Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 390 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 16 390 Kč od 1. 1. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 094,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 16 390 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužných plateb nájemného a záloh na služby poskytovaných s nájmem bytu.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listinných důkazů, předložených žalobcem byl zjištěn následující skutkový stav:Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 15. 7. 2024 uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce přenechal žalovanému do nájmu byt č. 32 v budově č.p. [adresa]. Nájem byl sjednán na dobu určitou v trvání 3 měsíců s tím, že byl postupně prodlužován, naposledy dodatkem č. 2 k nájemní smlouvě a skončil ke dni 31. 12. 2025. Nájemné bylo sjednáno v článku III. nájemní smlouvy, a to odkazem na evidenční list bytu ve výši 5 470 Kč měsíčně. Žalobce své povinnosti z nájemní smlouvy řádně splnil. Žalovaný proti kvalitě poskytnutých služeb, či proti jejich rozsahu nikdy ničeho nenamítal. Žalovaný byl v prodlení s placením nájemného za období října až prosince 2025, kdy žalobce za uvedené období eviduje dluh na nájemném a službách spojených s nájmem ve výši jistiny 16 390 Kč. Dluh je představován rozdílem mezi předepsanými platbami a skutečnou úhradou ze strany žalovaného. Pohledávku žalobce tak tvoří rozdíl mezi předepsaným a skutečně uhrazeným nájemným za období od října 2025 do prosince 2025, dluh nebyl žalovaným vyrovnán ani po výzvě žalobce ze dne 14. 1. 2026.
1. Podle § 2201 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
2. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dnem příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.
3. Mezi účastníky byl sjednán nájem bytu podle § 2201, § 2235 o. z. (na dobu určitou). Nájemní vztah měl trvat do 31. 12. 2025.
4. Žalovaný své povinnosti nájemce neplnil, dlužil žalobci nájemné a úhrady spojené s náklady na služby související s nájmem jak výše uvedeno.
5. Podle § 1970 o. z. má žalobce právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti (podle nájemní smlouvy a právního předpisu).
6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 094,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem po část řízení, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 390 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 690 Kč ve výši 1 404,90 Kč.