Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 521 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 552,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 521 Kč od 3. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen vydat žalobci [věc] prostřednictvím dodavatele [právnická osoba], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 24 807,45 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 521 Kč s příslušenstvím a současně vrátit zařízení specifikované ve výroku II. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným dne 18. 06. 2025 uzavřeli smlouvu o pronájmu č. [číslo] (dále jen „smlouva“). Součástí smlouvy se staly i všeobecné smluvní podmínky. Žalobkyně na základě smlouvy pronajala žalovanému mobilní telefon [značka] na dobu 24 měsíců a za tento pronájem se žalovaný zavázal platit pronajímateli sjednané měsíční splátky. Pronajímatel byl dle smlouvy a obchodních podmínek oprávněn účtovat žalovanému sankce v případě, že se opozdí se zaplacením splátky. Následně se žalovaný dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek pronájmu, načež jej žalobkyně informovala o výši jeho dluhu, a opakovaně ho vyzývala k jeho úhradě. Žalovaný svým závazkům nedostál a žalobkyně v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami doporučeným dopisem (výpověď smlouvy o pronájmu) z 23. 9. 2025 vyzvala žalovaného k vrácení pronajaté věci a zaplacení dluhu. Jelikož ani po uplynutí výpovědní doby nebyl závazek ze strany žalovaného řádně uhrazen a pronajaté zařízení nebylo vráceno, stala se smlouva vypovězenou a došlo k ukončení pronájmu. Žalovaný ničeho nezaplatil a věc nevrátil ani po zaslání předžalobní upomínky.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní a zjistil z nich skutkový stav totožný se skutkovým stavem popsaným v žalobě.Podle ustanovení § 2316 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle ustanovení § 2316 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.Podle ustanovení § 1040 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 807,45Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 827 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 521 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a v případě nároku na vydání věci á 2 300 Kč, včetně celkem šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 641,40 Kč.