Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 205 284 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 202 966 Kč od 17. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a kapitalizovaný úrok ve výši 14 588 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 43 023,70 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 205 284 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] ze dne 3. 1. 2024, [číslo] (dále jen„ spotřebitelský úvěr“).
2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyně a na základě těchto listin pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé následující skutečnosti:A) Smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] ze dne 3. 1. 2024, [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 216 300 Kč, žalovaná měla vrátit částku ve formě měsíčních splátek po 5 718 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku ve výši 19,90 % ročně.B) Předžalobní upomínkou má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.C) Žalovaná ničeho neuhradila.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. V daném případě žalobkyně posuzovala řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dodržela postup upravený v § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Žalobkyně si ověřila příjem žalované, jakož i její výdaje, a to výpisem z účtu žalované.
7. Smlouva není ani v rozporu s pravidly na ochranu spotřebitele, konkrétně § 1813 a násl. občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Sjednaný smluvní úrok není nepřiměřený, rovněž tak RPSN.
8. Jelikož žalovaná řádně nevrátila poskytnutý úvěr v dohodnutých splátkách, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem podle § 2395 občanského zákoníku, včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 023,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 212 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 205 284 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 140 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 770 Kč ve výši 6 041,70 Kč.