Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26.784 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.276,39 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 8.642,01 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.008,47 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.012,16 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, částku 13.959,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.042,22 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 3.564,74 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 605,70 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.715,40 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 428 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 13.073,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 147/2023
Odůvodnění
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 5. 2023 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 40.743,99 Kč s příslušenstvím.
Žaloba je odůvodněna tím, že mezi [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 4. 9. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku. Žalovaná úvěr nesplácela a [anonymizováno] proto zůstatek úvěru včetně příslušenství prohlásil za splatný ke dni 4. 11. 2020. Žalovaná zůstatek úvěru nesplatila a je proto povinna hradit úrok z dlužné částky ve smluvní výši a také úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno]. Dále byla mezi [anonymizováno] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 2. 12. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku. Žalovaná úvěr nesplácela a [anonymizováno] proto zůstatek úvěru včetně příslušenství prohlásil za splatný ke dni 2. 5. 2021. Žalovaná zůstatek úvěru nesplatila a je proto povinna hradit úrok z dlužné částky ve smluvní výši a také úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno]. Celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 40.743,99 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku.
Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).
Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje.
Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
pokračování -3- sp. zn. 9 C 147/2023
Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě vznikla žalované povinnost splatit poskytnuté úvěry v pravidelných měsíčních splátkách. Povinnost žalované vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se splacením úvěrů, vznikl žalobci (jako věřiteli pohledávky za žalovanou na základě jejího řádného postoupení) podle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 18.500 Kč, který vychází z ustanovení § 2048 občanského zákoníku. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
Povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 428 Kč za žalobu (výrok II. rozsudku) byla žalobci uložena dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, v souladu s položkou 2 bod 2 a položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků (soudní poplatek činí v daném případě 2.038 Kč, žalobce dosud zaplatil 1.610 Kč, nedoplatek tak činí 428 Kč).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.038 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 8.220 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání žaloby) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst.
pokračování -4- sp. zn. 9 C 147/2023
3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 13.073,20 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.