9 C 278/2021

Odůvodnění

Žalobním návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 21. 9. 2021 a doplněným podáním ze dne 24. 3. 2025 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované 1. (dále jen„ žalovaná“) a žalovanému 2. (dále jen„ žalovaný“) povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 418.722 Kč s příslušenstvím.Žalobu odůvodnili tím, že jsou (i spolu se žalovaným) podílovými spoluvlastníky nebytového prostoru [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v ulici [ulice] v [obec] (dále jen„ nebytový prostor“,„ NP“ nebo„ bar“). Žalobci nebytový prostor pronajali panu [jméno] [příjmení] smlouvou ze dne 15. 10. 2003. Žalovaná [příjmení] užívala jako podnájemce, ode dne 4. 9. 2005 již jako nájemce a společně se žalovaným (svým bývalým manželem) v něm až do 15. 10. 2018 provozovala bar. Žalobci neměli zájem na dalším pokračování nájemního vztahu po uplynutí doby, na kterou byl uzavřen, což se u žalovaných setkalo s nepochopením. Dne 16. 10. 2018 byl nebytový prostor předán žalobcům, o čemž byl pořízen předávací protokol. Bylo zjištěno, že NP byl žalovanými patrně úmyslně zdemolován, když došlo k poničení prakticky veškerého zařízení, což bylo fotograficky zdokumentováno. Žalobci následně NP uvedli do stavu umožňujícího jeho další řádné užívání a znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] byla zjištěna cena těchto oprav ve výši 418.722 Kč. Dne 9. 7. 2021 vyzvali žalobci žalované k úhradě této částky, což žalovaní odmítli. Odpovědnost žalované k úhradě žalobci zakládají na nedodržení zákonné povinnosti odevzdat NP při skončení nájmu ve stavu, v jakém se nacházel při převzetí žalovanou, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání. Žalovaný odpovídá žalobcům za škodu, kterou na NP způsobil jeho úmyslným poničením.Žalovaní se žalobou nesouhlasí, uvádějí, že NP nebyl úmyslně poškozen, pokud na jeho zařízení vznikly nějaké škody při demontáži vybavení, které náleželo žalovaným, tak se jedná o škody v násobně nižší částce, než požadují žalobci.Soud ve věci nařídil jednání, provedl při něm dokazování v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.pokračování -3- sp. zn. 9 C 278/2021Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobci a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nebytového prostoru, žalovaný s podílem [číslo] (viz výpis z KN na č.l. 7 – 8 spisu). Dne 15. 10. 2003 uzavřeli spoluvlastníci (tehdy ve formě SVJ) smlouvu o nájmu nebytového prostoru s panem [jméno] [příjmení] na dobu určitou do 15. 10. 2018 za účelem provozování hostinské činnosti (viz smlouva na č.l. 9 spisu). Ode dne 1. 4. 2005 byla část NP dána do podnájmu žalované, přičemž od 4. 9. 2005 se žalovaná stala nájemcem celého NP místo [jméno] [příjmení] (viz dodatky [číslo] – 3 ke smlouvě nájemní na č.l. 10 – 12 spisu a dohoda na č.l. 56 p.v. spisu). Veškeré vybavení baru měla žalovaná zapůjčené od žalovaného (viz čestné prohlášení na č.l. 55 spisu).Dne 16. 10. 2018 byl nebytový prostor předán žalobcům, o čemž byl pořízen předávací protokol, v němž bylo popsáno celkem 10 závad (či jejich skupin), k nimž se žalovaní vyjádřili. Předání byli účastni žalobci a), b) a d), žalovaní, jejich syn [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení] (viz předávací protokol na č.l. 12 – 14). O stavu NP ke dni předání byla pořízena bohatá fotodokumentace, zachycená zejména na č.l. 127 – 172 a 183 – 199 spisu a také v připojeném spisu Policie ČR. K jednotlivým závadám uvedeným v předávacím protokolu ve spojení s fotografiemi viz níže.V únoru až březnu 2019 vypracoval autorizovaný architekt [titul] [jméno] [příjmení] průvodní technickou zprávu pro účely opravy nebytového prostoru. Opraveny (resp. vyměněny) měly být poškozené dělící příčky, rozvody topení, vody, elektřiny a kanalizace za orientační cenu bez DPH 620.000 Kč (viz zpráva na č.l. 15 – 19 spisu).Rekonstrukce nebytového prostoru proběhla na základě smlouvy o dílo ze dne 13. 11. 2018 uzavřené mezi (pouze) žalobcem a) a podnikateli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s cenou díla ve výši 635.424 Kč. Žalobci prokázali, že žalobce a) uhradil zhotovitelům díla cenu díla přinejmenším ve výši 568.212 Kč (viz smlouva o dílo a další listiny s ní související na č.l. 110 – 113, 117 – 121 a 123 – 124 spisu).Po kompletní rekonstrukci nebytového prostoru vyhotovil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 30. 4. 2020 znalecký posudek [číslo] kterým určil cenu oprav poškozených stavebních konstrukcí v nebytovém prostoru na částku 418.722 Kč včetně DPH (viz znalecký posudek včetně příloh na č.l. 20 – 23 a 66 – 70 spisu). K relevanci znaleckého posudku pro předmět řízení viz níže.V lednu roku 2021 se obrátil žalobce b) na Policii ČR s trestním oznámením na žalovaného, který se měl dopustit trestného činu úmyslným poškozením nebytového prostoru. Po shromáždění listin, podání vysvětlení žalobcem b), žalovaným a vytěžení dalších osob Policie ČR věc v březnu 2021 odložila a odkázala žalobce b) na řízení ve věcech občanskoprávních (viz č.l. 31 spisu a připojený spis Policie ČR sp. zn. KRPK [číslo] 2021).Dne 9. 7. 2021 vyzvali žalobci žalovanou k úhradě částky 418.722 Kč, což žalovaná odmítla (viz předžalobní výzvy včetně výpisu ze sledování zásilek a odpověď žalované na č.l. 26 – 30 spisu).Ze znaleckého posudku znalce ustanoveného soudem [celé jméno znalce] ze dne 31. 7. 2024 [číslo] bylo zjištěno, že výše nákladů na opravu škod na nebytovém prostoru, které byly uvedeny v předávacím protokolu ze dne 16. 10. 2018 a které byly provedenýmpokračování -4- sp. zn. 9 C 278/2021dokazováním zjištěny jako skutečně vzniklé, činí v cenové hladině přelomu let 2018 a 2019 částku 14.350 Kč (viz znalecký posudek na č.l. 268 – 278 spisu). Znalec se dle názoru soudu přesvědčivě vypořádal s námitkami žalovaných proti znaleckému posudku (viz vyjádření znalce na č.l. 296 spisu).Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je od roku 2015 vlastníkem bytu a předsedou SVJ v budově [adresa] podíl na nebytovém prostoru však nikdy nevlastnil, zúčastnil se však některých jednání, která se nebytového prostoru týkala, včetně jeho protokolárního předání žalovanými žalobcům. Při předání panovala vypjatá atmosféra, přítomní se překřikovali. Nebytový prostor vypadal jako každý vystěhovaný nebytový prostor, rozhodně nelze říci, že by byl v nějakém zdemolovaném stavu. Poměrně poničené byly pouze toalety. Mluvilo se o nějaké chybějící klimatizaci, zaslepené kanalizaci, zazděném průchodu, o radiátorech si nic nevybavuje.Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], syn žalovaných, uvedl, že byl přítomen předání nebytového prostoru, panovala tam vypjatější atmosféra. Radiátory byly odmontované uloženy v nějaké místnosti, komu patřily, to neví, ke stavu přívodních trubek se nedokáže vyjádřit. Rodiče určitě NP úmyslně nepoškodili, neměli k tomu důvod. Vše se prošlo, nějaké závady se zjistily, sepsaly se v předávacím protokolu a rodiče se k nim vyjádřili.Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že se někdy před pěti nebo šesti lety sešla se žalovaným v nebytovém prostoru, kde se bavili o projektu na vybavení jiného nebytového prostoru, v němž žalovaný podnikal. Nebytový prostor vypadal jako vyklizený, nepříliš čistý, byl tam hluk a pracovali tam nějací muži. Na té schůzce jí žalovaný řekl, že nebytový prostor nepředá pronajímatelům ve stavu, aby dále fungoval. Poté se bavila se žalobcem b), kterému její firma vyráběla nábytek do domu, a ten jí říkal, že se nebytový prostor nedá použít, je tam všechno zničené. Pak se ještě jednou sešla se žalovaným v [obec] na [ulice], ale z domlouvaného projektu sešlo.Žalobce a) vypověděl, že v nebytovém prostoru byly uřezané přívodní trubky topení, původní radiátory žalobců byly poškozené a uložené v kuchyni, ani po opravě trubek je nebylo možno připojit a byly vyhozeny. Fotografie na č.l. 141 a 194 spisu byly pořízeny až v průběhu rekonstrukce NP. Do výklenků ve stěnách, které tam byly ještě před uzavřením nájemní smlouvy se žalovanou, žalovaní naházeli různý odpad, zakryli je a odpad se vysypal při rekonstrukci NP. Demontovaná a poničená byla i vzduchotechnika a poškozené byly rovněž toalety.Žalobce b) vypověděl, že radiátory žalobců byly žalovanými demontovány, nahrazeny radiátory žalovaných a uloženy asi ve sklepě, byly již po rekonstrukci NP nepoužitelné a byly vyhozeny. Některé přívodní trubky topení byly uřezané. Fotografie na č.l. 141 a 194 spisu byly pořízeny buď při předání NP, nebo o několik dnů později. Výklenky ve stěnách tam před uzavřením nájemní smlouvy se žalovanou nebyly, museli je vytvořit žalovaní. Poškozené byly i toalety, dveře, sádrokartony na stěnách a demontována a poškozena byla i vzduchotechnika.Žalobce d) vypověděl, že mu žalovaný řekl, že když nebude v nebytovém prostoru on se žalovanou, tak tam nebude nikdo. Přebírání NP probíhalo v nedobré atmosféře. NP byl velmi poničený, uřezané přívodní trubky topení, demontované a již nepoužitelné radiátory, zdemolované toalety, vysazené a poškozené dveře, rozebraná a poškozená vzduchotechnika, poškozené sádrokartony. Fotografie na č.l. 141 a 194 spisu byly pořízeny při předání NP. Výklenky ve stěnách tam před uzavřením nájemní smlouvy se žalovanou nebyly.pokračování -5- sp. zn. 9 C 278/2021Žalovaný vypověděl, že před skončením nájmu sdělil žalobce a) žalovaným, ať si odvezou z nebytového prostoru všechny svoje věci, že žalobci hodlají NP kompletně rekonstruovat, žalovaní tak tedy učinili a žalovaná předala NP vyklizený a vymalovaný, tak, jak ho převzala. Patrně to tak žalobci měli vymyšlené, že žalované neprodlouží nájemní smlouvu, NP zrekonstruují, budou tam sami provozovat bar skoro se stejným jménem a klientelou a ještě nechají nacenit provedené práce v částce mnohonásobně převyšující jakékoliv škody existující na NP při jeho předání a toto budou požadovat po žalovaných, což pokládá ze strany žalobců za podraz. Během provozu baru za žalovanou řešil většinu provozních záležitostí. Nic úmyslně v NP nezdemoloval a nepoškodil. Nikdy také neřekl žalobci d), že když nebude v NP on se žalovanou, tak tam nebude nikdo. Před předáním NP odmontoval své radiátory, resp. dělníci, které najal, odmontovali jeho radiátory, což se stalo běžným způsobem, nebyl důvod něco uřezávat, on sám rozhodně nic neřezal, z fotografií se to poznat nedá, pokud by to bylo uřezané, takto žalobci mohli vyfotit v detailu. Výklenky ve stěnách tam před uzavřením nájemní smlouvy se žalovanou byly, byly zakryté, při předání NP žalobcům je zedníci zase zakryli, samozřejmě nemůže vyloučit, že v nich něco nechali, ale z fotografií na č.l. 146 – 147 spisu je patrné, že stavební suť pochází až z rekonstrukce NP, protože je to odkryté a vybourané.Pro právní posouzení věci jsou relevantní zejména následující zákonná ustanovení:Podle ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.Podle ustanovení § 2302 odst. 1 občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.Podle ustanovení § 2225 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.Podle ustanovení § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobci (tehdy ve formě SVJ) a žalovanou byla dne 4. 9. 2005 uzavřena smlouva o nájmu nebytového prostoru v režimu zákona č. 116/1990 Sb., v tehdy platném znění, přičemž žalovaná v NP provozovalapokračování -6- sp. zn. 9 C 278/2021bar, a to až do zániku nájemního vztahu uplynutím doby určité dne 15. 10. 2018. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku se práva a povinnosti spojené s odevzdáním pronajaté věci zpět pronajímateli řídí právě občanským zákoníkem, i když ke vzniku nájmu došlo přede dnem nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení § 2302 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2225 občanského zákoníku byla žalovaná povinna odevzdat NP žalobcům v místě, kde ho převzala, což nesporně učinila, a v takovém stavu, v jakém byl v době, kdy ho převzala, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, přičemž odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci, a byla oprávněna oddělit a vzít si vše, co do NP vložila nebo do něj vnesla vlastním nákladem, bylo-li to možné a nezhoršila-li se tím podstata NP nebo neztížilo-li se tím nepřiměřeně jeho užívání.Zda žalovaná splnila tyto posledně zmíněné zákonné povinnosti zůstává podstatou sporu mezi ní a žalobci.Výchozím bodem pro posouzení věci je nepochybně předávací protokol sepsaný dne 16. 10. 2018. Předání NP byli přítomni tři ze žalobců, žalovaní, jejich syn a předseda SVJ v domě [adresa] pan [příjmení]. Žalobci v předávacím protokolu uvedli celkem 10 závad (či jejich skupin), které byly při prohlídce NP zjištěny, a žalovaní se k závadám vyjádřili. Nikdo z účastníků netvrdí, že by na sepsání předávacího protokolu bylo málo času, či že by neměli možnost do něj uvést všechny zjištěné závady. Žalobci pouze v tomto směru vznášejí tvrzení a dokládají ho výpověďmi tří z nich, že NP byl při prohlídce špatně osvětlen, a že proto snad nemuseli všechny závady zpozorovat. Žalovaný a jeho syn špatné osvětlení NP popřeli a svědek [příjmení] ho nezmiňoval. Z fotografií pořízených při prohlídce NP je zřejmé, že osvětlení bylo dostatečné, ostatně žalobci byli schopni dokumentovat i takové detaily, jako rozbité prkénko WC nebo utržený přívod vody, nelze tedy uvěřit, že by nebyli schopni odhalit např. poškození [příjmení] příček či poškození všech vnitřních dveří, což jsou věci, jejichž cena nápravy je zahrnuta v žalobou požadované sumě, avšak v předávacím protokolu nebyly uvedeny.Soud se velice pečlivě věnoval každé tvrzené závadě (či skupině závad) dle předávacího protokolu, přičemž po provedení důkazů zejména fotografiemi pořízenými při předání NP a výslechy svědků a účastníků dospěl k následujícím závěrům.Závady dle bodů 1. a 2. předávacího protokolu, tedy rozbitá výloha u vchodu do NP a rozbité zábradlí u schodiště, nejsou předmětem tohoto řízení (viz č.l. 207 spisu).Závada dle bodu 3. předávacího protokolu, tedy demontované radiátory. Stav (použitelnost) radiátorů ve vlastnictví žalobců po jejich předání žalobcům v demontovaném stavu nebylo možno ověřit a případnou škodu kvantifikovat, neboť radiátory byly zlikvidovány (nejsou známy ani základní údaje jako jejich typ, počet, atd.). Z fotodokumentace nelze dojít k závěru, že přívodní trubky topení byly přeřezány (je přiléhavá poznámka žalovaného, že pokud by tomu tak bylo, tak se nabízelo trubky vyfotit zblízka). Svědek [příjmení] uvedl, že trubky na fotografiích vypadají v pořádku. Co se týče fotografií na č.l. 141 (černobílá) a č.l. 194 (barevná) spisu, tak se slyšení žalobci neshodli na tom, kdy byly pořízeny, žalobce a) uvedl v průběhu rekonstrukce, žalobce b) nedokázal přesně říci, ale spíše při předání NP nebo krátce poté, žalobce d) uvedl při předání. Žalovaní nezpochybnili, že při předání NP radiátory žalobců nepřipojili zpět k přívodním trubkám topení, bylo tedy třeba ocenit (v cenové hladině přelomu let 2018 a 2019) připojení radiátorů viditelných na fotografiích na č.l. 139, 140, 142, 143, 186 spisu k otopné soustavě viditelné na fotografiích na č.l. 138 (barevně č.l. 191) a 141 (barevně č.l. 190) spisu.pokračování -7- sp. zn. 9 C 278/2021Závady dle bodů 4. a 5. předávacího protokolu byly popsány jako demontované boxy – stolky a demontovaný bar, čímž byly myšleny prostory ve stěnách NP viditelné na fotografiích, neboť vybavení baru, tedy také boxy, stolky, apod., patřilo žalovanému, který ho demontoval a odvezl. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že prostory vytvořili žalovaní po roce 2005. Svědek [příjmení] o situaci v roce 2005 nic nevěděl, žalobce a) uvedl, že prostory existovaly v roce 2005, žalobce b) uvedl, že prostory neexistovaly v roce 2005, žalobce d) uvedl, že prostory neexistovaly v roce 2005, žalovaný uvedl, že prostory existovaly v roce 2005. Nebylo prokázáno, že by stavební suť viditelná na fotografiích č.l. 146 a 147 spisu byla do prostor vložena žalovanými (i zde je přiléhavá poznámka žalovaného, že pokud žalobci prostory zakryté žalovanými při rekonstrukci odkryli, tak z toho vznikla stavební suť). Zeď viditelná na fotografiích č.l. 146 a 147 spisu a žalovanými skutečně postavená není předmětem řízení – viz č.l. 208 spisu.Závady dle bodu 6. předávacího protokolu jsou škody v šatně pro zaměstnance (zničený sprchový kout, zničené WC – utržený přívod vody a rozbité prkénko a utržený přívod vody k umyvadlu). Existence a rozsah těchto závad jsou nesporné (viz č.l. 207 p.v. spisu). Bylo tedy třeba ocenit (v cenové hladině přelomu let 2018 a 2019) zpětné nasazení dveří sprchového koutu zachyceného na fotografii č.l. 149 (barevně č.l. 192) spisu, připojení umyvadla k přívodu vody (fotografie č.l. 150 spisu), připojení toalety k přívodu vody a pořízení a instalace nového prkénka, které bylo prasklé a jeho horní část chyběla (fotografie č.l. 153, barevně č.l. 193 spisu).Závady dle bodů 7. a 8. předávacího protokolu měly spočívat v demontované a nekompletní klimatizaci v bývalé kuchyni a skladu potravin, přičemž v bývalé kuchyni měly být umístěny součásti jiné klimatizace, která k původní nenáleží. Demontáž klimatizace (vzduchotechniky) žalovanými a její ponechání v těchto prostorách jsou skutečnosti nesporné (viz č.l. 207 p.v. – 208 spisu). Bylo tedy třeba ocenit (v cenové hladině přelomu let 2018 a 2019) zpětné připojení klimatizace (vzduchotechniky) v bývalé kuchyni a skladu potravin, kdy demontované části a místa, z nichž byla demontována, jsou zachyceny na fotografiích č.l. 142 – 143, 148 a 154 – 160 spisu.Závadou dle bodu 9. předávacího protokolu měly být dvě zničené vodovodní baterie v umývárně nádobí. Účastnickým výslechem žalovaného bylo prokázáno, že vodovodní baterie byly součástí vybavení nebytového prostoru, které koupil pan [příjmení] od žalobců a následně ho prodal žalované. Vodovodní baterie tedy byly od roku 2005 ve vlastnictví žalované, což žalobci nezpochybnili.Závada dle bodu 10. předávacího protokolu, tedy zazdění průchodu ze skladu nápojů do společné chodby domu, není předmětem řízení (viz č.l. 208 spisu). Co se týče druhé závady dle tohoto bodu, tedy přerušené klimatizace v těchto prostorách, tak demontáž klimatizace (vzduchotechniky) žalovanými je skutečností nespornou (viz č.l. 208 spisu). Kde se demontované části nacházely, nebylo zjištěno. Bylo tedy třeba ocenit (v cenové hladině přelomu let 2018 a 2019) zpětné připojení klimatizace (vzduchotechniky) v chodbě, kdy demontovaná místa jsou zachycena na fotografiích č.l. 163 – 166 spisu.Výše nákladů na opravu závad (škod) uvedených v předávacím protokolu pod body 3., 6., 7., 8. a 10. a dokazováním skutečně prokázaných jako existující byla zjištěna shora uvedeným znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] a činí v cenové hladině přelomu let 2018 a 2019 částku 14.350 Kč.pokračování -8- sp. zn. 9 C 278/2021Jelikož se jedná o škody, které nevznikly obvyklým opotřebením při řádném užívání NP (jednalo se o demontáž radiátorů a vzduchotechniky, resp. o excesivní poškození vybavení šatny pro zaměstnance), odpovídá za tyto škody žalovaná podle ustanovení § 2302 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2225 občanského zákoníku. Jedná se tedy o objektivní odpovědnost žalované jako nájemkyně NP za stav NP při jeho předání žalobcům, což žalovaná akceptuje (viz její závěrečný návrh). Žalovaná by proto byla povinna zaplatit žalobcům částku ve výši 14.350 Kč.V předávacím protokolu ze dne 16. 10. 2018 však žalovaná uvedla, že má za žalobci pohledávku ve výši 14.230 Kč z titulu přeplatku na nájemném NP za říjen 2018. Žalobci v předávacím protokolu uvedli, že tato částka bude použita jako kauce na náhradu škod popsaných v předávacím protokolu. Soud respektuje tuto dohodu účastníků řízení na zápočtu pohledávek, kdy rozdíl mezi škodou znalecky zjištěnou a přeplatkem nájemného činí částku 120 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobcům, kteří jsou oprávněni k přijetí plnění společně a nerozdílně, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 24. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění). Žalované byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta.Co do nároku žalobců na zaplacení částky 418.602 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 418.602 Kč ve výši 8,50 % ročně od 24. 7. 2021 do zaplacení soud žalobu vůči žalované zamítl.Výši nároku žalobci opírají primárně o znalecký posudek [číslo] ze dne 30. 4. 2020 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], kterým určil cenu oprav poškozených stavebních konstrukcí v nebytovém prostoru na částku 418.722 Kč včetně DPH. Tímto znaleckým posudkem však žalobci svůj nárok neprokázali.Předně nutno uvést, že znalec nezkoumal stav NP in natura v době jeho předání žalobcům, nebo v době bezprostředně následující. Znalecký posudek byl vyhotoven až téměř po roce a půl od předání NP, přičemž znalec osobně navštívil NP dne 28. 1. 2020, tedy až poté, co byl žalobci kompletně zrekonstruován. Z jakých dalších podkladů znalec vycházel? Jednalo se o předávací protokol, stejnou fotodokumentaci, kterou má k dispozici soud, cenovou nabídku a technickou zprávu pro účely rekonstrukce NP a informace sdělené žalobci o stavu NP po jeho předání (soud pomíjí odbornou literaturu, atd.). Znalec tedy akceptoval sdělení žalobců o rozsahu poškození NP, které významně přesahuje rozsah poškození uvedený v předávacím protokolu (viz poslední odstavec na str. 4 znaleckého posudku) a následně ocenil hodnotu oprav tohoto poškození. Znalec se spolehl na subjektivní tvrzení žalobců, kteří však k nim mohli mít různé motivace, především však jsou v rozporu s obsahem předávacího protokolu, pořízené fotodokumentace a tím, co vyšlo v řízení najevo provedením jiných důkazů (výslechy svědků a účastníků).Žalobci zvolili za účelem zajištění důkazního materiálu, který měl prokázat jejich nárok, zcela nevhodnou cestu, když nejprve provedli kompletní rekonstrukci nebytového prostoru a teprve poté se jali pořizovat znalecký posudek. Z ostatních v řízení provedených důkazů neplyne, že by NP byl při předání žalobcům v takovém stavu, aby bylo nutno bourat SDK příčky, stropy a podhledy sociálního zařízení včetně zárubní a ocelových profilů, demontovat 16 dveří a montovat 88 jiných, montovat 9 ocelových zárubní, vybourávat zeď v baru, či opravovat elektroinstalaci, což jsou vše práce znalcem oceněné. Nemůže proto obstát žalobní tvrzení, že„ celý NP včetněpokračování -9- sp. zn. 9 C 278/2021veškerých jeho součástí byl žalovanými (či jejich dalšími rodinnými příslušníky) zcela zdemolován, kdy došlo k poničení (zřejmě úmyslnému) prakticky veškerého zařízení.“Je tedy zcela reálná varianta událostí tvrzená žalovaným, tedy že mu bylo žalobcem a) sděleno, ať si žalovaní z NP odvezou všechny věci, neboť žalobci chtějí NP kompletně rekonstruovat, což také následně učinili, nikoliv že by museli v žalobou uplatněném rozsahu odstraňovat škody způsobené žalovanými.Ani poukaz žalobců na průvodní technickou zprávu [titul] [jméno] [příjmení], kterou měl k dispozici rovněž znalec [příjmení] [příjmení], nemůže obstát. Opraveny (resp. vyměněny) měly být poškozené dělící příčky, rozvody topení, vody, elektřiny a kanalizace za orientační cenu bez DPH 620.000 Kč. Technická zpráva byla vyhotovena cca 3 měsíce po předání nebytového prostoru, tedy také s nezanedbatelným časovým odstupem, přičemž však již 13. 11. 2018, tedy necelý měsíc po předání nebytového prostoru, uzavřel žalobce a) smlouvu o dílo na rekonstrukci nebytového prostoru, přičemž k ní připojený rozpočet vskutku odpovídá kompletní rekonstrukci nebytového prostoru, což jen dále podporuje závěr o tom, že úmyslem žalobců bylo nebytový prostor kompletně rekonstruovat bez ohledu na případné škody, které v něm mohli způsobit žalovaní.Neobstojí ani argument žalobců, že smlouva o dílo a technická zpráva byly naceněny na částku přesahující 600.000 Kč, tudíž částka určená znaleckým posudkem Ing. [jméno FO] se nerovná ceně celkové rekonstrukce nebytového prostoru, ale vskutku jde jen o náklady na odstranění škod způsobených žalovanými. Soud nezpochybňuje, že žalobce a) uhradil zhotovitelům díla cenu díla přinejmenším ve výši 568.212 Kč, tedy přesahující žalovanou částku. V kontextu všech provedených důkazů je však jen stěží možné, spíše nemožné, aby náklady na odstranění údajných škod způsobených žalovanými představovaly zhruba dvě třetiny nákladů na celkovou rekonstrukci nebytového prostoru, když se přitom rekonstruovaly např. i rozvody elektřiny a kanalizace, o jejichž poškození žalovanými ani sami žalobci nic netvrdí.Předávací protokol s fotodokumentací věrně zachycují stav nebytového prostoru ke dni jeho předání žalobcům. Obě strany tento stav vnímaly svými smysly, popsaly ho a vyjádřily se k němu. Z hlediska příčinné souvislosti mezi jednáním nebo opomenutím žalované ve vztahu ke stavu nebytového prostoru jsou jakékoliv další důkazy pořízené nejdříve zhruba 3 měsíce po jeho předání minimální důkazní hodnoty. Lze si zcela reálně představit (aniž by soud tvrdil, že tomu tak skutečně bylo), že žalobci, od počátku počítající s rekonstrukcí nebytového prostoru, tento po jeho předání dále znehodnotili, nějakým způsobem to zdokumentovali a s přihlédnutím k nedobrým vztahům se žalovanými se rozhodli, že by nebylo od věci, aby jim žalovaní touto cestou„ přispěli“ na náklady rekonstrukce. Již tento myšlenkový konstrukt, který nelze vyloučit, je pro nárok žalobců, přesahující výši škody zjištěnou soudem ustanoveným znalcem, zcela fatální.Co se týče žalovaného, tak ten, nemajíc žádný smluvní vztah se žalobci, si měl počínat tím způsobem, že úmyslně poničil nebytový prostor před jeho předáním žalobcům, tedy nedůvodně způsobil újmu na vlastnickém právu žalobců podle ustanovení § 2900 občanského zákoníku (pro účely další argumentace soud pomíjí, že také žalovaný je jedním ze spoluvlastníků nebytového prostoru a poměrně těžko se hledá motivace, proč by ničil vlastní majetek).K tomuto svému tvrzení žalobci nabídli v zásadě jediný důkaz, a to výslech svědkyně [jméno] [příjmení] (odhlédne-li soud od tvrzení žalobce d), že mu žalovaný řekl, že když nebude v nebytovém prostoru on se žalovanou, tak tam nebude nikdo, což žalovaný popřel, jedná se tedypokračování -10- sp. zn. 9 C 278/2021o klasický případ tvrzení proti tvrzení). Svědkyně neuvedla, že by sledovala žalovaného při ničení nebytového prostoru, ani to, že by se jí žalovaný svěřil, že nebytový prostor poničil. Svědkyně uvedla, že jí žalovaný řekl, že nebytový prostor nepředá žalobcům ve stavu, aby dále fungoval. Následně se svědkyně dozvěděla z tvrzení žalobce b), že nebytový prostor měl být zničený. Věrohodnost svědkyně oslabuje její vztah k žalobci b), kterého zná, neboť pro něj její firma vyráběla nábytek do domu. Dále se soud zdráhá uvěřit, že by si svědkyně po pěti nebo šesti letech přesně vzpomněla na slova žalovaného, když se s ním setkala maximálně na dvou schůzkách (žalovaný vehementně popírá, že by se se svědkyní vůbec kdy setkal). Tyto pochybnosti soudu však nejsou až tak podstatné, neboť i kdyby vzal svědkyni za slovo, tak, jak již bylo shora vyloženo, nebytový prostor nebyl poničen tak, jak žalobci tvrdí, resp. se jim nepodařilo prokázat, že za jeho stav odpovídali žalovaní nad rámec škod zjištěných dokazováním a oceněných znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Tedy i kdyby žalovaný sám něco poškodil, odpovídal by maximálně do stejné výše, jako žalovaná. Žalobcům se však nepodařilo prokázat, že by žalovaný nebytový prostor svým osobním jednáním poškodil, protože výpověď svědkyně [příjmení] to nebyla schopná prokázat. Soud proto žalobu vůči žalovanému v plném rozsahu zamítl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve vztahu k žalovanému a ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. ve vztahu k žalované. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení. Žalovaná měla ve věci neúspěch co do částky 120 Kč, což je v poměru k žalované částce 418.722 Kč neúspěch nepatrný, soud jí proto také přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaných sestávají z odměny za zastoupení účastníků advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 (za úkony právní služby učiněné do tohoto data), resp. v platném znění (za úkony právní služby učiněné od 1. 1. 2025), v celkové výši 243.512 Kč (odměna za 13 úkonů právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 16. 11. 2021, vyjádření ze dne 28. 6. 2022, vyjádření ze dne 2. 1. 2023, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 23. 8. 2024 a účast zástupce žalovaných na soudních jednáních ve dnech 14. 9. 2022, 29. 3. 2023 – dva úkony, 6. 9. 2023, 25. 10. 2023, 13. 12. 2023 – dva úkony, 4. 12. 2024, 12. 3. 2025 a 23. 4. 2025) a náhrady hotových výdajů advokáta za 13 úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, a náhrady hotových výdajů advokáta za 2 úkony právní služby po 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb., neboť zástupce žalovaných je plátcem této daně. Celkem byla žalovaným, kteří jsou oprávněni k přijetí plnění společně a nerozdílně (zde soud zrcadlově respektuje formulaci žalobního petitu), přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 300.457,52 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaných, a to v běžné zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.), přičemž žalobci jsou povinni plnit společně a nerozdílně.Jelikož žalobci složili zálohu na náklady dokazování ve výši 20.000 Kč, přičemž byla částečně spotřebována na úhradu znalečného ve výši 14.742 Kč, bude žalobcům nespotřebovaná část zálohy ve výši 5.258 Kč soudem vrácena po právní moci tohoto rozsudku.pokračování -11- sp. zn. 9 C 278/2021