Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 13/2023

Soud: Okresní soud v LiberciDatum rozhodnutí: 29. 8. 2024Č. j.: 11 C 13/2023-47Samosoudkyně: Mgr. Pavlína KoškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 10. 2024Předmět řízení: o výživném pro manželkuECLI:CZ:OSLI:2024:11.C.13.2023.1
výživnérodinná domácnost
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (83) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na výživném manželky za období od [datum] do [datum] po [právnická osoba] Kč měsíčně, celkem [hodnota] [Anonymizováno] a to ve lhůtě do [datum].

II. Žaloba se co do částky [částka] zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení částku [částka] a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Liberci na soudní poplatek [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala stanovení výživného pro nerozvedenou manželku na částku [částka] měsíčně s tím, že v [Anonymizováno] [Anonymizováno] se od manžela odstěhovala, odnesla si pouze věci osobní potřeby, bydlí v pronajatém bytě, kde výše nájmu včetně energií a služeb činí měsíčně [částka]. Dosahuje platu [částka], manžel bydlí v bytě v osobním vlastnictví a jeho plat se pohybuje kolem [částka] měsíčně. Z manželství se narodil syn [jméno FO] dne [datum] a dcera [jméno FO] dne [datum]. Žalovaný má za to, že majetkové poměry , schopnosti a možnosti jeho a žalobkyně jsou stejné, a že není dán nárok na výživné nerozvedené manželky v požadované výši [částka]. Je logické, že zrušením společné domácnosti a vznikem samostatné rodinné domácnosti manželky se zvýšily výdaje na straně žalobkyně o nájemné a služby a další výdaje, které v době trvání manželství a společného hospodaření sdíleli. Žalobkyně se odstěhovala zcela dobrovolně, pro žalovaného celkem nečekaně a nekonzultovala s ním, kde bude bydle a v jaké výši bude hradit nájemné. Žalovaný nevidí důvod pro to, aby dorovnával žalobkyni náklady na bydlení jenom z toho důvodu, že se rozhodla již nadále nesdílet rodinnou domácnost v posledním společném bydlišti.

2. Z oddacího listu vydaného Magistrátem města [adresa] soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno [datum].

3. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno.

4. Poměry nezletilých dětí byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Děti byly svěřeny do střídavé péče rodičů v týdenních cyklech, otec se zavázal přispívat výživném [částka] na [Anonymizováno], [částka] na [jméno FO], matka [částka] na [Anonymizováno] a [částka] na [jméno FO].

5. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že z domácnosti se odstěhovala [datum] i s dětmi, ale od počátku byla realizována střídavá výchova v týdenních cyklech. Na děti žalovaný platí dohromady [částka], ona žalovanému [částka], odstěhovala se z důvodu manželského nesouladu, chyběl jí pocit, že je v bytě chtěná. Odstěhovala se do bytu 2+1, kde nájem je [částka] + [částka] služby a elektřina. Děti do školy vozí s nákladem [částka] měsíčně. Je to jednodušší. Má dvě vyživovací povinnosti. Žalovaný ničím v období od [datum] do [datum] pro její osobu nepřispěl. Příjmy má ze zaměstnání [částka], jiné příjmy nemá a není vlastníkem nemovitého majetku. Byt, který obývá, si pronajímá od své matky a je pravda, že proběhla rekonstrukce bytu, kterou zaplatil její otec.

6. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že manželství je rozvedeno, vyživovací povinnost má ke dvěma dětem, souhlasí s tím, že důvodem, proč žalobkyně odešla ze společné domácnosti, bylo odcizení, že si našla nový vztah a nového přítele. Žalovaný bydlí v družstevním bytě dispozičně 4+kk s náklady na bydlení [částka], dluhy ani půjčky nemá. Příjmy má [částka], úlevu na dani uplatňuje na syna, žalobkyně na dceru. S vozem má stejné náklady jako žalobkyně. Nemá nemovitý majetek, ze kterého by měl výnosy.

7. Ze zprávy zaměstnavatele žalobkyně [právnická osoba]. soud zjistil příjem od listopadu [Anonymizováno] do března [Anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně čistého s dalším peněžitým plněním v průměrné výši [částka] měsíčně.

8. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] soud zjistil průměrný měsíční příjem za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] a za období od ledna do dubna [Anonymizováno] ve výši [částka] čistého.

9. Ze zprávy katastru nemovitostí soud ohledně žalobkyně a žalovaného zjistil, že ani jeden z nich není veden jako vlastník nemovitého majetku.

10. Podle § 697 odst. 1 věta první o.z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň.

11. Podle § 697 odst. 2 o.z. pro vyživovací povinnost mezi manželi jinak platí obecná ustanovení o výživném.

12. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby, majetkové poměry oprávněného, stejně jako možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného.

13. Ustanovení § 697 o.z. se projevuje zásada rovnosti mezi mužem a ženou v manželství a požadavek, aby manželé měli stejnou životní úroveň, je zdůvodněn jejich stejným postavením v manželství, rodině, společnosti a vyplývá i z jejich stejných práv a povinností. Manželé opatřují potřeby rodiny podle svých schopností a možností, které zpravidla nejsou stejné, ale podílejí se stejnou měrou na hospodářských výsledcích své činnosti a mají právo na stejnou životní úroveň. Stejná životní úroveň ale neznamená mechanickou možnost mezi manželi, kterou by bylo možné vyvozovat jen z jejich výdělku. Soud proto při určení výživného přihlížel k odůvodněným potřebám žalobkyně, jakož i ke schopnostem a možnostem žalovaného.

14. Při stanovení výše výživného vycházel soud především z možností a schopností žalovaného, přihlížel k jeho majetkovým poměrům. Žalovaný a žalobkyně mají dvě děti, o které pečují víceméně stejnou měrou, neboť je mají ve střídavé péči. Z domácnosti se stěhovala žalobkyně do bytu, který jí pronajímá její matka. Z rozhodovací činnosti je soudu známo, že nájmy bytů v Liberci dispozičně 2+1 se skutečně mohou pohybovat kolem [částka] měsíčně, nicméně v nabídce jsou i byty za [částka] měsíčně. Je nesporné, že příjmy žalovaného jsou nepatrně vyšší než jsou příjmy žalobkyně a že výdaje za bydlení má žalovaný nižší než má žalobkyně. Protože výživné musí být stanoveno tak, aby žalobkyně měla zajištěnou zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň, dospěl soud k závěru, že výdělkové možnosti, schopnosti a majetkové poměry žalovaného s přihlédnutím odůvodněným potřebám žalobkyně, odůvodňují stanovit částku výživného ode dne podání žaloby, tedy od [datum] do pravomocného skončení řízení o rozvod, tedy do [datum], na částku [částka] měsíčně. Protože žalobkyni bylo přiznáno výživné ve výši [částka] měsíčně, byla žaloba co do částky [částka] zamítnuta.

15. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] soud žalovanému uložil zaplatit ve lhůtě [datum] k rukám žalobkyně. Soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když dlužné výživné se skládá z 5 měsíců po [částka] a [částka] stravného za 4 dny v dubnu [Anonymizováno].

16. Podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění se od poplatku osvobozuje navrhovatel v řízení o určení výživného nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí. O splatnosti poplatku soud rozhodoval podle § 7 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. v platném znění, kdy poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit, uložena.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/63 o.s.ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení výživného ve výši [částka] a soud přiznal výživné ve výši [částka] měsíčně, tedy za požadované období celkem [částka]. Žalobkyně tak byla úspěšná z 20 % a neúspěšná (úspěch žalovaného) z 80 %. Soud přiznal žalovanému náklady řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu, tedy v daném případě 60 % požadovaných nákladů řízení. Žalovanému náleží náhrada nákladů řízení sestávající se z odměny advokáta za celkem [hodnota] úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci, účast u 3 jednání soudu ([datum],[datum] a [datum]) podle mimosmluvní sazby ve výši 5 x [částka] podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, náhrady hotových výdajů advokáta za 5 režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrady daně z přidané hodnoty 21 % z výše uvedených částek v částce [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupkyně žalovaného je plátcem této daně. Náklady řízení žalovaného tedy činily celkem [částka]. Podle výše uvedeného procentního poměru úspěchu v řízení pak bylo žalovanému přiznáno 60 % z této částky, tedy [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit želovanému k rukám jejího právního zástupce a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací