Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:a) částku , částka- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,b) částku , částka- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalované dodávána elektřina do odběrného místa na adrese [Jméno žalované B] [Anonymizováno] [adresa] [Jméno žalované B]. Žalovaná se zavázala dodanou elektřinu odebírat a uhradit za ni řádně a včas dohodnutou cenu. Elektřinu dodanou žalované v období [datum] do [datum] v množství [Anonymizováno] MWh vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně fakturou [Anonymizováno] v částce [částka], dluh se stal splatným ke dni [datum]. Elektřinu dodanou žalované v období [datum] do [datum] v množství [Anonymizováno] MWh vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně fakturou [Anonymizováno] v částce [částka], dluh se stal splatným ke dni [datum]. Dne [datum] předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, předmětné pohledávky přešly na žalobkyni [datum], což bylo žalované oznámeno dne [datum]. Postoupenou pohledávku žalovaná neuhradila.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva doručena do datové schránky jejího právního zástupce. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne [Anonymizováno] předchůdkyně žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [Jméno žalované B] [Anonymizováno] [adresa] [Jméno žalované B]. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně za dodanou elektřinu zaplatit cenu sjednanou. Součástí smlouvy je i tzv. včleňovací doložka, podle níž jsou součástí smlouvy Ceník a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen „VOPD elektřiny“) (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] a VOPD elektřiny). Elektřinu dodanou žalované v období [datum] do [datum] v množství [Anonymizováno] MWh vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně fakturou [Anonymizováno] v částce [částka], dluh se stal splatným ke dni [datum] (prokázáno fakturou č. [hodnota]). Elektřinu dodanou žalované v období [datum] do [datum] v množství [Anonymizováno],[Anonymizováno] MWh vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně fakturou [Anonymizováno] v částce [částka], dluh se stal splatným ke dni [datum] (prokázáno fakturou č. [hodnota]). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]) Pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupena ke dni [datum] (prokázáno předávacím protokolem ze dne [datum] a potvrzením o zaplacení kupní ceny). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum]).
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen „občanský zákoník“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 odst. 2 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
6. Mezi společností [právnická osoba]. a žalovanou v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou společnosti [právnická osoba]. vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit. [právnická osoba]. svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovanou. Uvedenou částku proto soud uložil žalované uhradit, když žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by předmětnou pohledávku zaplatila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti.
7. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši [částka] za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby [částka] a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši [částka] k uvedeným třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
10. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.