Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

12 C 34/2024

Soud: Okresní soud v LiberciDatum rozhodnutí: 10. 10. 2024Č. j.: 12 C 34/2024-29Soudkyně: Mgr. Renata UrbánkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 23. 12. 2024Předmět řízení: Převod EPR - zaplacení částky 25 810 Kč s přísl.ECLI:CZ:OSLI:2024:12.C.34.2024.1
výživnésmlouva o zápůjčcesmlouva o úvěrupostoupení pohledávkysmlouva nájemnísmlouva pracovní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (49) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 630 Kč a dále částku 2 780 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 030 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 163,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 207,31 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, a dále pak částku 14 780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 899,4 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 662,17 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 495,56 Kč od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 20,25 % ročně z částky 11 495,56 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] IČ [IČO]. Uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a na základě tohoto úvěru poskytla právní předchůdkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná měla potvrdit svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky, za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60týdenních splátkách po 240 Kč počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a tím porušila své závazky z dané smlouvy. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky ([datum]), tak žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, a právní předchůdce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok v zákonné výši z celé sjednané částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se nehrazená jistina ve výši 8 000 Kč ode dne [datum] až do zaplacení, dále úrokem ve výši 23,43 % ročně sjednaným v čl. 1.4 dané smlouvy. Tato pohledávka pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností od [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně na její adresu. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Dále žalobce vysvětlil, že žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 3 370 Kč, a z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy připadá 1 600 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 013,38 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 756,62 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ke dni postoupení, to je k [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 16 630 Kč, a tato se skládá z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 586,62 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 443,38 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované nic uhrazeno.

2. Žalobce touto žalobou uplatňuje ještě nárok na zaplacení částky 14 780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 899,4 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 662,17 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 11 495,56 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve výši 8,25 % ročně a úrok 20,25 % z částky 11 495,56 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodňuje tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba] IČ [IČO] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60týdenních splátkách po 450 Kč počínaje [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná neuhradila sjednané splátky řádně a včas, tím porušila své závazky z dané smlouvy. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky se tak žalovaná dostala do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a od tohoto data mohl právní předchůdce žalobce požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11 495,56 Kč ode dne [datum] až do zaplacení, dále pak úrokem ve výši 20,25 % ročně sjednaným v čl. 1.4 smlouvy. Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce jako nového věřitele, a to s účinností od [datum]. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná na tuto pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 12 220 Kč, kdy částka 3 504,44 Kč připadá na jistinu, částka 3 000 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka 3 000 Kč za poplatek spojený s administrativní činností a částka 2 715,56 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 20 380 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 11 495,56 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 284,44 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku ze strany žalované nic uhrazeno.

3. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smluv o úvěru posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84-89 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z daného vyplývá, že spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce tvrdí, že ho právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry, a to přede vším na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované), a byly dle tvrzení žalobkyně ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Nashromážděné a ověřené údaje měly být příslušným pracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skoringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, které schopnost splácet požadovanou částku následně vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele tento úvěr splácet. Odborným vyhodnocením pak byla uzavřena předmětná úvěrová smlouva.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. K jednání, které bylo nařízeno na [datum] se nedostavila, ani neomluvila. Žalobkyně a její právní zástupce se k nařízenému jednání omluvili. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum] a na jejím základě byla žalované v hotovosti vyplacena částka 8 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a na základě této smlouvy byla žalované v hotovosti vyplacena částka 15 000 Kč.

6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na první smlouvu uhradila částku 3 370 Kč a na druhou smlouvu částku 12 220 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná [datum] požádala o Fajnpůjčku, kdy požadovaná výše byla 15 000 Kč. Byla ověřená její totožnost dle občanského průkazu. Uvedla, že je zaměstnaná u firmy [právnická osoba] jako pomocná kuchařka od [datum] a její čistý příjem činí 10 790 Kč, přičemž uvedla další příjmy ve výši 2 100 Kč (výživné) a příjem syna 13 955, které zahrnula pod celkové příjmy, které uvedla ve výši 26 845 Kč. Pokud jde o její výdaje, pak uvedla ½ výdajů na bydlení ve výši 6 315 Kč, osobní výdaje 6 000 Kč, což celkem činí výdaje ve výši 12 315 Kč a z těchto informací uvedla použitelný příjem ve výši 14 530 Kč, přičemž měla doložit dokumenty k ověření její finanční situace, konkrétně mělo jít o bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouvu, složenky – příjmy a nájemní smlouvu. K tomuto soud uvádí, že ze strany žalobce nebyl předložen žádný z výše uvedených dokladů jako listinný důkaz, ačkoliv k tomuto byl žalobce soudem vyzván.

7. Z dalšího listinného důkazu, což je Karta zákazníka (žádost o spotřebitelský úvěr – Fajn půjčka ze dne [datum]) bylo zjištěno, že žalovaná požadovala částku 8 000 Kč, kde uvedla stejného zaměstnavatele, svůj čistý příjem uvedla ve výši 10 156 Kč, další příjmy výživné ve výši 2 100 Kč a ½ příjem syna ve výši 9 797 Kč, pokud jde o výdaje uvedla ½ výdaje na bydlení ve výši 6 315 Kč, osobní výdaje 6 000, splátky úvěrů 2025 Kč, kdy celkové výdaje činily 14 340 Kč a použitelný příjem 7 713 Kč; k žádosti měla doložit dokumenty k ověření finanční situace žadatelky, kdy se jednalo o bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a faktury za povinné platby v domácnosti. Ani v tomto případě žalobce nedoložil žádný listinný důkaz, ze kterého měl jeho právní předchůdce ověřit finanční situaci žalované.

8. Po právní stránce věc soud věc posoudil následovně:Žalobkyně je věřitelem pohledávek uplatněných v tomto řízení, přičemž pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú“)., neboť žalovaná při uzavírání smluv měla postavení spotřebitele.Podle j§ 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalované (resp. její právní předchůdkyně). Žalobkyně však ani přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu nepředložila důkazy prokazující, že by její právní předchůdkyně před právním jednáním směřujícím k uzavření smlouvy se žalovanou řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Příjmy žalované byly byly velmi nízké cca 10 500 Kč. Výdaje na bydlení a další případné výdaje nebyly doloženy nijak. Žalovaná jako další příjmy uvedla příjmy svého syna, což však nelze pokládat za její příjem a ve finálním posouzení by k tomuto neměl věřitel vůbec přihlédnout. Závěr je pak takový, že v daném případě jsou výdaje žalované vyšší než její příjmy. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně se tak ohledně výdajů zcela spokojila s pouhým tvrzením žalované, aniž by tato tvrzení jakkoli prověřila a řádně vyhodnotila (obzvláště když žalovaná mezi své příjmy zahrnula i příjmy jejího syna). Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne [datum] č.j. [spisová značka]). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Podstatné rovněž je, že žalovaná měla jiné závazky, na jejichž splácení šla více než polovina jejího příjmů, přičemž žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, tuto skutečnost nijak nereflektovala.

10. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Uvedené ustanovení ve znění účinném do [datum] obsahovalo další větu, kterou bylo stanoveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Čistě jazykový výklad směřoval k tomu, že jde o neplatnost relativní, kterou musí dlužník namítnout, k čemuž mu byla stanovena tříletá promlčecí lhůta. Ustanovení o tom, že k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu, tedy že poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 z.s.ú. je stíháno absolutní neplatností, bylo do z.s.ú. vloženo až na základě novely zákona č. 96/2022 Sb., kterou byly implementovány předpisy EU. Absolutní neplatnost smluv uzavřených za účinnosti z.s.ú. před 29.5.2022 však je dovozována judikaturně, zejména jde o rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-679/18 ze dne 5.3.2020, kterým bylo judikováno, že soudy mají z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 směrnice č. 2008/48/ES, tedy povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a následně z toho vyvodit důsledky vyplývající z vnitrostátního práva. Závěry Soudního dvora se již promítají do rozhodovací praxe českých soudů, konkrétně jde například o rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 8.2.2022 sp. zn. 22 Co 244/2021 nebo rozhodnutí stejného soudu ze dne 20.5.2021 sp. zn. 27 Co 38/2021. Ostatně na posuzovaný případ lze vztáhnout i závěry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019, tedy že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod.

11. V posuzované případě se žalobkyně resp. její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované spokojila s pouhými prohlášeními žalované ohledně jejích výdajů, aniž by si tyto skutečnosti jakkoli prověřila. Požadavek na to, aby si žalobkyně resp. její právní předchůdkyně vyžádala například nájemní smlouvu nebo inkaso (SIPO), ze kterých by bylo možné prověřit alespoň výdaje na bydlení, případně doklad o tom, že žalovaná přispívá rodičům na chod domácnosti, přitom není nijak přemrštěný. Skutečnost, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nijak nereflektovala splátky jiných úvěrů ve výši 10 000 Kč, pak svědčí o tom, že úvěruschopnost žalované fakticky posuzována nebyla, právní předchůdkyně žalobkyně pouze zjistila příjem žalované a dál její majetkovou situaci nehodnotila. Soud tak uzavírá, že žalobkyně resp. její právní předchůdkyně neposuzovala poměry žalované tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú.. Soud proto hodnotí uzavřenou smlouvou o zápůjčce jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú.

12. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaná v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.

13. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 8 000 Kč a 15 000 Kč, dále bylo prokázáno vrácení částky 3 370 Kč a 12 220 Kč, co do rozdílu těchto částek, tedy co do částek, představující nesplacenou část jistiny, bylo proto žalobě vyhověno, neboť bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že tuto částku žalobkyni zaplatila, což však neučinila. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.

14. Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná lhůta dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná měla v řízení větší úspěch a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu. Protože však žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací