Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ [IČO] byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne [datum]. Dlužná částka [částka] se skládá z jistiny úvěru ve výši [částka] a smluvního úroku ve výši [částka]. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.
3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti:
5. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do částky [částka] na bankovní účet č. [č. účtu] a žalovaná se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši [Anonymizováno] % p. a. v minimálních měsíčních splátkách v počáteční výši [částka], jejich výše se každý měsíc mění. Splátka byla splatná vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru, a to počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Ve smlouvě bylo sjednáno oprávnění předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalované s úhradou měsíčních splátek prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota]). [adresa] [Anonymizováno] Kč byla žalované poskytnuta převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě dne [datum] (prokázáno výpisem z účtu předchůdkyně žalobkyně). V upomínce ze dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě (prokázáno upomínkou ze dne [datum]). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byl na žalobkyni postoupen soubor pohledávky včetně pohledávky za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek). Změna věřitele byla žalovanému oznámena (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou právním zástupcem žalobkyně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]).
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená.
9. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.
10. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalované, která úvěr čerpala ve výši [částka] prostřednictvím bezhotovostní platby. Úvěr měla žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši [Anonymizováno] % p. a. v měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, čímž předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo požadovat okamžitou úhradu celé nesplacené části úvěru. Předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] Žalovaná předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámil. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smlouvy o úvěru za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.
11. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
13. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.