Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení výši 38 396 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 100 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], coby zhotovitel uzavřel s žalovanou [právnická osoba]., jakožto objednatelem dne [datum] smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“), na základě které se v čl. [Anonymizováno] smlouvy žalobkyně zavázala pro žalovanou provést demolici a likvidaci [Anonymizováno] [Anonymizováno], v [Anonymizováno] na adrese [adresa] (dále jen „dílo“). Současně se žalovaná v čl. [Anonymizováno] smlouvy zavázala za provedení díla zaplatit žalobkyni sjednanou cenu v celkové výši 200 000 Kč. Žalobkyně a žalovaná se dále dohodly, že cena bude uhrazena ve dvou částech, první část ve výši 100 000 Kč bude uhrazena na základě zálohové faktury, a druhá zbývající část ceny ve výši 100 000 Kč bude uhrazena po předání a převzetí díla bez vad a nedodělků bránících v užívání díla na základě konečné faktury. Žalovaná uhradila zálohovou fakturu ve výši 100 000 Kč dne [datum], následně pak došlo k realizaci díla a dne [datum] došlo k protokolárnímu předání a převzetí díla. Následně pak byla fakturou vyúčtována zbývající částka 100 000 Kč se splatností [datum], kterou žalobkyně doručila žalované. Žalovaná však odmítá uhradit zbývající část ceny, a to z toho titulu, že vůči žalobkyni provedla jednostranný zápočet, kdy žalovaná má za to, že jí žalobkyně dluží částku [částka], což představuje vyčíslenou náhradu škody. Žalobkyně však tento jednostranný zápočet odmítá, kdy má za to, že započitatelná pohledávka neexistuje, maximálně by mohla existovat ve výši, v jaké plnila pojišťovna žalované z titulu škodní události, a to je ve výši [částka].
2. Žalobu podala k soudu firma [právnická osoba] [IČO] IČO, . Dne [datum] byl soudu doručen návrh žalobkyně na procesní nástupnictví na žalující straně, neboť došlo k postoupení pohledávky (Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]) na společnost [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně], která vyjádřila svůj souhlas s tím, že vstoupí na místo žalobkyně do daného soudního řízení. Soud vydal usnesení č.j. [spisová značka] o procesním nástupnictví (v právní moci je od [datum]).
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala žalobu v plném rozsahu zamítnout, kdy uvedla, že vůči žalobkyni provedla zápočet a tento pokryje celou žalovanou částku. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně (tedy zhotovitel) při plnění svého závazku ze smlouvy o dílo způsobil žalované škodu, která vznikla pádem demontovaného eskalátoru, tato je zaznamenána v předávacím protokolu a byla oznámena pojišťovně. K zaplacení způsobené škody ve výši [částka] vyzvala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně dopisem ze dne [datum]. Následně pak dopisem ze dne [datum] uplatnila zápočet vzájemných pohledávek.
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [adresa]. Smluvní strany se dohodly na smluvní ceně za dílo ve výši 200 000 Kč a způsobu platby. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] byla fakturována první část ceny ve výši 100 000 Kč, tato byla splatná [datum] a téhož dne žalovaná uhradila na bankovní účet žalobkyně vedené u [Anonymizováno] [Anonymizováno] fakturovanou částku. Z listinného důkazu [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyplývá, že jej dne [datum] podepsal zástupce právního předchůdce žalobkyně a zástupce stavebníka. Je zde uveden seznam nedostatků: [Anonymizováno] v důsledku škodné události ze dne [datum] č. [hodnota]. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně vyhotovil fakturu na zbývajících 100 000 Kč, která měla splatnost [datum]. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že na tuto fakturu žalovaná nic neuhradila. Předžalobní výzva k úhradě dluhu je ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení způsobené škody (náhrada škody) ve výši [částka] do [datum] a dopisem ze dne [datum] žalovaná oznamuje zápočet vzájemných pohledávek, neboť při provádění díla byla žalované způsobena škoda, jejíž výše byla vyčíslena odbornými firmami na částku [částka] včetně DPH. Žalovaná zároveň vyzvala právní předchůdkyni žalobkyně k úhradě škody, tj. dlužné částky po zápočtu ve výši [částka] ve lhůtě do 14 dnů. U soudního jednání zástupce žalované uvedl, že dlužná částka (z titulu náhrady škody) zatím není soudně vymáhána. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně neuznává a rozporuje provedené započtení pohledávek, neboť žalovaná společnost nedisponovala, ani nedisponuje pohledávkou, která by byla způsobilá započtení tak, aby pohledávka žalobkyně ve výši 100 000 Kč představující nedoplacenou část odměny za provedení díla, která byla splatná dne [datum] v celé výši zanikla; údajná pohledávka v tvrzené výši [částka], kterou žalovaná odvozuje z titulu náhrady škody neexistuje a pokud by kdy existovala, byla by pouze ve výši, kterou kompenzovala [právnická osoba] (dále jen [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Žalobkyně má za to, že žalovaná se snaží neoprávněně navyšovat tvrzenou škodu, kterou ani pojišťovna neuznala. Ze zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých, který byl proveden na základě prohlídky dne [datum] vyplývá, že škodná událost (vedeno pod č. [hodnota]) byla nahlášena u [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy pojištěným byla společnost [právnická osoba] a poškozeným [právnická osoba].; škoda vznikla při [Anonymizováno] [Anonymizováno], při prohlídce škodné události již bylo vše odklizeno, rozsah poškození dle zápisu měl být doložen dle pojištěného, související rozsah dle poškozeného (zde je konkretizováno poškození předmětných věcí). Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyzývala žalovanou k dodání dokumentů k vyřízení předmětné škodné události. Z [Anonymizováno] zprávy č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyplývá, že výpočet škody byl stanoven na částku 76 284 Kč a výsledné pojistné plnění bylo ve výši 71 284 Kč (po odečtení spoluúčasti).
5. Provedené důkazy soud hodnotil každý jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti. Soud v rámci dokazování vycházel výlučně z listinných důkazů předložených soudu stranami a z jejich tvrzení. [adresa] obsahovým okruhem v dané věci byly listiny prokazující nárok žalobce na zaplacení ceny, a dále se soud zabýval otázkou započtení pohledávky.
6. Pokud jde o nárok na zaplacení žalované částky, tento soud shledává oprávněným, proto žalované uložil povinnost zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Strany se dohodly na předmětu díla a ceně. Dílo bylo provedeno a řádně a včas předáno. Seznam nedostatků uvedený na [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] se nevztahuje k provedenému dílu (tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno]), ale souvisí se škodnou událostí, ke které došlo při provádění díla.
7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Na základě výše uvedeného lze ohledně požadovaného zápočtu shrnout následující: žalovaná svou procesní obranu proti žalovanému nároku staví na tvrzení, že žalovanou pohledávku z titulu nezaplacení ceny za provedené dílo započetla oproti tvrzené pohledávce žalované za žalobkyní z titulu náhrady škody, která měla být žalované způsobena žalobkyní v průběhu provádění díla. V prvé řadě je nutno zdůraznit, že pokud žalovaná učinila úkon započtení pohledávky, uznala tímto existenci, výši a oprávněnost pohledávky žalobkyně, která je předmětem tohoto řízení. Pokud jde o žalující stranu, tato nesporovala skutečnost, že při realizaci díla došlo ke vzniku škody, která byla v obecné rovině zanesena do předávacího protokolu ze dne [datum], při soudním jednání žalovaná potvrdila, že škoda jí byla kompenzována z pojistného plnění, které bylo poskytnuto pojišťovnou Kooperativa. V rámci likvidace předmětné pojistné události nebyla uhrazena škoda v tom rozsahu a výši, jak požaduje žalovaná. K tomuto soud dodává, že rozsah a výše škody, ale také příčinná souvislost by byly předmětem dalšího rozsáhlého dokazování. V daném případě je to žalovaná, která nese břemeno tvrzení a důkazní k prokázání toho, co a v jakém rozsahu bylo skutečně poškozeno, zda to bylo poškozeno žalobkyní, dále jaká je skutečná a přezkoumatelná hodnota poškozených věcí a zejména pak, zda žalovanou tvrzené poškozené věci, nebyly fakticky poškozeny ještě před realizací díla, tedy před pojistnou událostí.
9. Započtením pohledávky je jedním ze způsobů zániku závazku. Dle ustanovení § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 daného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. V daném případě soud dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného je nejistá a neurčitá.Při svém rozhodnutí soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia NS vysvětlil, že „nejistotou“ či „neurčitostí“ pohledávky se rozumí tzv. ilikvidita pohledávky v právním smyslu; aby bylo možné pohledávku jednostranně započíst, musí být tato (k započtení použitá) pohledávka likvidní, tj. musí ji být možné co do základu i výše snadno prokázat (zjistit). Musí jít o pohledávku, o níž není rozumných pochyb. [adresa] odst. 2 o. z. je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky (tzv. aktivní pohledávky, tj. pohledávky použité k započtení), a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky je přitom nutné posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky, což v daném případě bylo soudem shledáno.
10. Jak bylo řečeno výše, dokazování ohledně započítávané pohledávky by bylo příliš rozsáhlé a soud v souladu s uvedenou judikaturou není povinen k takové námitce přihlédnout. Žalovaná se může svého nároku domáhat žalobou v samostatném soudním řízení. Nejedná se o překážku věci rozsouzené, neboť uvedený nárok žalované strany za této situace nebyl předmětem tohoto řízení.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 396 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“). Soud přiznal 5 úkonů právní služby á 5 100 Kč, dále 5 režijních paušálů á 300 Kč, celkem tedy částka ve výši 27 000 + DPH ve výši 21 %, tj. částka 5 670 Kč, což je celkem 32 670 Kč. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas ve výši 600 Kč + DPH ve výši 126 Kč, celkem tedy 726 Kč (jedná se o 6 započatých půlhodin strávený cestou k soudnímu jednání z Prahy, kde je sídlo advokátní kanceláře do Liberce k soudu a zpět. Jízdné požadováno nebylo. Pokud si žalobkyně účtovala další 4 úkony právní služby, tyto soud nepřiznal, neboť nešlo o účelně vynaložené náklady řízení (přiznány byly úkony za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění, podání ve věci ze dne [datum] a účast u soudního jednání dne [datum]).