Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] se splatností ke dni [datum]. Úvěr byl poskytnut v období od [datum] do [datum] převodem na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru ve výši [částka] smluvního úroku [částka] a smluvní pokuty ve výši [Anonymizováno].
2. Žalovaný uvedl, že si je dluhu vědom a byl by schopen ho splácet ve splátkách.
3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši [částka] do [datum] (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru [Anonymizováno] si smluvní strany sjednaly prodloužení splatnosti úvěru do [datum], za což se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši [částka] (prokázáno Dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru [Anonymizováno]). [adresa] [Anonymizováno] Kč byla převedena dne [datum] na bankovní účet č. [č. účtu] (prokázáno výpisem z účtu předchůdkyně žalobkyně). Majitelem účtu č. [č. účtu] je žalovaný (prokázáno sdělením [právnická osoba].). Žalovaný na úvěr č. [hodnota] uhradil dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ve znění dodatku ze dne [datum], ve které se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly na postupování pohledávek na základě dílčích smluv, které budou uzavírány doručením seznamu postupovaných pohledávek žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dodatkem ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným je součástí seznamu postoupených (prokázáno seznamem postupovaných pohledávek). Změna věřitele byla žalované oznámena (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě částky [částka] a náhrady nákladů řízení výzvou odeslanou právním zástupcem žalobkyně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]).
5. Žalobkyně nenavrhla ani nepředložila žádné důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti, a to ani k prokázání příjmů a výdajů žalovaného ani k prokázání tvrzených lustrací v registrech.
6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
8. Podle ustanovení § 86 odst. z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ustanovení § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.
11. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.
12. Vzhledem k tomu, že v závazkovém vztahu vystupuje předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z. s. ú.
13. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
14. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě žalovanému poskytla celkem částku [částka] na bankovní účet vedený na jméno žalovaného, kterou se zavázal vrátit spolu se sjednaným příslušenství. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně se stala věřitelem uplatněné pohledávky, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným je jednoznačně specifikována v seznamu postoupených pohledávek. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Sou dmá rovněž za prokázané, že žalovaný na úvěr č. [hodnota] uhradil dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].
15. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný by lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K prokázání svých tvrzení ohledně ověření úvěruschopnosti žalobkyně nenavrhla žádné důkazy. Žalobkyně tak neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností její právní předchůdkyně postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. V daném případě byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný na úvěr uhradil celkem [částka]. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem [částka] představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou a uhrazenou částkou. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
16. Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná lhůta dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).
17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.