Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 24 130 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně zahájila řízení o pohledávku společnosti [právnická osoba] (dále jen [Anonymizováno]) ze smlouvy č. [hodnota] uzavřené se žalovaným dne 22. 9. 2023 s tím, že ji nabyla od této společnosti postoupením. Uvedla, že žalovanému byl poskytnut úvěr 20 000 Kč, který se zavázal s příslušenstvím vrátit do 25. 11. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, o uzavření žádal žalovaný na webových stránkách www.[Anonymizováno].cz, kde vyplnil údaje do formuláře, a vybral si parametry úvěru. Nárokovala tak úvěrovou jistinu 20 000 Kč, úrok z úvěru ve výši 4 130 Kč a dále zákonný úrok z prodlení plynoucí ve výši 15 % ročně z celé žalované částky ode dne 26. 11. 2023 do zaplacení.
2. Již v žalobě i sama žalobkyně uvedla, že pokud by jí neměla být částka přiznána z titulu úvěrové smlouvy, pak jí náleží vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu žalované jistiny, o kterou se žalovaný obohatil. Ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla jen obecně lustrování v rejstřících a prohlášení samotného žalovaného, ze kterých mělo [Anonymizováno] vycházet. K výzvě soudu sdělila, že žádné další důkazy navrhovat oproti žalobě nebude, a ani žádné konkrétní údaje nedotvrdila s tím, že k tomu nemá žádné doklady.
3. Žalovaný potvrdil, že jednal opakovaně se společností [Anonymizováno], a od ní obdržel dvakrát 10 tis. Kč. Částku měl vrátit velmi rychle, což nemohl, ale splácet mu ji nebylo dovoleno. Platil proto několikrát asi 3 tis Kč jako poplatek za prodloužení smlouvy, což mu jediné nabídli, nebyl ale schopen přímo při jednání přesně uvést, kolikrát celkem a kolik přesně takto tedy zaplatil s tím, že to musí dohledat. Dále sdělil, že o postoupení nic neví, neví zda tedy dluh nyní patří někomu jinému, a nechtěl by po něm peníze znovu původní věřitel.
4. Soud tak provedl důkazy k postoupení pohledávky, neboť smlouva se společností [Anonymizováno] a poskytnutí samotné úvěrové jistiny nebylo sporné. Nesporným se ale nestalo právě to, že jde o pohledávku žalobkyně, a zde tak na ní zůstalo, aby toto prokázala, pokud by se mělo řešit vydání speciálního bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné úvěrové smlouvy. Právně měla být uzavřena mezi žalovaným a společností [Anonymizováno] smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která dále podléhá právě zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.).
5. Za situace, kdy nebyly k dispozici nejen důkazy, ale ani tvrzení o konkrétních příjmech a výdajích, a nebylo (nemohlo) tak být prokázáno, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, skutečně by bylo možné uvažovat dle §§ 86 a 87 z. s. ú. toliko o vrácení toho, co bylo poskytnuto a dosud nebylo platbami na takovou neplatnou smlouvu vráceno. Nicméně kolik zbývá vrátit mělo smysl dále řešit jen v případě, že sporné postoupení pohledávky by bylo prokázáno, jinak není samozřejmě žalobkyni možné přiznat plnění žádné.
6. Žalobkyně tvrdila, že pohledávku od [Anonymizováno] nabyla dle smlouvy o postoupení z 6. 12. 2023, z této smlouvy ale nic takového nevyplývá. Jak z ní bylo soudem zjištěno, jedná se toliko o rámcovou smlouvu, kterou se sjednávají pravidla pro dále samostatně uzavřené dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Pro ty je pak sjednán zcela konkrétní postup, i okamžik uzavření, a to doručením emailu, kterým je doručena tzv. datová páska, která má podle soupisu v příloze obsahovat celou řadu konkrétních údajů.
7. V tomto směru ale žalobkyně naprosto nic netvrdila, bylo to zjištěno až v průběhu dokazování, a jelikož se žalobkyně jednání rozhodla neúčastnit, nebylo ji možné k doplnění skutečností k uzavření dílčí smlouvy vyzvat a poučit ji o následcích nevyhovění.
8. Sice připojila seznam pohledávek, ten ale nepatřil ke smlouvě o postoupení z 6. 12. 2023, ta žádné pohledávky v příloze mít neměla a z podstaty (toliko rámcově ujednaná pravidla pro následně uzavírané dílčí smlouvy) mít ani nemohla. Z něho tedy nelze zjistit, že by k postoupení došlo. Obsahem, který se nekryje s přílohou č. 7 svými náležitostmi, pak nejde ani o onu datovou pásku. Navíc sama o sobě ani datová páska nestačí, dílčí smlouva se uzavírá doručením emailu konkrétního obsahu.
9. Navrženo ani předloženo nebylo žalobkyní v rámcové smlouvě zmíněné společné prohlášení postupitele a postupníka, které mělo být vyhotoveno jako potvrzení po dokončení postoupení, a kde mělo být podpisy stvrzeno, které konkrétní pohledávky, formou dle přílohy s tam uvedenými údaji, byly postoupeny, a které by nepochybně bylo způsobilé prokázat postoupení konkrétní pohledávky.
10. Samotnou žalobkyní v plné moci sepsané oznámení o postoupení za [Anonymizováno] pak rovněž nepostačuje k tomu, aby bylo prokázáno postoupení, učinila je sama žalobkyně, nikoliv postupitel, a byla tak oprávněna činit ve sjednané formě až po uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, která nebyla prokázána.
11. Žalobkyně tak tím, co navrhla k důkazu a předložila, neprokázala ve smyslu § 1879 a násl. o. z. nabytí pohledávky od původní věřitelky, a tedy svou aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení. Proto soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by měla na jakékoliv plnění ze smlouvy mezi jiným subjektem a žalovaným, nárok.
12. V řízení tak byl úspěšný žalovaný, který by měl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, ale žádné mu nevznikly, proto nebyly nikomu přiznány.