Výrok
I. Manželství [Jméno zainteresované osoby 0/0] [Datum narození zainteresované osoby 0/0], rozené [Anonymizováno], a [Jméno zainteresované osoby 1/0] [Datum narození zainteresované osoby 1/0], uzavřené dne [datum] před [právnická osoba] [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Manželka dne [datum] zahájila rozvodové řízení, kdy tvrdila, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak je uvedeno shora ve výroku I., a ještě před jeho uzavřením se jim narodila dosud nezletilá dcera. V průběhu manželství se v důsledku povahových rozdílů a představ o tom, jak by měli manželé společně fungovat, odcizili, v lednu [Anonymizováno] spolu přestali žít jako manželé, a manželka se nakonec v květnu [Anonymizováno] odstěhovala. Jelikož manželství zůstalo pouze formální, a neplní žádnou ze svých funkcí, navrhla, aby bylo rozvedeno.
2. Manžel se k tomu návrhu při jednání soudu připojil, protože podle něho za současného stavu už jiné řešení není skutečně možné. Problém viděl v tom, že se včas nedozvěděl, co má být špatně, a tak s tím nemohl nic dělat. Následně zjistil, že manželka už je s někým jiným, a přestože se snažil, uznal, že by se jí měl více věnovat, a toto činil, nestačilo to.
3. Po skutkové stránce soud zjistil z oddacího listu, že účastníci uzavřeli manželství tak, jak tvrdí. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [spisová značka] vyhlášeného [datum], který nabyl právní moci [datum] soud zjistil, že byly upraveny poměry i pro dobu po rozvodu k dosud nezletilé dceři účastníků.
4. Z účastnického výslechu vyplynula částečně shodná verze obou účastníků, kdy oba hovořili o tom, že byly problémy s finančním plánováním a v zajištění rodiny, kde se neshodli. Manželka dále hovořila o tom, že i měla jinou představu kolik času by měla rodina trávit společně a jak by mělo soužití vypadat. Manžel hovořil o tom, že na rozpadu vztahu se podílel vztah manželky, který v roce 2023 navázala, což zjistil. Toto manželka popřela s tím, že manžel se mýlí a dovodil si něco, co se nestalo. Následně k výzvě soudu manžel neoznačil žádné další důkazy, kterými by případně prokázal, že k rozvratu došlo pro jiný vztah manželky. Lze tak uzavřít, že k jejich odcizení nepochybně přispěly odlišné představy o rodinném životě, a neshody ohledně financí.
5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze tedy očekávat jeho obnovení, současně je podle odst. 3, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, nelze rozvést dříve, než je rozhodnuto o jeho poměrech v době po rozvodu. Podle § 756 o. z. soud zjišťuje existenci rozvratu manželství a při tom i jeho příčiny.
6. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že jejich manželství je skutečně toliko formálním vztahem, kdy za situace, kdy již před dlouhou dobou došlo k faktickému rozchodu i ukončení společného bydlení, nelze než uzavřít, že manželství je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, zejména když ani jeden z manželů o to neprojevil zájem. Pokud jde o příčinu, oba manželé shodně uvedli, že se lišily jejich představy o společném soužití, které se jim nepodařilo ani přes snahu zesouladit, což vyústilo v odcizení. Jiná příčina pak prokázána nebyla.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), kdy až na situace, kdy to okolnosti případu odůvodňují, nemá v tomto typu řízení žádný z účastníků na jejich náhradu právo.