15 C 123/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému úvěr ke [Anonymizováno] kartě do výše úvěrového limitu [částka], který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných [Anonymizováno] splátkách ve výši minimální splátky. Minimální [Anonymizováno] splátka byla stanovena ve výši [Anonymizováno] čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v [Anonymizováno] výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly [Anonymizováno] podmínky [Anonymizováno] úvěru. Žalovaný byl na základě smlouvy povinen platit právní předchůdkyni v rámci pravidelných [Anonymizováno] splátek vedle splátky jistiny dále úroky, poplatky a [Anonymizováno] pokuty. Právní předchůdkyně svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. [č. účtu] a vydala žalovanému [Anonymizováno] kartu. Žalovaný svůj závazek nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu využila právní předchůdkyně svého oprávnění ze smlouvy a poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých jí žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi právní předchůdkyně a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze [právnická osoba]. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z [Anonymizováno]. Výpočtem právní předchůdkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla právní předchůdkyní zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného právní předchůdkyně žádosti žalovaného vyhověla. Pohledávka ze smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek s datem úplaty dne [datum] postoupena na společnost [Anonymizováno] a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši [částka], [Anonymizováno] poplatků ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum].

2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně žalobu o následující skutková tvrzení. Žalobkyně uvedla, že stanovená výše úvěrového limitu [částka] byla žalovaným přečerpána dne [datum], a že žalovaný se poprvé dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru v [Anonymizováno] [Anonymizováno] a následně se do prodlení dostával opakovaně. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, právní předchůdkyně postupovala zcela v souladu se zákonnými podmínkami, kdy vycházela z informací poskytnutých jí žalovaným v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Žalovaný v žádosti uvedl zejména informace o svém rodinném stavu, způsobu bydlení a o svém pracovním poměru, včetně výše čistého příjmu a příjmu domácnosti, kdy uvedl, že má [Anonymizováno] a žije [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Právní předchůdkyně ověřila příjem žalovaného na základě doloženého dokladu o příjmu, kdy žalovaný deklaroval příjem ve výši [částka]. Dále žalovaný uvedl čistý [Anonymizováno] příjem domácnosti ve výši [částka]. Dále právní předchůdkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet na základě disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházela s částkou životního minima žalovaného. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu byly odečteny veškeré výdaje žalovaného, čímž právní předchůdkyně dospěla k tzv. maximální [Anonymizováno] splátce. Po uvedeném výpočtu byla kapacita pro splátkové zatížení dostatečná. Nakonec žalobkyně uvedla, že žalovaný dne [datum], tj. po podání žaloby, uhradil žalobkyni částku [částka].

3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně dle obsahu podání žalobu co do částky [částka], a to z důvodu, že žalovaný tuto částku žalobkyni po podání žaloby, tj. dne [datum], uhradil.

4. Žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela (§ 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Protože žalobkyně vzala žalobu zpět před rozhodnutím ve věci samé, soud v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

5. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

6. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně se k jednání nedostavila. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

7. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:

8. Z žádosti o smlouvu o [Anonymizováno] úvěru a vydání a užívání [Anonymizováno] karty bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], má [Anonymizováno], má uzavřen pracovní poměr na dobu [Anonymizováno], že výše jeho průměrného čistého [Anonymizováno] příjmu za poslední [Anonymizováno] [Anonymizováno] činí [částka], že celkový čistý [Anonymizováno] příjem domácnosti činí [částka], a že má vyživovací povinnost ke [Anonymizováno] osobám.

9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, jak právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Před posouzením příjmů a výdajů žalovaného právní předchůdkyně provedla kontrolu ve veřejných databázích: kontrolou [Anonymizováno] rejstříku právní předchůdkyně zkontrolovala, zda se žalovaný nenachází v době podání žádosti o úvěr [Anonymizováno] [Anonymizováno] či zda mu nebylo skončeno [Anonymizováno] řízení v nedávné době, kontrolou [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zkontrolovala právní předchůdkyně, zda žalovaný má úvěrové závazky u jiných [Anonymizováno] a [Anonymizováno] subjektů, a kontrolou databází [Anonymizováno] právní předchůdkyně zkontrolovala platnost průkazu totožnosti. Právní předchůdkyně ověřila deklarovaný příjem žalovaného z doložených dokumentů a dále případně [Anonymizováno] z běžného účtu žalovaného, který by byl veden žalovaným u právní předchůdkyně za období delší [Anonymizováno] měsíců předcházející měsíci, kdy žalovaný žádostí požádal o poskytnutí úvěru. Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje žalovaného doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalovaného. Žalobkyně vypočetla tzv. maximální [Anonymizováno] splátku žalovaného následovně: Příjem [částka] – interní splátky [částka] – životní náklady [částka]. Maximální [Anonymizováno] splátka tak činila [částka].

10. Ze Smlouvy o spotřebitelském [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota] a vydání a užívání [Anonymizováno] karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytnutí [Anonymizováno] úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut [Anonymizováno] úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet spolu s poplatky ve formě minimálních [Anonymizováno] splátek, kdy splatnost měla být stanovena na výpisu. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši [Anonymizováno] Celková částka, kterou byl žalovaný povinen uhradit činila [částka]. Minimální výše [Anonymizováno] splátky činila [Anonymizováno] z vyčerpaného úvěrového rámce. Dále byl sjednán poplatek ve výši [částka] [Anonymizováno] za vedení karty při zaúčtování celkového čerpání do výše [částka] v daném zúčtovacím období a jiné poplatky. Podle čl. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno]) smlouvy žalovaný poruší smlouvu, když překročí úvěrový rámec nebo se ocitne v prodlení s úhradou [Anonymizováno] splátky. Podle čl. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno]) smlouvy byla právní předchůdkyně oprávněna v případě porušení smlouvy prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy žalovaného vůči právní předchůdkyni za ihned splatné.

11. Z potvrzení o výši příjmů ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný má průměrný čistý [Anonymizováno] příjem za poslední [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka], že má vyživovací povinnost ke [Anonymizováno] dětem, a že ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky.

12. Z platební historie bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal a splácel, přičemž ke dni [datum] dlužil na úvěru částku ve výši [částka]. Dále bylo zjištěno, že žalovanému byly vyúčtovány poplatky v souladu se smlouvou o úvěru, a to jak za upomínání, tak za vedení karty, a to ve výši dle tvrzení žaloby.

13. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, a že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši [částka].

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Anonymizováno15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným na společnost , Anonymizováno16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.17. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.18. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši [částka].19. Po právní stránce soud posoudil věci podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Smlouva s ohledem na povahu [Anonymizováno] stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.21. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).22. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.23. Soud je povinen v souladu se závěry [Anonymizováno] soudu sp.zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum] (obdobně rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] [jméno FO], rozsudek [Anonymizováno] soudu [adresa] sp.zn. [spisová značka], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka], nález [Anonymizováno] soudu [Anonymizováno]: Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku [Anonymizováno] soudu [adresa] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp.zn. [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek [Anonymizováno] z [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud v [adresa] vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z. s. ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu [Anonymizováno] soudu [Anonymizováno] je požadavek samozřejmý pro platnost [Anonymizováno] ujednání, i kdyby neplynul ze zákona.24. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.25. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.26. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.27. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své [Anonymizováno] a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.28. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).29. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).30. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek [Anonymizováno] soudu [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).31. V daném případě mezi právní předchůdkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru, smluvní ujednání netrpěla nerovnováhou mezi právy a povinnostmi účastníků, byly sjednány i úroky a poplatky v přiměřené výši, vedle toho vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení. Ověření úvěruschopnosti má soud za slučitelné s požadavky zákona i judikatury, když zjištěny byly dostatečné příjmy žalovaného, které po započtení výdajů žalovaného byly zjevně postačující pro splácení úvěru, a žalovaný po určitou dobu byl schopen splácet. Z potvrzení o zaměstnání nebylo zjištěno, že by byly ze mzdy prováděny jakékoli srážky. Právní předchůdkyně ověřila dále schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr dotazem do insolvenčního rejstříku, BRKI a NRKI, kdy dospěla oprávněně k závěru, že platební schopnost žalovaného je dostatečná. Soud vyhověl žalobě, žalobní nárok měl za prokázaný a po právu, když i výše sjednaných úroků je přiměřená.32. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].34. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka]. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu elektřiny a plynu), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.35. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.