Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedla, že původní věřitelka, společnost [Anonymizováno] se sídlem ST Business Centre, 120 [jméno FO], [Anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o [Anonymizováno] úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka], který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se tak do prodlení. Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno]. [Anonymizováno] žalovaného původní věřitelka ověřila výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází [Anonymizováno]. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dluhu. Žalovaný však na tyto upomínky nereagoval, a to ani na předžalobní upomínku odeslanou dne [datum], a ničeho na dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [Anonymizováno], jako postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., IČ [Anonymizováno], jako postupníkem.
2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka ověřila úvěruschopnost žalovaného zejména lustrací z veřejně dostupných databází [Anonymizováno]. Rovněž žalobkyně tvrdila, že žalovaný čerpal celkem částku ve výši [částka] a uhradil celkem částku [částka].
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.
4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o [Anonymizováno] úvěru a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr, úroky z úvěru ve výši [Anonymizováno] % ročně a poplatky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimální částce. Minimální částku tvoří ([Anonymizováno]) [Anonymizováno] % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo ([Anonymizováno]) [částka], podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle této smlouvy připsány na jeho bankovní účet. Z listiny označené jako „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že žalovaný požádal původní věřitelku o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Z dokumentu označeného jako „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši [částka], že deklarované čisté měsíční příjmy žalovaného činí [částka], deklarované pravidelné měsíční výdaje činí [částka], a že je zaměstnán na pracovní pozici [Anonymizováno]. Z dokumentů označených jako [Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové částce [částka]. Z dokumentu označeného jako „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal celkem částku ve výši [částka] a uhradil celkem částku [částka]. Z faktury s variabilním symbolem [var. symbol] bylo zjištěno, že k datu splatnosti dne [datum] činila dlužná částka [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla oznámena změna věřitele. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dne [datum].
6. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.
10. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
15. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalovanému ve smyslu 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením doporučeně odeslaným původní věřitelkou žalovanému na jím uvedenou kontaktní adresu (shodnou s adresou trvalého pobytu uvedenou shora v záhlaví tohoto rozsudku).
17. Původní věřitelka a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť původní věřitelka se na jejím základě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce [částka], které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.
18. Předmětem podnikání původní věřitelky je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu je původní věřitelka podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.
19. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl, vyplývá, že původní věřitelka neposoudila s odbornou péčí schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, když soudu nebylo ničeho doloženo k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného. Původní věřitelce přitom ničeho nebránilo ověřit si úvěruschopnost žalovaného výpisy z účtu žalovaného, výplatními páskami, popř. dotazem do systémů [Anonymizováno] a do [Anonymizováno] rejstříku. Soud tedy uzavírá, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 z. s. ú. zcela nedostatečně a nedostála tak standardu odborné péče, který jí ukládá § 76 odst. 1 z. s. ú.
20. Původní věřitelka nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba smlouvu o poskytnutí úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky úvěrovaného žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření této smlouvy odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], či nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).
21. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.
22. Žalobkyně prokázala poskytnutí částky [částka] žalovanému. Jelikož žalovaný na jistinu úvěru uhradil celkem [částka], byla pohledávka žalobkyně na vrácení poskytnuté jistiny zcela uspokojena. Žaloba proto byla v části týkající se jistiny zamítnuta. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba rovněž zamítnuta, neboť uplatněné nároky žalobkyně vyplývají z neplatné smlouvy. Zamítnut byl též požadavek na úrok z prodlení, jelikož žalovaný nebyl v prodlení s plněním.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.