15 C 156/2025

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně, společnost [Jméno žalobkyně]. domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne [datum] [Anonymizováno] Smlouvu o [Anonymizováno] úvěru „[Anonymizováno] “ č. [Anonymizováno], na základě níž žalovaný načerpal úvěr ve výši [částka], který měl být splacen spolu se sjednaným pojištěním a příslušenstvím v [Anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] k [Anonymizováno]. dni v měsíci. Žalobkyně kvůli neplacení ze strany žalovaného prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. Žalovaný tak dluží na jistině částku [částka], dále kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (vzniklým sazbou [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), spolu s úrokem ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a kontrolovala dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi [právnická osoba]. Žalovaný uvedl příjem [částka], což žalobkyně zkontrolovala na základě příchozích transakcí na účtu žalovaného. Životní výdaje žalovaného stanovila žalobkyně podle svého interního ekonomického modelu, stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, po poskytnutí úvěru. Dotazem do [Anonymizováno] a vlastních systémů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši [částka]. Splátka nového úvěru činila [částka]. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila, proto žádosti žalovaného vyhověla.

3. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že žalovaný splátky řádně plnil od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno], v [Anonymizováno] se poprvé dostal do prodlení (splátka byla zaplacena až [datum], dále pak byly splátky hrazeny řádně do [Anonymizováno] [Anonymizováno], v [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl žalovaný opět v prodlení se splátkou. Splátky pak hradil až do [Anonymizováno] [Anonymizováno], ale vždy s mírným prodlením. Od měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno] až do dne odstoupení od smlouvy, tj, dne [datum], žalovaný neuhradil žádnou splátku, byl tedy v prodlení s více než dvěma splátkami po sobě jdoucími. Dne [datum] byl žalovaný v prodlení se splátkami v celkové výši [částka]. Poslední úhradu na úvěr realizoval žalovaný dne [datum]. Poté již neuhradil ničeho.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.

5. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Ze Smlouvy o [Anonymizováno] úvěru „[Anonymizováno] ze dne [datum], [Anonymizováno] obchodních podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzických osob platných a účinných, podmínek pro poskytování [Anonymizováno] úvěrů [Anonymizováno] platných a účinných, sazebníku bankovních poplatků [Anonymizováno] – aktuálně nabízených produktů a historie položky soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba]. (žalobkyní) a žalovaným. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému na [Anonymizováno] účet č. [č. účtu] převodem [Anonymizováno] prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit úvěr v [Anonymizováno] měsíčních splátkách spolu s úrokem a poplatkem za sjednání ve výši [částka]. Dle smlouvy byla úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, jako roční úroková sazba [Anonymizováno] % ročně. Ze smlouvy o vedení účtu u [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést pro žalovaného bankovní účet a současně mu vydat k užívání platební kartu, a to na základě žádosti ze dne [datum].

7. Z žádosti o poskytnutí [Anonymizováno] úvěru [Anonymizováno] – předschválená nabídka bez podpisu žalovaného, soud zjistil, že žalovaný požadoval úvěr ve výši [částka] a k této žádosti uvedl, že je [Anonymizováno], jeho měsíční příjem je [částka], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] povinnosti, jeho měsíční náklady na bydlení činí [částka].

8. Z listiny označené jako registr + schválení soud zjistil, že žalovaný má průměrný měsíční příjem [částka], má úvěr se splátkovým zatížením ve výši [částka], disponibilní příjem [částka], celkovou částku zatížení disponibilního příjmu [částka].

9. Z transakční historie účtu za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] bez podpisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že úvěr ve výši [částka] byl žalovanému poskytnut dne [datum]. Dále bylo zjištěno, že žalovanému byly na účet připisovány [Anonymizováno] prostředky od různých třetích osob, přičemž není zřejmé, zdali se jedná o půjčku či mzdu.

10. Z historie úvěru: [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a jak žalovaný úvěr splácel, přičemž poslední úhradu splátky provedl žalovaný dne [datum]. Dále bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku ve výši [částka].

11. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne [datum] vč. dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné pohledávky ve výši [částka] a nákladů vymáhání do [Anonymizováno] dnů od doručení, pokud k uhrazení v tomto termínu nedojde, žalobkyně odstupuje tímto od Smlouvy o , Anonymizováno12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] vč. podacího archu z téhož dne, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky [částka] dle smlouvy o [Anonymizováno] úvěru do [Anonymizováno] dnů od doručení dopisu a dále k úhradě nákladů právního zastoupení.13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch [Anonymizováno] prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté [Anonymizováno] prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.16. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout peníze, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a jiné poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.19. Žalobkyně je držitelem bankovní licence ve smyslu § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a předmětem její činnosti je tedy mimo jiné poskytování úvěrů. Vzhledem k předmětu své činnosti je tedy žalobkyně ve smyslu § 7 písm. a) z. s. ú. oprávněným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Vzhledem k tomu je žalobkyně podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.20. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný v projednávané věci v rámci postupu před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil údaje o svém měsíčním příjmu ve výši [částka], přičemž uvedl, že jeho měsíční náklady na bydlení činí [částka]. Žalobkyně tvrdila, že na základě provedených kontrol nevyplynuly žádné skutečnosti, že by nedošlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalovaného. K ověření příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně soudu doložila jakousi tabulku s matematickými výpočty dle zadaných údajů z [Anonymizováno] a dat z [Anonymizováno], ale pokud soud přistoupil k podrobnějšímu náhledu na výpis z [Anonymizováno] zjistil, že žalovanému byly na účet připisovány [Anonymizováno] prostředky od různých lidí, přičemž z výpisu nelze zjistit, zdali se jedná o mzdu či půjčku od těchto osob. Soud má tak za to, že žalobkyně nedoložila, že by řádně ověřila příjmy žalovaného, když z předložených důkazů nevyplývají měsíční příjmy ve výši [částka]. Žalobkyni přitom ničeho nebránilo si vyžádat např. [Anonymizováno] pásky, potvrzení o zaměstnání, popř. výpisy z účtu21. aj. Stejně tak má soud za to, že žalobkyně nedoložila ověření výdajů žalovaného a jeho jiných závazků, když sic žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného, tento však sám o sobě neobstojí, jelikož žalobkyně nedoložila, jak zkoumala normativní výdaje bydlení v místě bydliště žalovaného, a jak zkoumala další výdaje žalovaného, když v žádosti o úvěr je částka [částka] označena jako „náklady na [Anonymizováno] “, tudíž není zřejmé kolik např. žalovaný přibližně utratí např. za ošacení, jídlo, léky, telekomunikační služby aj. Žalobkyni navíc ničeho nebránilo v tom ověřit si majetkové poměry i samostatným šetřením v insolvenčním rejstříku, [Anonymizováno], registru [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Za této situace žalobkyně tedy neprokázala, že by postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., proto je třeba smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], či nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).22. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum], že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.23. Plnění poskytnuté na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaný je povinen vrátit žalobkyni to, co z této neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta celkem částka [částka], pak žalovaný byl povinen žalobkyni tuto částku podle shora uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit a jestliže již žalobkyni zaplatil celkem částku [částka] (tj. [Anonymizováno] měsíčních splátek po [částka]), pak zde existuje dluh [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni splnil, že jeho povinnost k zaplacení této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku [částka] žalobkyni zaplatit.24. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokazoval.25. Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrovaného žalovaného vrátit peníze z takové smlouvy není vázána na výzvu úvěrující žalobkyně. Tato povinnost žalovaného je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil ji soud, v jak je uvedeno výše, v obecné třídenní pariční lhůtě. Proto není žalovaný v prodlení s plněním dluhu [částka] (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky [částka] tedy rovněž zamítl.26. Konečně vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení jakéhokoliv smluvního úroku z úvěru, ať již v kapitalizované výši či běžící úrok.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje [Anonymizováno] % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu [Anonymizováno] % a úspěchu žalovaného v rozsahu [Anonymizováno] %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].