Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 465 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 765 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 465 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, plynoucí z toho, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a žalobou se domáhala úhrady tohoto příspěvku. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN] (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník a provozovatel, neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak bylo nepojištěno 161 dní. Žalovanému odeslala žalobkyně výzvu dne 18. 1. 2024 a splatnost příspěvku nastala dne 2. 4. 2024. Žalovaná částka představuje příspěvek ve výši 10 465 Kč (zákonná denní sazba 65 Kč vynásobená počtem dní, tj. 161) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne 18. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 10 765 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z informací, které měla žalobkyně k dispozici od předchozího pojistitele (a z centrálního registru vozidel), zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel výše specifikovaného vozidla, a k tomuto vozidlu nebylo v období od 20. 6. 2023 do 27. 11. 2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení. Denní sazba příspěvku činila podle daného typu vozidla 65 Kč (× 161 dní = celková výše příspěvku činila 10 465 Kč), náklady uplatnění činily 300 Kč, přičemž žalobkyně uvedla, že v případě uhrazení příspěvku ve stanovené lhůtě nebudou náklady požadovány. Výzva byla žalovanému doručena 2. 2. 2024. Splatnost příspěvku a nákladů byla stanovena ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, tj. v tomto případě do dne 2. 4. 2024. Výzva rovněž mj. obsahovala poučení o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [Anonymizováno] ([Jméno žalobkyně]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [Anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [Anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [Anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [Anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
6. Po právní stránce byl v souladu s výše citovanými ustanoveními žalovaný jako vlastník (provozovatel) tuzemského vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzván k úhradě příspěvku za každý den porušení povinnosti plynoucí z § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které v souladu s účinnou právní úpravou řádně, včetně jejich výše, vyúčtovala. Na základě zjištěného skutkového stavu má soud za to, že výzvy žalobkyně k úhradě příspěvků obsahovaly veškeré zákonem předepsané náležitosti, avšak žalovaný ani po jejich doručení příspěvky a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek neuhradil. Žalovaný neprokázal, že by dlužné částky uhradil, že mu povinnost k úhradě těchto částek nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, tj. že např. existovaly okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněných částek z titulu výše specifikovaných příspěvků, stejně tak nárok nákladů na jejich uplatnění, za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.
7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 765 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve [částka].