Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] ve splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy k 20. dni v měsíci. První splátka je splatná k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení- částky [částka],- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka],- kapitalizovaného úroku ve výši [částka],- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,- úroku ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet ve formě [Anonymizováno] pravidelných měsíčních splátek po [částka], přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. V jednotlivých splátkách byla zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky ([Anonymizováno] % ročně). K čerpání úvěru došlo dne [datum]. Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr celkem částku [částka]. Jelikož však žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Po zesplatnění žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši [částka] (jež je započtena v celkově uhrazené částce [částka]). Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení částky [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a nákladů na vymáhání ve výši [částka]. Žalovaná na celkovou dlužnou částku ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. Před uzavřením předmětné smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Prostřednictvím výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky ([Anonymizováno]) tak žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. [Anonymizováno] je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten [Anonymizováno], který je nižší. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, v důsledku které přestala hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti.
2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Dle žalované je smlouva absolutně neplatná z důvodu nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované využila žalobkyně pouze databázi [Anonymizováno] a automatizované modely, které vycházejí ze statistických údajů, aniž by příjmy a výdaje žalované blíže zkoumala. Žalovaná rovněž uvedla, že v době uzavření smlouvy měla uzavřený i konsolidační úvěr [Anonymizováno] ze dne [datum] (tedy pouhý měsíc před uzavřením smlouvy) ve výši [částka] (splátka [částka] měsíčně po dobu [Anonymizováno] měsíců), který sloužil ke splacení úvěru žalobkyně ze dne [datum] ([částka]) a úvěr [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([částka]). Rovněž žalovaná uvedla, že od roku [Anonymizováno] splácí hypotéku ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná je tedy toho názoru, že již tyto skutečnosti svědčí o tom, že její finanční situace v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru byla velice tíživá. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti žalobkyně ověřit úvěruschopnost žalované, je povinností žalované vrátit žalobkyni pouze dosud nesplacenou jistinu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku [částka], je povinností žalované vrátit žalované částku [částka]. Nakonec žalovaná navrhla, aby jí bylo s ohledem na její tíživou finanční situaci umožněno splácet dlužnou částku [částka] v měsíčních splátkách po [částka].
3. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované na základě výpočtu maximálního limitu měsíční splátky ([Anonymizováno]). Ve výpočtu [Anonymizováno] se zohledňují jak příjmy, tak výdaje žalované, včetně případných výdajů na již existující závazky. Žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky žalované takto: příjem žalované ve výši [částka] – životní minimum žadatele ve výši [částka] – splátky jiným společnostem z [Anonymizováno] mimo [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka] – výše splátky schváleného úvěru ve výši [částka] = [částka]. K doložení výše příjmů žalovaná předložila potvrzení o přijaté platbě od [Anonymizováno] [právnická osoba]. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem „klient v [Anonymizováno] nalezen – pozitivní vyhodnocení“, dotaz do registrů [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem „v registru nenalezen“. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaná následně žalobkyni úvěr splácela od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy po dobu tří let, a byla tak schopna úvěr splácet.
4. Z provedených důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:
5. Ze smlouvy o [Anonymizováno] úvěru a smlouvy o [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splácet ve formě [Anonymizováno] pravidelných měsíčních splátek po [Anonymizováno]. Sjednána byla roční úroková sazba ve výši [Anonymizováno] %. První splátka byla splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru. Datum splatnosti dalších splátek byl sjednán vždy k [Anonymizováno]. dni příslušeného kalendářního měsíce. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Přímo ve smlouvě, v Oddílu důsledky nesplácení úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] (byla-li výše splátky nižší, lze smluvní pokutu účtovat ve výši dlužné splátky). Náklady na vymáhání byly ve smlouvě sjednány ve výši [částka] za měsíc vymáhání, přičemž se tato částka mohla v budoucnu měnit. Nedílnou součástí smlouvy se jejím podpisem staly úvěrové podmínky. Ze smlouvy a z úvěrových podmínek vyplývá možnost zesplatnění v případě prodlení s úhradou [Anonymizováno] a více splátek a v případě prodlení se splátkou delším než [Anonymizováno] měsíce. Ve smlouvě je obsaženo, že žalovaná při uzavření smlouvy uvedla výši příjmu [částka], druh bydlení – [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], počet vyživovaných dětí – [Anonymizováno], rodinný stav – [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zdroj příjmu – zaměstnanec, [Anonymizováno] – [právnická osoba], příjem ostatních členů domácnosti [částka].
6. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně při ověření bonity žalované vycházela z osobních údajů žalované rodinný stav – [Anonymizováno] /[Anonymizováno], počet dětí – [Anonymizováno] a finančních údajů: zdroj příjmu – zaměstnanec, výše příjmu [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka] a měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti [částka]. Žalobkyně dále vycházela z výstupů z registrů [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], SOLUS, ISIR, NRKI, CEE a MVCR, kde neměla žalovaná žádné záznamy.
7. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalované byly poskytnuty [Anonymizováno] úvěry, přičemž měsíční splátky těchto úvěrů činily celkem [částka]. Rovněž bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut [Anonymizováno] úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka].
8. Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] byla dne [datum] připsána částka ve výši [částka] od „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] “.
9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, jak žalovaná úvěr čerpala, předpis splátek, úroků, vyúčtovaných poplatků, smluvních pokut, nákladů, a jak žalovaná předepsané splátky hradila. Žalovaná čerpala celkem částku [částka] a uhradila celkem [částka].
10. Ze zesplatňujícího dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru ve výši [částka], a to nejpozději do [Anonymizováno] dnů od sepsání této výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum].
11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum].
12. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o [Anonymizováno] úvěru (dále jen „z. s. ú.“), neboť žalovaná při uzavírá smlouvy měla postavení spotřebitele.
13. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout [Anonymizováno] úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele [Anonymizováno] úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta [Anonymizováno] vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).
14. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o [Anonymizováno] úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše [Anonymizováno] úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky [Anonymizováno] úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek [Anonymizováno] z [datum] [Anonymizováno].
16. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o [Anonymizováno] úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu [Anonymizováno] úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.
17. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o [Anonymizováno] úvěru.
20. Žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., neboť žalobkyně se jejím prostřednictvím zavázala poskytnout žalované na její požádání peníze, které se žalovaná zavázala ujednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a další poplatky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná smlouvu uzavírala mimo svoji podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost, vystupuje v daném smluvním vztahu v postavení spotřebitele, a na smluvní vztah je tedy třeba aplikovat též úpravu zákona o [Anonymizováno] úvěru.
21. Žalobkyně je ve smyslu § 7 písm. a) z. s. ú. oprávněným poskytovatelem [Anonymizováno] úvěrů, a proto byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o [Anonymizováno] úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele [Anonymizováno] úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o [Anonymizováno] úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel [Anonymizováno] úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.
22. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý úvěr. K prokázání zkoumání příjmové stránky žalované doložila žalobkyně pouze zprávu [právnická osoba]., ze které má soud za prokázané pouze to, že na účet žalované č. [č. účtu] byla dne [datum] připsána částka ve výši [částka]. Z této zprávy však soud nemá za prokázané ověření pravidelných měsíčních příjmů žalované, když z této nelze dovozovat závěr o pravidelnosti zasílání této částky žalované ve shodné výši, výše mzdy se mohla v řádech [Anonymizováno] [Anonymizováno] lišit, jak dokládají mimo jiné pásky doložené žalovanou z [Anonymizováno] [Anonymizováno] (ve spise mna čl. [Anonymizováno]). K prokázání zkoumání výdajové stránky žalované žalobkyně doložila úvěrovou zprávu a kartu klienta. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaná měla další závazky z úvěrových smluv, kdy celková výše měsíčních splátek činila [částka]. Z karty klienta má soud za prokázané, že deklarované měsíční příjmy žalované činily [částka] a deklarované měsíční výdaje domácnosti žalované činily [částka]. Soud má důvodné pochybnosti o pravdivosti deklarovaných měsíčních výdajů domácnosti žalované ve výši [částka] v kartě klienta, když z úvěrové zprávy plyne, že splátkové zatížení žalované činilo [částka], jelikož to by znamenalo, že na hrazení ostatních pravidelných měsíčních výdajů domácnosti žalované, tj. výdajů na bydlení, stravu, léky, dopravu apod. zbývala částka [částka]. Již z tohoto lze důvodně usuzovat na nesprávně stanovenou výši měsíčních výdajů domácnosti žalované, když částka [částka] nepostačuje ani na hrazení nákladů spojených s bydlením s ohledem na normativní náklady bydlení v místě bydliště žalované. Už z tohoto má soud důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. K ostatním pouze deklarovaným, nikoliv prokázaným, pravidelným měsíčním příjmům členů domácnosti žalované ve výši [částka] soud nepřihlédl a neměla s nimi počítat ani žalobkyně a zahrnovat je do celkových příjmů. Při jednání soudu žalovaná uvedla, že úvěr byla schopna splácet pouze proto, že s ní žil v domácnosti partner, ale poté, co odešel, jí již nezbývaly prostředky na splácení. Pokud se jednalo o prostředky partnera (nikoliv manžela), z žádných tvrzení neplynulo, že s nimi byla žalovaná oprávněna volně disponovat. Rovněž z karty klienta vyplývá, že žalobkyně v této uvedla, že provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], ISIR, NRKI, CEE a MVCR – „[Anonymizováno] “, nicméně ani toto soud nepovažuje za průkazné, když žalobkyně soudu výpisy z těchto registrů nedoložila (s výjimkou úvěrové zprávy z [Anonymizováno], ze které má soud za prokázané pouze to, že žalovaná měla další závazky z úvěrových smluv, kdy celkové splátkové zatížení činilo [částka]). Nadto soud uvádí, že ani z následného splácení úvěru od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] by soud v souladu s eurokomfortním výkladem neměl dovozovat, že k posouzení úvěruschopnosti došlo řádně, bez důvodných pochybností, když celý koncept ověření je vystavěn na principu ochrany spotřebitele i společnosti před zadlužováním a má vést věřitele k zodpovědnému úvěrování. Žalobkyně vychází z toho, že po dobu [Anonymizováno] let musela mít žalovaná nějaký příjem k plnění a že to pokryje nedostatek ověření příjmu, neověření však nevyloučí pochybnosti o tom, zda žalovaná měla vlastní zdroje na hrazení splátek, aniž by se dál musela zadlužovat. Ověření příjmů lze zvláště při dané výši revolvingového úvěrování považovat za základní, nejde o nijak nepřiměřený, ale potřebný, nezbytný, požadavek. To, že pochybení věřitele při ověření nelze omluvit ani splácením pohledávky jasně judikoval [Anonymizováno] v [Anonymizováno] z [datum], v rozhodnutí trval na doložení zkoumání úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formálním pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost úvěrové smlouvy vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli. Pokud žalobkyně vycházela z toho, že příjem dalšího člena domácnosti je pro posouzení úvěruschopnosti stejně důležitý jako příjem žalované, měl uzavřít smlouvu s oběma (žalovanou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) a tento příjem [Anonymizováno] si rovněž ověřit. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 z. s. ú. zcela nedostatečně a nedostála tak standardu odborné péče, který jí ukládá § 76 odst. 1 z. s. ú.
23. Žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba smlouvu o poskytnutí úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky úvěrované žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření této smlouvy odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], či nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]).
24. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že v případě neplatnosti smlouvy o [Anonymizováno] úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalované vrátit žalobkyni peníze, které jí byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jejím možnostem. To, že žalovaná má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny [Anonymizováno] úvěru.
25. Plnění poskytnuté na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o [Anonymizováno] úvěru, tj. žalovaná je povinna vrátit žalobkyni to, co z této neplatné smlouvy obdržela. Jestliže žalované byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta celkem částka [částka], pak žalovaná byla povinna žalobkyni tuto částku podle shora uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o [Anonymizováno] úvěru vrátit a jestliže již žalobkyni zaplatila celkem částku [částka], pak zde existuje dluh [částka]. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že svůj dluh vůči žalobkyni splnila, že jí povinnost k zaplacení této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost částku [částka] žalobkyni zaplatit.
26. Žalovaná uvedla, že nárok uplatněný v žalobě co do částky [částka] uznává. Žalovaná zároveň požádala o umožnění splátkového kalendáře, neboť není schopna dlužnou částku uhradit najednou, a to s ohledem na její další závazky z úvěrových smluv. Žalovaná během jednání uvedla, že se pokusí dlužnou částku hradit v měsíčních splátkách max. po [částka], spíše ale méně. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku [částka] v měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek s tím, že dluh by měl být při řádném splácení uhrazen do [Anonymizováno] měsíců. Takto stanovená výše splátek by neznamená neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele.
27. Neplatnost smlouvy o [Anonymizováno] úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrované žalované vrátit peníze z takové smlouvy není vázána na výzvu úvěrující žalobkyně. Tato povinnost žalované je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Proto není žalovaná v prodlení s plněním dluhu [částka] (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky [částka] tedy rovněž zamítl.
28. Konečně vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení jakéhokoliv smluvního úroku z úvěru, ať již v kapitalizované výši či běžící úrok.
29. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť je to právě žalovaná, kdo měl ve věci převážný úspěch, v souvislosti s tímto řízením jí však žádné náklady nevznikly a ničeho nepožadovala.