15 C 290/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení [částka] spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Před uzavřením předmětné smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Prostřednictvím výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky ([Anonymizováno]) tak žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet (i s úroky) v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na [Anonymizováno] % z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na [Anonymizováno]. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stala splatnou ke [Anonymizováno]. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí [Anonymizováno] úvěru. V průběhu trvání smlouvy žalovaný celkem čerpal částku ve výši [částka] a uhradil částku [částka]. Jelikož však žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Po zesplatnění žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení částky [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut účtovaných ve výši [částka].

2. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky žalovaného takto: příjem žalovaného ve výši [částka] – životní minimum dospělých členů domácnosti ve výši [částka] – splátky jiným společnostem z [Anonymizováno] mimo [Anonymizováno] ve výši [částka] – výše splátky schváleného úvěru ve výši [částka] = [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalovaného v registrech [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem „klient v [Anonymizováno] nalezen – pozitivní vyhodnocení“, dotaz do registrů [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem „v registru nenalezen“. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] si žalobkyně ověřila tvrzení žalovaného o výši jeho příjmů a výdajů. Dále žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy bylo ze zprávy [Anonymizováno] zjištěno, že žalovaný se za dobu trvání závazků nedostal do prodlení se splácením svých závazků. Žalobkyně poukázala také na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaný následně žalobkyni hradil řádně splátky úvěru od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno], a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovaného schopným splácet předmětný úvěr.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.

4. Z provedených důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:

5. Z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový [Anonymizováno] úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných minimálních měsíčních splátkách ve výši [Anonymizováno] % z úvěrového rámce, tj. [částka]. Měsíční splátky byly splatné vždy ke [Anonymizováno]. dni příslušného kalendářního měsíce. Sjednána byla roční úroková sazba ve výši [Anonymizováno] %. Přímo ve smlouvě, v Oddílu důsledky nesplácení úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] (byla-li výše splátky nižší, bylo možné smluvní pokutu účtovat ve výši dlužné splátky). Náklady na vymáhání byly ve smlouvě sjednány ve výši [částka] za měsíc vymáhání, přičemž se tato částka mohla v budoucnu měnit. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Z Úvěrových podmínek vyplývá možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou dvou a více splátek a v případě prodlení se splátkou delším než tři měsíce. Ve smlouvě je obsaženo, že žalovaný při uzavření smlouvy uvedl výši příjmu [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka], druh bydlení – podnájem, počet vyživovaných dětí [Anonymizováno] [Anonymizováno], rodinný stav – [Anonymizováno], zdroj příjmu – zaměstnanec, zaměstnavatel – [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO: [IČO].

6. Z karty klienta a ověření [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že se jedná o potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného sepsané žalobkyní, které žalovaný nepodepsal, dle něhož žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti z údajů ve smlouvě a z výstupů z registrů [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a interních registrů žalobkyně, výstupy jsou označeny slovem [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Žalobkyně vycházela z výše příjmů žalovaného [částka], výše příjmů ostatních členů domácnosti [částka] a z měsíčních výdajů domácnosti ve výši [částka], jak žalovaný uvedl ve smlouvě, ale nepotvrzovala, čím byly tvrzené příjmy a výdaje ověřeny. Dále bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, a že je bezdětný. Z výpočtu MLS ke smlouvě bylo zjištěno, že žalobkyně vytvořila tabulku, v níž uvedla, jak vypočetla zbývající maximální limit splátky žalovaného: příjem žalovaného ve výši [částka] – životní minima dospělých členů domácnosti ve výši [částka] – splátky jiným společnostem z [Anonymizováno] mimo [Anonymizováno] ve výši [částka] – výše splátky schváleného úvěru ve výši [částka] = [částka].

7. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, jaké závazky žalovaný v minulosti měl, jaké současně má, kolik na existující závazky měsíčně hradí a zda se dostal do prodlení se splácením. Rovněž bylo zjištěno, že za dobu trvání závazků se nedostal do prodlení se splácením svých závazků.

8. Z [Anonymizováno] pro posouzení úvěruschopnosti byla zjištěna pravidla, podle kterých žalobkyně posuzuje úvěruschopnost tak, jak popsala v žalobě.

9. Z přehledu pohybů na [Anonymizováno] účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že účet žalovaného vykazoval vyšší výdaje než příjmy, když příchozí transakce činily za toto období [částka] a odchozí transakce činily za toto období [částka], přičemž při podrobnějším zkoumání výpisu z účtu žalovaného lze konstatovat, že náklady na živobytí žalovaného jsou velmi vysoké. Rovněž bylo zjištěno, že jeho průměrné měsíční příjmy ze zaměstnání činily [částka], a že jeho výdaje za nájem činily částku [částka].

10. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr čerpal, předpis splátek, úroků, vyúčtovaných poplatků, smluvních pokut, nákladů, a jak žalovaný předepsané splátky hradil. Žalovaný čerpal celkem částku [částka] a uhradil celkem [částka].

11. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru ve výši [částka] nejpozději do [Anonymizováno] dnů od sepsání výzvy. Dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum].

12. Z předžalobní výzvy k zaplacení částky [částka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum].

13. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o [Anonymizováno] úvěru (dále jen „z. s. ú.“), neboť žalovaný při uzavření smlouvy měl postavení spotřebitele.

14. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout [Anonymizováno] úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele [Anonymizováno] úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše [Anonymizováno] úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky [Anonymizováno] úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], [Anonymizováno] proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek [Anonymizováno] z [datum] [Anonymizováno].

17. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o [Anonymizováno] úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu [Anonymizováno] úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

18. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. [spisová značka] v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o [Anonymizováno] úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. [spisová značka], podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

20. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., [Anonymizováno] smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o [Anonymizováno] úvěru.

23. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 122 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout [Anonymizováno] % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou [Anonymizováno] úvěru činí nejvýše [částka]. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše [Anonymizováno] úvěru, nejvýše však [částka] (§ 122 odst. 3 cit. zákona).

24. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

25. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., neboť žalobkyně se jejím prostřednictvím zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání peníze, které se žalovaný zavázal ujednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a další poplatky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný smlouvu uzavíral mimo svoji podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost, vystupuje v daném smluvním vztahu v postavení spotřebitele, a na smluvní vztah je tedy třeba aplikovat též úpravu zákona o [Anonymizováno] úvěru.

26. Žalobkyně je ve smyslu § 7 písm. a) z. s. ú. oprávněným poskytovatelem [Anonymizováno] úvěrů, a proto byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o [Anonymizováno] úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele [Anonymizováno] úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o [Anonymizováno] úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel [Anonymizováno] úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

27. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně soudu doložila, že zkoumala příjmy žalovaného, kdy průměrné pravidelné měsíční příjmy žalovaného ze zaměstnání činily [částka]. K ověření zkoumání výdajové stránky žalovaného však žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného, ze kterého vyplývá, že za období od [datum] do [datum] (tj. za období pouhých tří měsíců) činily odchozí transakce [částka] oproti příchozím transakcím ve výši [částka]. Již z tohoto lze důvodně usuzovat na nesprávně stanovenou výši měsíčních výdajů žalovaného, když průměrné měsíční příchozí transakce na tento účet činily [částka] a průměrné měsíční odchozí transakce činily [částka]. Už z tohoto má soud důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně dále doložila soudu výpis z registru [Anonymizováno] a také jí vytvořený dokument, v němž jsou obsaženy deklarované příjmy a výdaje žalovaného a jiné údaje, včetně žalobkyní vytvořené tabulky, v níž uvedla, že lustrace žalovaného v [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] – „[Anonymizováno] /[Anonymizováno] “, nicméně ani z tohoto soud nemá za prokázané řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného, když tyto byly vytvořeny žalobkyní (kromě samotné zprávy z NRKI, z níž bylo pouze prokázáno, že žalovaný nemá žádné závazky po splatnosti), a nevyplývá z nich, jak žalobkyně deklarované příjmy a výdaje zkoumala, tj. na základě čeho k nim dospěla. Nadto soud uvádí, že ani z následného splácení úvěru od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] by soud v souladu s eurokomfortním výkladem neměl dovozovat, že k posouzení úvěruschopnosti došlo řádně, bez důvodných pochybností, když celý koncept ověření je vystavěn na principu ochrany spotřebitele i společnosti před předlužováním a má vést věřitele k zodpovědnému úvěrování. Žalobkyně vychází z toho, že po dobu jednoho a půl roku musel mít žalovaný nějaký příjem k plnění a že to pokryje nedostatek ověření příjmu, neověření však nevyloučí pochybnosti o tom, zda žalovaný měl vlastní zdroje na hrazení splátek, aniž by se dál muset zadlužovat. Ověření příjmů lze zvláště při dané výši [Anonymizováno] úvěrování považovat za základní, nejde o nijak nepřiměřený, ale potřebný, nezbytný, požadavek. To, že pochybení věřitele při ověření nelze omluvit ani splácením pohledávky jasně judikoval [Anonymizováno] v [Anonymizováno] z [datum], v rozhodnutí trval na doložení zkoumání úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formálním pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost úvěrové smlouvy vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 z. s. ú. zcela nedostatečně a nedostála tak standardu odborné péče, který jí ukládá § 76 odst. 1 z. s. ú.

28. Žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba smlouvu o poskytnutí úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky úvěrovaného žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření této smlouvy odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], či nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).

29. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že v případě neplatnosti smlouvy o [Anonymizováno] úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o [Anonymizováno] úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny [Anonymizováno] úvěru.

30. Žalovanému byly na základě úvěrové smlouvy žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], kdy žalovaný věřiteli uhradil celkem [částka]; dluh z této smlouvy je tedy [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni splnil, že mu povinnost k zaplacení této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku [částka] žalobkyni zaplatit.

31. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokazoval.

32. Neplatnost smlouvy o [Anonymizováno] úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrovaného žalovaného vrátit peníze z takovéto smlouvy není vázána na výzvu úvěrující žalobkyně. Tato povinnost žalovaného je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil ji soud, v jak je uvedeno výše, v obecné třídenní pariční lhůtě. Proto není žalovaný v prodlení s plněním dluhu [částka] (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky [částka] tedy rovněž zamítl.

33. Konečně vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení jakéhokoliv smluvního úroku z úvěru, ať již v kapitalizované výši či běžící úrok.

34. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud proto v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] náhradu nákladů poměrně rozdělil. Požadovala-li žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku [datum] zaplacení celkem částky [částka] (včetně kapitalizovaných smluvních úroků a úroků z prodlení) a byla jí přiznána pouze částka [částka], měla žalobkyně úspěch pouze do [Anonymizováno] %. Odečte-li soud od úspěchu [Anonymizováno] % neúspěch [Anonymizováno] %, má žalobkyně nárok na [Anonymizováno] % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkem by tedy žalobkyni náležela při plném úspěchu ve věci náhrada nákladů ve výši [částka]. Protože má však nárok pouze na [Anonymizováno] % z [částka], přiznal soud žalobkyni na nákladech řízení částku [částka].