15 C 44/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec tak činil [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet (i s úroky) v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na [Anonymizováno] z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na [Anonymizováno]. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stala splatnou ke [Anonymizováno]. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí [Anonymizováno] úvěru. V průběhu trvání smlouvy žalovaná celkem čerpala částku ve výši [částka]. Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr celkem částku [částka]. Jelikož však žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru [Anonymizováno] ze dne [datum]. Po zesplatnění žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši [částka]. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení částky [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], a nákladů na vymáhání ve výši [částka] a [Anonymizováno] pokut účtovaných ve výši [částka].

3. Dále žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec tak činil [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet (i s úroky) v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na [Anonymizováno] z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na [Anonymizováno]. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stala splatnou ke [Anonymizováno]. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí [Anonymizováno] úvěru. V průběhu trvání smlouvy žalovaná celkem čerpala částku ve výši [částka]. Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr celkem částku [částka]. Jelikož však žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru [Anonymizováno] ze dne [datum]. Po zesplatnění žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši [částka]. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení částky [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a [Anonymizováno] pokut účtovaných ve výši [částka].

4. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala, co do výše příslušenství žalované částky. Žalovaná má za to, že předmětné smlouvy jsou absolutně neplatné z důvodu nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalobkyní smlouvu o [Anonymizováno] úvěru s úvěrovým limitem do výše [částka]. Dle karty [Anonymizováno], kterou žalobkyně žalované poskytla, žalovaná čerpala za celou dobu trvání úvěrového vztahu částku [částka] a výše celkových úhrad činila [částka]. Dle žalované žalobkyně neprokázala, že by byl úvěrový rámec navýšen na [částka]. Dále žalovaná uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalobkyní smlouvu o [Anonymizováno] úvěru s úvěrovým limitem [částka]. Dle karty [Anonymizováno], kterou žalované poskytla žalobkyně, poskytla žalobkyně žalované částku ve výši [částka], přičemž výše celkových úhrad žalovanou činila [částka]. Dle žalované žalobkyně neprokázala, že by byl úvěrový rámec navýšen na [částka]. Co se týče posuzování úvěruschopnosti, tak dle žalované se žalobkyně pouze dotazovala na výši příjmů její domácnosti, přičemž náklady ověřovány nebyly, a dále nebyly zohledněny a prověřeny další závazky žalované. Dále dle žalované měla být v případě navýšení úvěrového rámce (v prvém případě z [částka] na [částka] a v druhém případě z [částka] na [částka]) znovu posouzena úvěruschopnost žalované. Dále je žalovaná toho názoru, že smlouva je [Anonymizováno] neplatná z důvodu nedostatečné formy právního jednání, kdy v souladu s judikaturou [Anonymizováno] soudu uvedla, že prostý email bez [Anonymizováno] podpisu nesplňuje požadavek písemného právního jednání. Má zato, že žalobkyně neprokázala sjednání prvotních smluv, tím spíše jejich navýšení. Na základě předmětného kontraktačního procesu nelze učinit nezpochybnitelný závěr, že se žalovaná k dané předložené smlouvě skutečně nezměnitelným způsobem daný prostředkem identifikace prokazující její akceptaci připojila. Celková půjčená částka u úvěrové smlouvy č. [hodnota] činí [částka], přičemž žalovaná již na tuto částku uhradila celkem [částka]. Žalovaná tedy navrhuje, aby zbývající částku ve výši [částka] směla splácet žalobkyni v pravidelných [Anonymizováno] splátkách ve výši [částka]. Celková půjčená částka u úvěrové smlouvy č. [hodnota] činí [částka], přičemž žalovaná již na tuto částku uhradila celkem [částka]. Žalovaná tedy navrhuje, aby zbývající částku ve výši [částka] směla splácet žalobkyni v pravidelných [Anonymizováno] splátkách ve výši max. [částka]. Vyšší splátky není v současnosti schopna hradit, v současné době splácí [Anonymizováno] půjček, z toho [Anonymizováno] jsou v jednání a na [Anonymizováno] půjčky splácí celkem [částka] měsíčně, mohla by hradit maximálně celkem [částka] na všechny dlužné úvěry. Pracuje na hlavní pracovní poměr [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s příjmem [Anonymizováno] [částka] měsíčně.

5. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. U smlouvy č. [hodnota] žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky žalované takto: započítaný příjem žalované [částka] – životní minimum žadatele [částka] – splátky [Anonymizováno] úvěrů [částka] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] žadatele [částka] – výše splátky schváleného úvěru [částka] = [částka]. U smlouvy č. [hodnota] žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky žalované takto: započítaný příjem žalované [částka] – životní minimum žadatele [částka] – výše splátky schváleného úvěru [částka] = [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že v rámci uzavírání předmětných smluv provedla lustraci žalované v registrech [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek [Anonymizováno] [Anonymizováno] “, dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem klient [Anonymizováno] [Anonymizováno] nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně si dále vyžádala potvrzení o výši příjmů, ze kterého si ověřila, že skutečná výše příjmů žalované korespondovala s tvrzenou výší ve smlouvě. Dále si žalobkyně vyžádala od žalované výpis z účtu za období od [datum] do [datum], kdy si žalobkyně ověřila tvrzení žalované o výši jejích příjmů a výdajů, přičemž na účtu žalované neshledala žádné neobvyklé transakce. Žalobkyně také uvedla, že schopnost žalované úvěr splácet vyplývá také z toho, že po dobu [Anonymizováno] [Anonymizováno] roku žalovaná úvěr splácela. Co se týče způsobu uzavření smlouvy, tak žalovaná zažádala na [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobkyně o poskytnutí [Anonymizováno] úvěru, když si nejprve zvolila, o jakou výši úvěru má zájem. Následně byla žalovaná vyzvána k vyplnění [Anonymizováno] formuláře zadáním svých osobních údajů, jakož i údajů o svých rodinných a majetkových poměrech. V dalším kroku si žalovaná zvolila své přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky, pro případ budoucího ověření. Na základě řádné registrace byla žalované nabídnuta možnost elektronicky uzavírat smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalovaná rozhodla pro elektronické uzavření smlouvy, proběhla opětovná verifikace její osoby a následně jí byla předložena smlouva s vyplněnými údaji. Pro potvrzení osoby klienta je dále žalobkyní požadováno předložení platného dokladu. Tímto krokem je podmíněn vznik samotné smlouvy. V případě, že jsou klientem splněny všechny požadované podmínky, je klientovi umožněno svým podpisem uzavřít předmětnou smlouvu. Klient je v této fázi upozorněn, že následujícím krokem potvrzuje svou vůli být právně vázán obsahem smlouvy. I v této fázi má klient možnost ukončit proces sjednávání [Anonymizováno] vztahu. Pro finální potvrzení uzavření smlouvy je potřeba potvrzujícího kódu, který je klientovi zaslán na jeho telefonní číslo. Na základě výše uvedených skutečností má žalobkyně za to, že všechny smlouvy uzavřené prostřednictvím tohoto [Anonymizováno] rozhraní jsou uzavřeny jednoznačně identifikovanou a verifikovanou osobou. Projev vůle, který je stvrzen [Anonymizováno] kódem, zaslaným na verifikované telefonní číslo, považuje žalobkyně za dostatečně určitý, přičemž je z něj zřejmá vůle klienta uzavřít smlouvu. Smlouva je vyhotovena písemně v elektronické podobě a všechny zákonné požadavky na uzavření úvěrové smlouvy jsou tak splněny.

6. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně, že úvěrový limit u smlouvy o úvěru č. [hodnota] byl sjednán ve výši [částka]. Sjednaný úrok činil [Anonymizováno] ročně. Výše měsíční splátky byla stanovena jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] z úvěrového rámce. Dne [datum] požádala žalovaná žalobkyni v souladu se smlouvou o změnu úvěrového rámce na částku [částka], dne [datum] na částku [částka] a dne [datum] na částku [částka]. Žalobkyně v souvislosti s navýšením úvěrového rámce podrobila žalovanou důkladnému prověření její úvěruschopnosti. Před navýšením úvěrového rámce žalobkyně provedla opětovnou lustraci žalované v registrech [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem – klient [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně rovněž prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím konkrétních výpočtů hodnoty [Anonymizováno] pro smlouvu žalované. Žalobkyně si od žalované vyžádala výpis z účtu za [Anonymizováno] [Anonymizováno], dále potvrzení o výši příjmu za měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a dále i přehled běžného účtu žalované s viditelnými příjmy a výdaji za jednotlivé měsíce v období [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy si žalobkyně z vyžádaného ověřila tvrzení žalované o výši jejích příjmů, potažmo také výdajů. Žalovaná měla v rozhodné době příjem ze mzdy od zaměstnavatele [právnická osoba] (průměrná mzda za doložené [Anonymizováno] měsíce dle výplatnic činila [částka]. Prostřednictvím výpisů si žalobkyně ověřila výdaje žalované. Na základě těchto zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr. K porušení smlouvy ze strany žalované, žalobkyně uvedla, že žalovaná měla termín splatnosti splátek stanoven vždy ke [Anonymizováno]. dni v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž je splatná první splátka. Do prodlení se žalovaná tedy dostala v případě, že daná splátka nebyla uhrazena ke [Anonymizováno]. dni v kalendářním měsíci. Žalovaná porušila svou povinnost splácet poskytnutý úvěru řádně a včas, když ke dni zesplatnění ([datum]) nebyly splátky za měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovanou uhrazeny vůbec. Žalobkyně uvedla, že úvěrový limit u smlouvy o úvěru č. [hodnota] byl sjednán ve výši [částka]. Sjednaný úrok činil [Anonymizováno] ročně. Výše měsíční splátky byla stanovena jako [Anonymizováno] z úvěrového rámce. Dne [datum] požádala žalovaná žalobkyni v souladu se smlouvou o změnu úvěrového rámce na částku [částka], dne [datum] na částku [částka], dne [datum] na částku [částka], dne [datum] na částku [částka], dne [datum] na částku [částka] a dne [datum] na částku [částka]. Žalobkyně v souvislosti s navýšením úvěrového rámce podrobila žalovanou důkladnému prověření její úvěruschopnosti. Před navýšením úvěrového rámce žalobkyně provedla opětovnou lustraci žalované v registrech [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem – klient [Anonymizováno] [Anonymizováno] nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru [Anonymizováno] byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně rovněž prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím konkrétních výpočtů hodnoty [Anonymizováno] pro smlouvu žalované. Žalobkyně si od žalované vyžádala výpis z účtu za [Anonymizováno] [Anonymizováno], dále potvrzení o výši příjmu za měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a dále i přehled běžného účtu žalované s viditelnými příjmy a výdaji za jednotlivé měsíce v období [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy si žalobkyně z vyžádaného ověřila tvrzení žalované o výši jejích příjmů, potažmo také výdajů. Žalovaná měla v rozhodné době příjem ze mzdy od zaměstnavatele [právnická osoba] (průměrná mzda za doložené [Anonymizováno] měsíce dle výplatnic činila [částka]. Prostřednictvím výpisů si žalobkyně ověřila výdaje žalované. Na základě těchto zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr. K porušení smlouvy ze strany žalované, žalobkyně uvedla, že žalovaná měla termín splatnosti splátek stanoven vždy ke [Anonymizováno]. dni v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž je splatná první splátka. Do prodlení se žalovaná tedy dostala v případě, že daná splátka nebyla uhrazena ke [Anonymizováno]. dni v kalendářním měsíci. Žalovaná porušila svou povinnost splácet poskytnutý úvěru řádně a včas, když ke dni zesplatnění ([datum]) nebyly splátky za měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovanou uhrazeny vůbec.

7. Z účastníky předložených listinných důkazů má soud za zjištěné následující okolnosti o skutkovém stavu věci.

8. Z Úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový [Anonymizováno] úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše minimální měsíční splátky činila [Anonymizováno] z dlužné částky, tj. [částka]. Sjednána byla roční úroková sazba ve výši [Anonymizováno] Přímo ve smlouvě, v [Anonymizováno] důsledky nesplácení úvěru byla sjednána [Anonymizováno] pokuta ve výši [částka] (byla-li výše splátky nižší, lze [Anonymizováno] pokutu účtovat ve výši dlužné splátky). Náklady na vymáhání byly ve smlouvě sjednány ve výši [částka] za měsíc vymáhání, přičemž se tato částka mohla v budoucnu měnit. Nedílnou součástí smlouvy se jejím podpisem staly úvěrové podmínky. Ze smlouvy a z úvěrových podmínek vyplývá možnost zesplatnění v případě prodlení s úhradou dvou a více splátek a v případě prodlení se splátkou delším než [Anonymizováno] měsíce. Ve smlouvě je obsaženo, že žalovaná při uzavření smlouvy uvedla výši příjmu [částka], druh bydlení – [Anonymizováno], počet vyživovaných dětí – [Anonymizováno], rodinný stav – [Anonymizováno], zdroj příjmu – zaměstnanec, zaměstnavatel – [právnická osoba], příjem ostatních členů domácnosti [částka], výdaje na bydlení [částka] a ostatní výdaje [částka].

9. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka].

10. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka].

11. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka].

12. Z Úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový [Anonymizováno] úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše minimální měsíční splátky činila [Anonymizováno] [Anonymizováno] z dlužné částky, tj. [částka]. Sjednána byla roční úroková sazba ve výši [Anonymizováno] Přímo ve smlouvě, v [Anonymizováno] důsledky nesplácení úvěru byla sjednána [Anonymizováno] pokuta ve výši [částka] (byla-li výše splátky nižší, lze [Anonymizováno] pokutu účtovat ve výši dlužné splátky). Náklady na vymáhání byly ve smlouvě sjednány ve výši [částka] za měsíc vymáhání, přičemž se tato částka mohla v budoucnu měnit. Nedílnou součástí smlouvy se jejím podpisem staly úvěrové podmínky. Ze smlouvy a z úvěrových podmínek vyplývá možnost zesplatnění v případě prodlení s úhradou dvou a více splátek a v případě prodlení se splátkou delším než [Anonymizováno] měsíce. Ve smlouvě je obsaženo, že žalovaná při uzavření smlouvy uvedla výši příjmu [částka], druh bydlení – [Anonymizováno], počet vyživovaných dětí – [Anonymizováno], rodinný stav – [Anonymizováno], zdroj příjmu – zaměstnanec, zaměstnavatel – [právnická osoba], příjem ostatních členů domácnosti [částka], výdaje na bydlení [částka] a ostatní výdaje [částka].

13. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka] s novou výší minimální splátky [částka].

14. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka] s novou výší minimální splátky [částka].

15. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka] s novou výší minimální splátky [částka].

16. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka] s novou výší minimální splátky [částka].

17. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka] s novou výší minimální splátky [částka].

18. Z Dodatku k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na nové výši úvěrového rámce [částka] s novou výší minimální splátky [částka].

19. Kopiemi občanského průkazu byla ověřena totožnost žalované.

20. Z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta až ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně při ověření bonity žalované vycházela z osobních údajů žalované rodinný stav – [Anonymizováno], druh bydlení – [Anonymizováno], počet dětí – [Anonymizováno] a finančních údajů zdroj příjmu – zaměstnanec, výše příjmu [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka] a měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti [částka]. Žalobkyně dále měla vycházet z výstupů z registrů [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kde neměla žalovaná žádné záznamy.

21. Z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta až ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně při ověření bonity žalované vycházela z osobních údajů žalované rodinný stav – [Anonymizováno], druh bydlení – [Anonymizováno], počet dětí – [Anonymizováno] a finančních údajů zdroj příjmu – zaměstnanec, výše příjmu [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka] a měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti [částka]. Žalobkyně dále měla vycházet z výstupů z registrů [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kde neměla žalovaná žádné záznamy.

22. Pokud jde o listinné důkazy Úvěrové zprávy, zástupce žalobkyně uvedl, že jimi by mělo být prokázáno, jak byly splátky spláceny, z těchto listin však tyto skutečnosti nebyly zjištěny a prokázány. Kromě toho, že z nich nebylo zřejmé, kdy konkrétně byly vyhotoveny, podává se z nich, že žalovaná zřejmě již v minulosti o úvěrový limit [částka] žádala, avšak pokud byl poskytnut, nebyl splacen zcela.

23. Z výpisu z [Anonymizováno] účtu žalované za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že bankovní účet žalované vykazoval ke konci měsíce buď kladné či záporné zůstatky na účtu v řádech [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] korun (max. - [částka]).

24. Z výpisu z [Anonymizováno] účtu žalované za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek byl [částka], konečný [Anonymizováno], [částka]. Pokud jde o jednotlivé platby, dne [datum] byla na účet žalované připsána jediná [Anonymizováno] částka [částka] od společnosti [právnická osoba]. Při podrobnějším zkoumání bylo dále zjištěno, že žalovaná zasílal dalším osobám (zřejmě rodinným příslušníkům – [jméno FO]) platby označené jako dluhy, jednak se zde objevují platby od [Anonymizováno]. osoby [Anonymizováno] [jméno FO], přičemž [Anonymizováno] [Anonymizováno] dochází pohybům na účtu [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno]. osoby [Anonymizováno], která je ve shodné výši přeposlána na jiný účet, [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka].

25. Z výplatní pásky za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že výše čistého měsíčního příjmu žalované za tento měsíc činila částku ve výši [částka].

26. Z výplatní pásky za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že výše čistého měsíčního příjmu žalované za tento měsíc činila částku ve výši [částka].

27. Z výplatní pásky za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že výše čistého měsíčního příjmu žalované za tento měsíc činila částku ve výši [částka].

28. Z [Anonymizováno] pořízené dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně před schválením kontokorentu zavolala žalované, kdy jí žalovaná na dotaz na výši měsíčních výdajů uvedla částku cca [částka].

29. Z [Anonymizováno] pro posouzení úvěruschopnosti byly zjištěny pravidla, podle kterých žalobkyně posuzuje úvěruschopnost tak, jak popsala v žalobě.

30. Z [Anonymizováno] informací o činnosti klienta bylo zjištěno, že úvěrovou smlouvu č. [hodnota] žalovaná podepsala dne [datum] v [Anonymizováno], datum31. Z Výpisu [Anonymizováno], splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, jak žalovaná úvěr čerpala, předpis splátek, úroků, vyúčtovaných poplatků, [Anonymizováno] pokut, nákladů, a jak žalovaná předepsané splátky hradila. Žalovaná čerpala celkem částku [částka] a uhradila celkem [částka].32. Z Výpisu [Anonymizováno], splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, jak žalovaná úvěr čerpala, předpis splátek, úroků, vyúčtovaných poplatků, [Anonymizováno] pokut, nákladů, a jak žalovaná předepsané splátky hradila. Žalovaná čerpala celkem částku [částka] a uhradila celkem [částka].33. Zesplatňujícím dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána ke splacení celého úvěru ve výši [částka] nejpozději do [Anonymizováno] dnů od sepsání výzvy, dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum].34. Zesplatňujícím dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána ke splacení celého úvěru ve výši [částka] nejpozději do [Anonymizováno] dnů od sepsání výzvy, dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum].35. Z Předžalobní výzvy k zaplacení částky [částka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Dle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum].36. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), neboť žalovaná při uzavírá smlouvy měla postavení spotřebitele.37. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté [Anonymizováno] prostředky vrátit a zaplatit úroky.38. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).39. Konkrétně podle jeho § 86 odst. 1 je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.40. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 neplatná. V současném znění účinném od [datum] je již uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu, a spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.41. Poskytovatel je povinen postupovat s odbornou péčí, řádně a v potřebném rozsahu tak, aby skutečně nebyl důvod pochybovat o schopnosti úvěr splácet, a povinností soudu je toto v řízení ověřit. Ústavní soud ČR v řízení sp. zn. III. ÚS 4129/18 dovodil, že pokud soud nezkoumal, zda poskytovatel úvěru při jeho poskytnutí prověřil schopnost úvěr splatit, pak zasáhl do základního práva spotřebitele na soudní ochranu. Tato povinnost je tak i v rovině ústavněprávní vnímána jako zcela zásadní, a nikoliv pouze formální, při které by poskytovatel úvěru mohl účinně argumentovat tím, že stačí, aby mu spotřebitel sdělil informace, na které by měl být oprávněn bez dalšího spoléhat. Povinnost aktivního přezkumu je nosnou myšlenkou evropské úpravy, která má legitimní a zcela pochopitelné cíle, a to vyhnout se dluhovým spirálám, které zatěžují nakonec celou společnost.42. Bez ohledu na to, že každý má jednat poctivě, tedy uvádět pravdu v závazkových vztazích, a nemá se samozřejmě dopouštět trestné činnosti včetně úvěrových podvodů, je tak dána zcela konkrétní a na takovém nepoctivém či nezákonném jednání zájemce o úvěr nezávislá povinnost jeho poskytovateli. Negovat ji poukazem na to, že ani druhá strana nesplnila své povinnosti ostatně nepřipadá v úvahu ani v jiných situacích, kdy každý, pokud poruší sám uložené povinnosti, musí počítat s následkem, a to svým vlastním, bez ohledu na to, že i jiný se provinil.43. [Anonymizováno] soud připomněl i dřívější závěry [Anonymizováno] soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale celé společnosti, na kterou mají vliv důsledky předlužení a případné insolvence. Je tomu tak proto, že nejen dlužník, ale i jeho blízcí se pak dostávají do postavení, které vyžaduje, aby stát začal plnit svou sociální roli, a celá společnost pak saturuje stav, který neměl vůbec nastat. Proto je na poskytovateli úvěru, aby náležitě před poskytnutím prověřil a posoudil schopnost žadatele ho splácet. Úvěr smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí úvěruschopnost posoudil, a z jeho zjištění je skutečně zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li toto dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.44. Porušení této povinnosti poskytovatele tak nejen odporuje zákonu, ale současně narušuje veřejný pořádek, neboť ochrana spotřebitele má předcházet negativním a nežádoucím celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti. Je třeba si uvědomit, že člověk v tíživé situaci často hledá jakékoliv řešení, a potlačuje informace, které mu ve vyřešení aktuálního problému brání. Řada osob pak nedokáže odhadnout ekonomickou situaci, zejména svoji vlastní objektivně, kdy jim chybí potřebné znalosti a zkušenosti, ale i schopnost určité kvalifikované ekonomické úvahy. Není tak na místě, aby poskytovatel mohl „rozdávat“ úvěry bez patřičného vyhodnocení, následně vymáhat plnění, a aby poté celá společnost nesla vzniklé následky na straně dlužníka a jeho rodiny na sociálních dávkách.45. Výše uvedené závěry tak mají jasné opodstatnění, a poskytovatel úvěru jako silnější a odborněji vybavená strana, podnikající v této sféře, musí nést potřebnou míru odpovědnosti, aby na následky jejího podnikání nedoplácela společnost jako celek. Ona na první pohled možná vysoká ochrana jednotlivce žádajícího o úvěr, je ve skutečnosti požadavkem a tlakem na podnikatele ve finančním odvětví, aby při svém podnikání neprofitoval v konečném efektu na úkor celé společnosti. Ostatně Ústavní soud ve výše citovaném nálezu připomněl i to, že porušení povinnosti ověřit úvěruschopnost, je mj. i správním deliktem poskytovatele, jak rozhodl [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud [Anonymizováno] ve věci sp. zn. [spisová značka].46. Mimo jakoukoliv pochybnost tak stojí závěr, že poskytovatel úvěru má aktivní povinnost zjistit jak příjmy, tak ale i výdaje žadatele o úvěr, ale tyto prověřit, a provést zcela konkrétní a přezkoumatelnou úvahu, která obstojí, že odborně a pečlivě učinil vše pro to, aby neposkytl úvěr žadateli, u něhož nebylo řádně prověřeno, že je schopen úvěr splácet.47. Po zohlednění všech provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně ani v jednom případě při uzavírání smluv o kontokorentu (svým obsahem se jedná smlouvu o úvěru) řádně úvěruschopnost žalované neprověřila, přesto jí oba kontokorenty poskytla.48. V případě úvěrové smlouvy č. [hodnota] uzavřené [datum] žalobkyně žádným způsobem, úvěruschopnost žalované neprověřila a revolvingový úvěr na [částka] jí automaticky poskytla. Tato smlouva je tak od počátku neplatná a nelze tak přihlížet ani k následným dodatkům vztahujícím se k této smlouvě, navíc opět za situace, kdy žalobkyně ani v případech uzavírání dodatků [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [datum] a [datum] úvěruschopnost žalované řádně neprověřila. Žalobkyně tak má nárok pouze na částku, kterou skutečně čerpala a nevrátila, tedy na rozdíl mezi částkou [částka] a [částka], tj. [částka]. Ve zbývajících nárocích žalobkyně soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).49. V případě úvěrové smlouvy č. [hodnota] uzavřené s žalovanou [datum] určitá snaha prověřit příjmy a výdaje žalované byly, avšak nedostatečně. Žalobkyně si tvrdila, že ověřila příjmy žalované z výplatních pásek za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] a z výpisů z účtu žalované za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ze základního přehledu výpisu z účtu za období od [datum] do [datum]. Z těchto listin však žalobkyně mohla postavit najisto pouze příjem žalované z pracovního poměru za dobu [Anonymizováno] měsíců. Z [Anonymizováno] výpisu od [datum] do [datum] bylo zřejmé, že byly i měsíce, kdy byla žalovaná na [Anonymizováno] měsíce v mínusu, přesto si žalobkyně vyžádala pouze podrobný výpis z [Anonymizováno], kdy bylo zjištěno, že docházelo k přesunům finančních prostředků mezi žalovanou a různými [Anonymizováno] [Anonymizováno] osobami a konečný zůstatek, stejně jako na [Anonymizováno] měsíce byl [Anonymizováno] korun. Pokud jde o výdajovou stránku žalované, i tu žalobkyně nezkoumala s odbornou péčí, tak jak jí ukládá zákon, protože z telefonického hovoru, který se uskutečnil ve shodný den, kdy byla s žalovanou uzavřena smlouvu s limitem [částka], žalovaná výslovně uvedla, že měsíční výdaje má tak [částka], přičemž měsíční příjem je max. [částka]. Již za této situace jí žalobkyně úvěr poskytla s velkým rizikem a pravděpodobností, že žalovaná nebude schopna dluh splácet, navíc v době, kdy žalovaná měla uzavřenu s žalobkyní již jinou smlouvu, kde měl kontokorent být již [částka]. Pokud žalobkyně uvedla v listinném dokumentu vyhotoveném až v [Anonymizováno], že posoudila úvěruschopnost žalované dotazem do registrů [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a že zde neměla žalovaná žádné negativní záznamy, z kterých by se dala vyvozovat neschopnost žalované splácet poskytnuté úvěry, má soud za to, že toto nebylo v době uzavření smlouvy [datum] provedeno, již z tohoto důvodu, že jak sama uvedla žalovaná, má několik půjček, které splácí. Konkrétní výstup z těchto systémů doložen nebyl. Ani výdajovou stránku žalované tak žalobkyně nezkoumala s odbornou péčí, ač tvrdí, že užívá tzv. skóringový statistický model. I při užití skóringových modelů je nutné totiž ověřit, zda závěr o úvěruschopnosti klienta získaný užitím skóringového statistického modelu není zcela v rozporu s realitou finanční situace klienta plynoucí z jiných poskytovateli úvěru objektivně dostupných zdrojů a případně na základě vlastního šetření poskytovatele úvěru provést korekci závěru o úvěruschopnosti klienta. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně ani při uzavření 2. smlouvy [datum] neposoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 z. s. ú. zcela dostatečně a nedostála tak standardu odborné péče, který jí ukládá § 76 odst. 1 z. s. ú. I tato smlouva je tedy od počátku neplatná a žalobkyně má nárok pouze na rozdíl mezi vyplacenou částkou [částka] a uhrazenou žalovanou [částka], tedy na [částka]. Ve zbývajících nárocích soud žalobu opět zamítl (výrok II. rozsudku).50. Pokud jde o ověřování úvěruschopnosti žalované při uzavírání dalších dodatků, ničeho ani tvrzeno nebylo.51. Plyne z rozsudku [Anonymizováno] soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum], že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností [Anonymizováno] stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalované vrátit žalobkyni peníze, které jí byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jejím možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.52. V daném případě žalovaná s ohledem na splácení ostatních dluhů požádala soud o možnost uhrazení i této dlužné částky ve splátkách, kdy v konečném podobě při jednání [datum] uvedla, že by byla schopna plnit měsíčně [částka]. Soud si je vědom toho, že zadlužení žalované nesmí být k tíži žalobkyně a že případné plnění ve splátkách nesmí být svou výší neadekvátní k výši dluhu a době splácení, že nesmí vést k neúměrnému prodloužení lhůty k plnění a neoprávněné zvýhodnění žalované na úkor žalobce, ale v dané věci má soud za to, že splátky ve výši [částka] měsíčně jsou ještě přiměřené. Soud přihlédl i k postoji žalované, která se snaží celou věc řešit a je jí dán prostor ke splácení. Pokud nebude splátky plnit, vázal soud možnost žalované plnit svůj dluh ve splátkách na ztrátu výhody splátek, tedy v případě, že neuhradí některou z těchto splátek řádně a včas, může se stát splatným celý zbytek dluhu.53. Pokud jde o námitku, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, vzhledem k přístupu žalované k celé věci, skutečnosti, že žalobkyně doložila kopii občanského průkazu žalované a v současné době není uzavírání smluv pomocí SMS kódů se zasláním na verifikované telefonní číslo [tel. číslo] i e-mailem) ničím neobvyklým, soud nepovažuje uzavření smluv z těchto důvodů, tedy z důvodu nedostatečné formy právního jednání, za neplatné.54. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Požadovala-li žalobkyně zaplacení částky [částka] a byla jí přiznána v součtu pouze částka [částka], měla žalobkyně úspěch pouze do [Anonymizováno]. Odečte-li soud od úspěchu [Anonymizováno] neúspěch [Anonymizováno] má žalobkyně nárok na [Anonymizováno] účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady byly vynaloženy částkou [částka] na zaplacení soudního poplatku a dále v souvislosti se zastoupením žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif účinný do [datum], stejně tak ve znění účinném od [datum] (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze [Anonymizováno] úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a dále po podání žaloby za účast na jednání [datum], a to včetně [Anonymizováno] [Anonymizováno] paušálních náhrad výdajů po [částka] a jednoho úkonu po [částka]. Dále žalobkyni náleží daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkem by tedy žalobkyni náležela při plném úspěchu ve věci náhrada nákladů ve výši [částka]. Protože má však nárok pouze na [Anonymizováno] z [částka], přiznal soud žalobkyni na nákladech řízení částku [částka]. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.55. Soud dále již neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by zástupci žalobkyně náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], usnesení [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a usnesení [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Strana, která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšné procesní straně veškeré její náklady, ale jedině takové, jež lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno]. Odměna za vyjádření, které účastník podává v průběhu řízení, a vyjadřuje se jím k rozhodným skutečnostem, náleží tam, kde písemné vyjádření obsahovalo nové argumenty, nová skutková tvrzení nebo důkazní návrhy a nebylo možné stejného výsledku dosáhnout přednesem při jednání. Obecným kritériem, jímž soud hodnotí všechny náklady řízení, a tedy i odměnu za úkony právní služby advokáta, je účelnost jejich vynaložení posuzovaná jak ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., tak s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv - § 2 o.s.ř. (srov. rozhodnutí [Anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka]). Odměna zpravidla nenáleží za doplnění skutkových tvrzení a důkazů, pokud mohly být součástí již dříve učiněného písemného podání účastníka. Žalobkyni ničeho nebránilo, aby veškerá skutková tvrzení ohledně konkrétního zkoumání úvěruschopnosti, konkrétních způsobů uzavření smluv a jejich dodatků a konkrétního porušení závazků žalovanou uvedla již v žalobě.