Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 96/2026

Soud: Okresní soud v LiberciDatum rozhodnutí: 19. 8. 2026Č. j.: 16 C 96/2026-50Samosoudce: Mgr. Martin KošekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: Převod EPR - zaplacení částky 62 807,27 Kč s přísl.ECLI:CZ:OSLI:2026:16.C.96.2026.1
náklady řízenísmlouva o půjčcelhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (46) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 799,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek za řízení ve výši 628 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 62 807,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 400,24 Kč od 5. 8. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až od výše 29 100 Kč s možností postupného čerpání, součástí smlouvy byly i VOP a Sazebník, se kterými se žalovaná seznámila. Úvěruschopnost byla ověřena na základě prohlášení žalované o jeho poměrech a v Centrální evidenci exekucí (dále jen „CEE“), insolvenčním rejstříku (dále jen „ISIR“), výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interního registru historie klienta a podle interní metodiky schválené Českou národní bankou. ISIR a CEE byly ke dni [datum] negativní, CNCB (databáze NRKI, BRKKI) umožňovala splácení při ověření [datum]. Příjem žalované žalobkyně ověřila z výpisu z účtu. Žalobkyně žalované vyplatila dne [datum] částku 11 500 Kč, dne [datum] částku 1 300 Kč, dne [datum] částku 4 200 Kč, dne [datum] částku 1 200 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 403 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 130 Kč a dne [datum] částku 3 777 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v denních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 26. 12. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 19. 6. 2026. Mezi účastníky byly sjednány volitelné služby, a to služba „Klidné spaní“ a služba „Presto“ za poplatek ve výši 1 320 Kč. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 1 384,22 Kč, dne [datum] částku 19,43 Kč, dne [datum] částku 430,20 Kč a dne [datum] částku 76,52 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne 4. 8. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 5. 8. 2025. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za období od 3. 8. 2025 do 5. 5. 2025 v celkové výši 2 243,38 Kč. Ke dni sepisu žaloby činila jistina 28 799,63 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 357,76 Kč, smluvní úrok 30 163,65 Kč a poplatek za službu „Presto“ 1 242,85 Kč.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřily. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 29 100 Kč s tím, že jednotlivé tranše úvěru budou poskytovány bezhotovostně na bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, ve smlouvě bylo obsaženo prohlášení žalované o seznámení se a souhlasu s nimi. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v denních splátkách ve výši stanovené VOP spolu s úrokem ve výši 0,98 % denně. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Mezi účastníky byly sjednány volitelné služby, a to služba „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč za vyplacení každé tranše. Pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky z níž je žalovaná v prodlení (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 11 500 Kč, dne [datum] částku 1 300 Kč, dne [datum] částku 4 200 Kč, dne [datum] částku 1 200 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 403 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 100 Kč, dne [datum] částku 130 Kč a dne [datum] částku 3 777 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu] (prokázáno Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalovaná neuhradila závazky po splatnosti, kdy nejstarší neuhrazená splátka byla ke dni 4. 8. 2025 91 dní po splatnosti a ze strany žalované nebyly přijaty žádné kroky k nápravě, žalobkyně proto vypověděla smlouvu o půjčce s okamžitou platností. Celková dlužná částka 62 807,27 Kč, včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut, se stala splatnou v plné výši (prokázáno výpovědí smlouvy). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 63 932,93 Kč s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky výzvou ze dne 14. 12. 2025 (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku).

5. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela ze skutečností, že v domácnosti žalované žijí čtyři osoby, všechny mající příjem, ověřeného čistého měsíčního příjmu ve výši 12 485 Kč, pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 1 000 Kč, ostatních nezbytných výdajů 10 000 Kč a ostatních zbytných výdajů 3 000 Kč, vypočítaných minimálních nákladů ve výši 3 777,50 Kč. Příjem byl doložen výpisem z účtu. S rezervou pro výdaje ve výši 500 Kč činí disponibilní příjem žalované 8 700 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné (prokázáno Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti FlexiFin a listinou označenou jako identifikované příjmy). Žalobkyně ověřila finanční situaci žalované výpisem z účtu za období od 25. 11. 2023 do 23. 11. 2024. Žalovaná měla pravidelný měsíční příjem od Úřadu práce v celkové výši 5 780 Kč měsíčně. Dále měla plusové transakce, které nelze identifikovat a výdaje na hazard (prokázáno výpisem z účtu)

6. Další předložené listiny soud nehodnotil, neboť nemají pro věc žádný význam.

7. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ustanovení § 86 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 710 Kč. Smlouva byla s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava ze zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Na základě výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného (resp. její právní předchůdkyně).

12. Žalobkyně však k dotazu soudu, jakým způsobem posuzovala úvěruschopnost žalované, uvedla, že úvěruschopnost posuzovala na základě dokladů o příjmu, výpisů z databází NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalobkyně předložila listinu „výpis o posouzení úvěruschopnosti“, „identifikované příjmy“ a rovněž výpisy z účtů. Soud tyto listiny zhodnotil a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Z identifikovaných příjmů, což jsou prakticky strojově zpracované výpisů z účtů, avšak obsahující jen příjmové položky, nelze věrohodně ověřit schopnost dlužníka splácet úvěr, právě proto, že nepředstavují úplný obraz situace na dlužníkově účtu. Ta je patrná až z dodatečně předložených výpisů z účtu. Není zřejmé, jak výdaje a případné další dluhy žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vyhodnotila, neboť žalobkyně zohledňuje pouze výdaje tvrzené žalovanou a „vypočítané údaje“, jejichž výši nijak nezdůvodňuje. Žalobkyně neprokázala ani tvrzené lustrace v registrech. Na základě výše popsaného stavu tak soud ve věci dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala majetkové a výdělkové poměry obezřetně a zcela rezignovala na prověření výdajů žalované. Za této situace nelze mít splnění povinnosti posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet za řádně splněnou. Listiny, ze kterých poskytovatel vycházel, neumožňují učinit závěr o tom, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 1.4.2015 č.j. 1 As 30/2015-39). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. [spisová značka]).

13. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., má žalobkyně právo na vrácení zbývající části jistiny. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 30 710 Kč. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila 1 910,37 Kč. Co do částky 28 799,63 Kč bylo proto žalobě vyhověno, neboť žalovaná nepopírala, že tuto částku žalobkyni nevrátila. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná měla v řízení větší úspěch a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu. Protože však žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. Žalobkyně podáním návrhu na zahájení řízení splnila poplatkovou povinnost pouze v sazbě stanovené pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Protože však elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud ve věci dále vedl sporné řízení, bylo nutno podle bodu 2 položky 2 sazebníku soudních poplatků doměřit poplatek do výše poplatku náležejícího za žalobu na peněžité plnění podle položky 1 sazebníku. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 628 Kč, tedy rozdíl mezi poplatkem již uhrazeným a poplatkem odpovídajícím předmětu řízení. Jelikož soud již jednal ve věci samé, rozhodl o povinnosti k úhradě doplatku spolu s rozhodnutím, kterým se řízení končí (§ 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona o soudních poplatcích).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací