19 C 177/2025

Odůvodnění

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, uplatněný z titulu přechodu nároku oběti [podezřelý výraz] činu vůči pachateli na stát po poskytnutí peněžité pomoci podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Žalobce v žalobě podrobně vylíčil, že žalovaný byl jako pachatel trestné činnosti spáchané na poškozeném [jméno FO] [Anonymizováno] pravomocně odsouzen za pokus [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] podle § 21 odst. 1 k § 140 odst. 1, odst. 2 zák. č. 40/2009 Sb., [podezřelý výraz] zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání 12 let; odkázal na rozsudek Krajského soudu v [adresa] – pobočka [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudek [Anonymizováno] soudu [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jimiž byla žalovanému mimo jiné uložena povinnost nahradit poškozenému náhradu nemajetkové újmy za vytrpěné bolesti ve výši [částka], dále náhradu za ztrátu na výdělku ve výši [částka] a náhradu nemajetkové újmy za psychické útrapy ve výši [částka]. Poškozený podle žalobce dne [datum] požádal [právnická osoba] o poskytnutí peněžité pomoci oběti [podezřelý výraz] činu a [právnická osoba] rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] přiznalo poškozenému peněžitou pomoc ve výši [částka], která mu byla vyplacena dne [datum]. Žalobce v žalobě dále odkázal na posudek o invaliditě ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] z něhož podle jeho tvrzení vyplývá, že poškozený byl uznán invalidním ve III. stupni. Hlavním příjmem poškozeného je tak v současnosti invalidní důchod III. stupně ve výši [částka]. Poškozený je ode dne [datum] zaměstnán na základě pracovní smlouvy a jejího dodatku v rozsahu zkrácené pracovní doby. Poškozený nadto není finančně odpovědný pouze a jen za sebe, nýbrž má soudem stanovenou povinnost platit výživné na své dvě nezletilé děti, a to v celkové výši [částka] měsíčně. Žalobce dále uvedl, že poškozenému po [datum] dále narůstala ztráta na výdělku; uvedl, že průměrný čistý výdělek poškozeného před vznikem újmy činil za období [Anonymizováno] až [Anonymizováno] /[Anonymizováno] částku [částka] měsíčně, že od [datum] do [Anonymizováno] obdržel z [podezřelý výraz] a invalidního důchodu částku [částka] a v [Anonymizováno] dosáhl prvního příjmu ze zaměstnání ve výši [částka], zatímco při zachování původního výdělku by za stejné období ([Anonymizováno]) vydělal [částka]; rozdíl vyčíslil částkou [částka]. Žalobce uvedl, že podle § 33 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, poskytnutím peněžité pomoci přešel nárok oběti vůči pachateli na stát v rozsahu poskytnuté peněžité pomoci, a proto v tomto řízení neuplatňuje částku [částka] již přiznanou poškozenému v [podezřelý výraz] řízení, nýbrž uplatňuje částku [částka] jako rozdíl mezi poskytnutou peněžitou pomocí ([částka]) a částkou [částka]. Žalobce žalovaného vyrozuměl o existenci pohledávky sdělením o pohledávce ze dne [datum], které bylo žalovanému doručeno dne [datum]. Žalovaný však částku v určené lhůtě 30 dnů neuhradil, dostal se do prodlení, a proto žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalovaný byl v řízení nečinný a k žalobě ani k výzvám soudu se nevyjádřil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobce a z listin předložených žalobcem, které považoval za dostatečný podklad pro rozhodnutí.

4. Ze spisu, zejména z níže uvedených listin předložených žalobcem, soud zjistil následující skutečnosti: Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] - pobočka [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a z rozsudku [Anonymizováno] soudu [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyplynulo, že žalovaný byl uznán vinným [podezřelý výraz] činem pokusu [podezřelý výraz] vůči poškozenému [jméno FO] a že poškozenému byla v [podezřelý výraz] řízení mimo jiné přiznána náhrada za ztrátu na výdělku ve výši [částka]. Z žádosti poškozeného o poskytnutí peněžité pomoci oběti [podezřelý výraz] činu ze dne [datum] a z rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], měl soud za zjištěné, že poškozenému byla přiznána peněžitá pomoc ve výši [částka]. Z posudku o invaliditě ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], měl soud za zjištěné, že poškozený byl od [datum] uznán invalidním ve III. stupni. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] měl soud za zjištěné, že poškozený od [datum] vykonává zaměstnání u společnosti [právnická osoba] v rozsahu zkrácené pracovní doby 30 hod týdně. Z výpisu z bankovního účtu žalobce ze dne [datum] měl soud za zjištěné, že peněžitá pomoc ve výši [částka] byla poškozenému vyplacena dne [datum]. Ze sdělení o pohledávce [právnická osoba] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] a z poštovní doručenky měl soud za zjištěné, že žalovanému byla pohledávka žalobce ve výši [částka] oznámena a že žalovaný byl současně vyzván k její úhradě ve lhůtě 30 dnů od doručení; žalovaný si výzvu osobně převzal oproti podpisu. Z uvedených listin dále vyplývá výše uplatněného nároku, tj. [částka] jako rozdíl mezi poskytnutou peněžitou pomocí [částka] a částkou [částka], která byla poškozenému přiznána v [podezřelý výraz] řízení.

5. Soud vyšel ze skutkových tvrzení žalobce, která vyplývají z listin předložených žalobcem. Tyto důkazy spolu tvoří ucelený řetězec prokazující důvod a výši žalobcem uplatněného nároku. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, skutková tvrzení žalobce nerozporoval a nenavrhl důkazy k jejich vyvrácení; soud proto uzavřel, že žalobce unesl břemeno tvrzení i důkazní břemeno ohledně vzniku, důvodu i výše pohledávky.

6. Podle § 33 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, poskytnutím peněžité pomoci oběti přechází nárok oběti na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vůči pachateli na stát, a to v rozsahu poskytnuté peněžité pomoci. V projednávané věci bylo prokázáno, že poškozenému byla peněžitá pomoc přiznána a vyplacena, a že žalovaný je pachatelem, vůči němuž poškozenému vznikl nárok na náhradu újmy. Splněním zákonné podmínky v podobě poskytnutí peněžité pomoci proto došlo k přechodu nároku poškozeného vůči žalovanému na stát (žalobce) v rozsahu této poskytnuté peněžité pomoci. Žalobce se v tomto řízení domáhal zaplacení částky [částka], tedy částky nepřevyšující peněžitou pomoc vyplacenou poškozenému ([částka]), přičemž z listin založených ve spise vyplývá i návaznost na [podezřelý výraz] rozhodnutí, v němž byla poškozenému přiznána náhrada za ztrátu na výdělku ve výši [částka]. Za tohoto stavu soud uzavřel, že žalobce je k uplatnění nároku aktivně legitimován a žalobou uplatněná částka odpovídá rozsahu přechodu nároku podle § 33 citovaného zákona; žalobě proto vyhověl.

7. Žalovaný uplatněnou částku žalobci neuhradil ani po výzvě, a dostal se tak do prodlení. Žalobci proto náleží i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše se určuje podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem.

Odůvodnění

1. Soud ve výroku shora specifikovaného rozsudku, jímž bylo žalobě zcela vyhověno, nerozhodl o části nákladů řízení.

2. Podle ustanovení § 166 odst. 1 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením.

3. Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.

4. Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od poplatku se osvobozují Česká republika a státní fondy.

5. Žalobce je v daném řízení od zaplacení soudního poplatku osvobozen. Jelikož soud jeho žalobě vyhověl, je v dikci shora uvedených ustanovení povinen k zaplacení soudního poplatku žalovaný. Soud proto tímto doplňujícím usnesením uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek ve výši [částka] podle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků.Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.