Výrok
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná uhradila:a) částku [částka],- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka],- zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 14,00 % p.a.,- zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 13,75 % p.a.,zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], Smlouvu o půjčce č. [hodnota] (dále jen "Smlouva"). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou rovněž částku ve výši [částka], tzv. souhrnný poplatek, a to formou 60týdenních splátek á [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena [datum]. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné půjčce [částka] a na dlužném poplatku [částka]. Neuhrazená půjčka se pak úročí úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky.
2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností ke dni [datum] k převedení pohledávky na žalobce, společnost [Anonymizováno]. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] z dlužné jistiny od [datum] do data postoupení [datum].
3. Žalovaná uvedla, že s nárokem žalobce nesouhlasí, od splatnosti závazku uplynula dlouhá doba, vznáší proto námitku promlčení pohledávky žalobce.
4. Soud nařídil první jednání ve věci na [datum]. Účastníci řízení učinili nesporným, že poslední splátka měla být uhrazena [datum].
5. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení. Podle ustanovení § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 stejného ustanovení může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Pokud jde tedy o počátek běhu promlčecí lhůty, vychází se zásadně z toho, že možnost uplatnit nárok u soudu nastává právě splatností dluhu, který je v daném případě k datu [datum]. Žalobce uplatnil svůj nárok u soudu dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčení lhůty. V důsledku pozdního uplatnění nároku žalobce tak v tomto případě došlo k promlčení jeho nároku, a proto soud v důsledku namítaného promlčení ze strany žalované žalobu zamítl.
6. Vzhledem k tomu, že došlo k promlčení nároku žalobce, soud se již samotným nárokem nezabýval.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci to byla žalovaná, kdo měl plný úspěch, žalovaná však v řízení žádné náklady nepožadovala.