Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcičástku ve výši , částkas kapitalizovaným úrokem ve výši [částka],s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka],s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [Anonymizováno] [Anonymizováno]. 2025domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Součástí smluvního ujednání byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Před uzavřením smlouvy žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně dne [datum]. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 14,02 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 16. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Žalovaný dále převzal závazek hradit veškeré náklady spojené se smlouvou. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, když se od měsíce [Anonymizováno] dostal do prodlení se splácením úvěru. Přes opakované výzvy žalobce k úhradě dlužných částek žalovaný své závazky neplnil. Z tohoto důvodu žalobce využil smluvního oprávnění a dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k okamžité úhradě všech splatných závazků. Jelikož žalovaný na tuto výzvu nereagoval, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila pohledávka žalobce částku [částka]. Po zesplatnění žalovaný uhradil pouze částku [částka], která byla započtena částečně na jistinu a částečně na poplatky. Ke dni podání žaloby tak žalobce eviduje vůči žalovanému pohledávku sestávající z:- jistiny ve výši [částka],- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],- kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka],- dále smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení,- a zákonného úroku z prodlení ve stejné výši z jistiny od [datum] do zaplacení.Žalovaný přes výzvy žalobce dlužnou částku dobrovolně neuhradil2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z předložené Smlouvy o úvěru č. [hodnota] vzal soud za prokázané, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], a to bezhotovostně dne [datum]. Součástí smluvního ujednání byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,02 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 16. dni v měsíci, počínaje dnem [datum].5. Z historie úvěrového účtu a zejména ze sestavy ZUV235 soud dále zjistil, že žalovaný své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas. Do prodlení s úhradou jednotlivých splátek se dostával opakovaně již v průběhu smluvního vztahu; prodlení, které vedlo k zesplatnění úvěru, nastalo nejpozději před výzvou žalobce ze dne [datum]. Žalobce žalovaného na vzniklý dluh opakovaně upozorňoval a uvedeným dopisem jej vyzval k okamžité úhradě všech splatných závazků. Protože žalovaný ani poté své závazky nesplnil, žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Ke dni zesplatnění činila pohledávka žalobce částku [částka]. Po zesplatnění žalovaný uhradil pouze částku [částka]. Ke dni podání žaloby tak žalobce evidoval vůči žalovanému pohledávku sestávající z jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka]; dále žalobce požaduje smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve stejné výši z jistiny od [datum] do zaplacení.6. Soud má současně za prokázané, že žalobce před uzavřením smlouvy dostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, pro které by bylo možno dovodit neplatnost smlouvy podle § 87 uvedeného zákona z důvodu porušení této povinnosti.7. Podle § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.8. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem; nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.12. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách a hradit sjednaný úrok, tuto povinnost však řádně a včas neplnil. Žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalobce v řízení prokázal vznik pohledávky i její výši, zatímco žalovaný v řízení zůstal zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit zánik dluhu, jeho splnění či jinou relevantní obranu proti uplatněnému nároku. Jelikož soud shledal žalobcem uplatněný nárok důvodným co do jistiny [částka], co do kapitalizovaného smluvního úroku [částka] i co do kapitalizovaného úroku z prodlení [částka], vyhověl žalobě v tomto rozsahu. Žalobci náleží rovněž další smluvní úrok z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný poskytnuté peněžní prostředky dosud nevrátil.13. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobci též právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úrok z prodlení v zákonné výši, a soud proto žalobě vyhověl i v této části.14. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].16. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.