Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce elektřiny č. [IBAN], uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky dodávky elektřiny a ceník. Obsahem Smlouvy byl závazek žalobce dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN č. [hodnota] na adrese [adresa], včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalovaná částka představuje dlužnou částku za dodávku elektřiny v období od [datum] - [datum] vyúčtovanou fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum] znějící na částku [částka]. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil. K úhradě pohledávky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum].
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Z listinných důkazů, a to ze smlouvy o dodávce elektřiny č. [IBAN] uzavřené mezi účastníky dne [datum], z faktury č. [tel. číslo] ze dne [datum] a z ceníku žalobce, soud zjistil, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobce dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN č. [hodnota] na adrese [adresa], včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb, a závazek žalovaného hradit za tato plnění řádně a včas sjednanou cenu. Dále soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] částku [částka] fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný tuto částku neuhradil.
5. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 téhož zákona je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.
6. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje účastník trhu s elektřinou dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.
8. Na základě listinných důkazů založených ve spise a zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky vznikl na základě uzavřené smlouvy závazkový právní vztah, v jehož rámci žalobce poskytl žalovanému sjednané plnění a žalovanému vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb. Žalobce svoji pohledávku řádně vyúčtoval shora uvedenou fakturou, žalovaný ji však ve lhůtě splatnosti ani později neuhradil. Žalovaný přitom v řízení ničeho nenamítal a netvrdil ani neprokázal, že by dluh zanikl splněním nebo jiným způsobem. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka].
9. Protože žalovaný nesplnil svůj peněžitý dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobci proto vzniklo i právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Požadovaný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení odpovídá právní úpravě účinné v době vzniku prodlení, a soud proto žalobě vyhověl i v části týkající se příslušenství pohledávky.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
11. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde o podání učiněné na ustáleném vzoru, který žalobce uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Z úřední činnosti je soudu známo, že návrhy podávané žalobcem v druhově obdobných věcech mají shodnou strukturu, stejné rozvržení rozhodných skutkových tvrzení i shodné právní a jazykové formulace. Skutečnost, že je v jednotlivé věci nezbytné individualizovat osobu žalovaného, výši uplatněné pohledávky, označení smlouvy, datum jejího uzavření či další konkrétní údaje, sama o sobě nevylučuje závěr, že jde o návrh podaný na ustáleném vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Taková individualizace je naopak přirozenou součástí každého obdobného podání. Žaloba tak odpovídá znakům tzv. formulářové žaloby, jak byly vyloženy i v judikatuře Ústavního soudu, a proto soud při stanovení náhrady nákladů řízení postupoval podle § 14b advokátního tarifu.
12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.