Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 671,22 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 091,88 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 16 095,22 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 142,30 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 095,22 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala svou žalobou, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 17 671,22 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 091,88 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 16 095,22 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 142,30 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 095,22 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr je veden u žalobce na úvěrovém účtu. Žalovaný vyčerpal úvěr dle Smlouvy tak, že vyčerpal částku ve výši 20 000 Kč. Žalobce doložil čerpání pokladním dokladem, resp. výpisem z účtu. Žalovaný se zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách splatných vždy. Žalobce řádně posoudil úvěruschopnost, posoudil jak stránku příjmovou, tak výdajovou. Dále se žalovaný zavázal splatit žalobci úvěr spolu s úvěrovým úrokem. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 14. 8. 2023. Kde dni podání žaloby činila pohledávka žalobce 20 905,40 Kč, tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 16 095,22 Kč, poplatky po splatnosti ve výši 1 576 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným smluvním úrokem ve výši 2 091,88 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 142,30 Kč. Žalobce žalovanému zaslal dne 3. 4. 2024 předžalobní upomínku. Žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Ze smlouvy o úvěru má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až od výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnou měsíční splátkou v minimální výši 422 Kč (poslední 420,54 Kč) v rámci 72 splátek, přičemž splátka byla splatná ke každému 14. kalendářnímu dni v měsíci, počínaje 14. 6. 2021 a poslední dne 14. 5. 2027. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 14,90 % a RPSN 15,95 %. Celkově se zavázal zaplatit částku 30 382,54 Kč. Z výpisu z účtu ČSOB se za období od 13. 10. 2022 do 31. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr dne 13. 10. 2022. Z dopisu o zesplatnění soud zjistil, že žalobce dne 16. 8. 2023 oznámil žalovanému zesplatnění úvěru k 15. 8. 2023 a vyzval ho k zaplacení celého dluhu ve výši 18 889,72 Kč, když žalovaný byl v prodlení s úhradou příslušných splátek. Z dopisu adresovaným žalovanému ze dne 5. 3. 2023 a 2. 5. 2023 a soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na skutečnost, že nebylo možné uhradit z bankovního účtu žalovaného splátku na úvěr, když na daném účtu nebyl dostatek finančních prostředků. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 5. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 961,20 Kč a dále dne 2. 5. 2023 vyzván k zaplacení částky 2 564,26 Kč. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, představující splátku včetně úroků a úroků z prodlení). Z podacího archu soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. Z Informací z [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když se u osoby žalovaného objevovala pouze jedna nesplacená pohledávka vztahující se ke kontokorentnímu úvěru.
5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný z poskytnutého úvěru vyčerpal částku 20 000 Kč, a zavázal se úvěr vrátit i s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 422 Kč k 14. dni v měsíci. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce tedy veškeré pohledávky z úvěru ke dni 15. 8. 2023 prohlásil za okamžitě splatné. Ačkoliv byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, dlužná částka nebyla dosud uhrazena.
6. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr převodem sjednaných finančních prostředků na účet žalovaného. Toto žalobkyně učinila. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, hradit v měsíčních splátkách.
7. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
8. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla částku 20 000 Kč. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 14,90 % za jeho poskytnutí ve výši celkem 30 382,54 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené uhradit pravidelnými měsíčními splátkami (72) po 420,54 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 14. 5. 2027. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, když se dostal do prodlení s úhradou několika splátek. Že by žalovaný celý dluh, popř. větší část, než tvrdila žalobkyně, uhradil, že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem žalovaný ani netvrdil. Žalovaný porušil ve Smlouvě sjednané podmínky a půjčenou částku s úrokem žalobkyni nezaplatil.
9. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.
10. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 671,22 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
12. Protože je zástupce žalobce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o. s. ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.
13. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ustanovení neshledal důvod (žalovaná k tomu ostatně ničeho netvrdila) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může splácet ve splátkách.