Výrok
I. Manželství, které dne [datum] před Městským úřadem [adresa] uzavřeli [Jméno manžela], narozený [Datum narození manžela], a [Jméno manželky], rozená [rodné přijmení], narozená [Datum narození manželky], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
[Jméno manželky] se domáhala rozvodu manželství uzavřeného s [Jméno manžela] dne [datum] před Městským úřadem [adresa]. Uvedla, že manželství se nachází již 2 roky v hluboké krizi. Manželé spolu přestali sdílet společnou domácnost. Manželka uvádí, že s manželem není v kontaktu od chvíle, kdy jej vyhodila z domu. Neví, kde se manžel zdržuje. Manžel má dle manželky exekuce a ona se bojí, že je bude muset platit. Napravení vztahu není možné, každý z manželů si žije vlastní život.[Jméno manžela] se k návrhu rozvod vůbec nevyjádřil.Protože manželé jsou cizí státní příslušníci, jedná se o věc s cizím prvkem, kdy v rámci toho soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí v dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. V daném případě jsou manželé občany Slovenské republiky jedná se tedy o členské státy Evropské Unie. Pravomoc, mezinárodní příslušnost, českých soudů vyplývá z čl. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019 ze dne 25. 6. 2019, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, Brusel II ter, přičemž místní příslušnost Okresního soudu v Liberci je dána v souladu s zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.Soud provedl důkaz oddacím listem, z něhož byla prokázána existence manželství účastníků, uzavřeného dne [datum] před Městským úřadem [adresa]. Manželství je zapsáno v knize manželství, ve svazku [Anonymizováno], roč. [Anonymizováno], strana/list [Anonymizováno], poř. č. [hodnota].Z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] soud zjistil, že opatrovnický soud pravomocně schválil dohodu rodičů v řízení o úpravě poměrů k nezletilé [jméno FO] pro dobu po rozvodu manželství účastníků tohoto řízení.Rovněž v souladu s procesním předpisem provedl soud účastnický výslech manželky. Přestože přítomnost obou manželů při jednání o rozvod manželství je zásadně nutná, vč. jejich výslechu, umožňuje ust. § 389 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), rozhodnout i při upuštění od výslechu manželů, ev. jednoho z nich, bylo-li by to spojeno s velkými obtížemi. V případě manžela bylo shledáno, že jeho účastnická výpověď by byla spojena s velkými obtížemi způsobenými jeho nedostupností. Soud doručoval manželovi opakovaně návrh i předvolání k jednání, které v důsledku jeho nepřebírání pošty bylo opakovaně odročeno. Nedařilo se doručovat ani prostřednictvím policejních orgánů. Manžela naposled předvolal na známé adresy, vč. adresy trvalého pobytu, ovšem bezúspěšně. V nepřítomnosti manžela muselo být též rozhodnuto v řízení o péče společné nezletilé dcery. Z těchto důvodů je možné upustit od výslechu manžela ve smyslu § 389 z. ř. s.Manželka považuje manželské soužití za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a jeho obnovení nelze očekávat. Manželství je toliko formálním svazkem – vzájemně se citově i lidsky odcizili – a ani jeden z nich nemá zájem na jeho obnově ani setrvání v manželském svazku.Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), soud může manželství rozvést, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Dle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.Dle § 743 odst. 3 o. z. se manželé mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde.Soud pokládá za pravdivá tvrzení účastníků o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a je již toliko formálním svazkem. Obnovení soužití nelze očekávat, když ani jeden z manželů nejeví o pokračování v něm zájem a nelze očekávat jeho obnovu do podoby funkčního partnerského vztahu. O poměrech nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, v době po rozvodu manželů rovněž bylo rozhodnuto.Soud má za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené výše, a proto žalobě vyhověl, když není smysluplné, aby byl formálně zachováván jinak nerealizovaný a nenaplňovaný vztah, a manželství rozvedl.Náhradu nákladů tohoto druhu řízení upravuje § 23 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), kdy zásadně v řízení ve věcech manželských nemají účastníci proti sobě právo na jejich náhradu. Náhradu nákladů lze přiznat pouze, pokud to odůvodňují okolnosti případu, které však soud v dané věci neshledal, proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z nich.