Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % a částku [částka], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % a částku [částka]. Návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě, které se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno].[Anonymizováno]. Žalovaný poskytl žalobkyni identifikační údaje, a následně jejich správnost potvrdil ve smlouvě a tuto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy, která byla uzavřena elektronicky. Následně se jednoznačně identifikoval prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši [částka] na účet žalobkyně z jeho bankovního účtu. Žalovaný úvěr čerpal na bankovní účet č. [č. účtu] v rámci výběrů dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [částka]. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy byl i Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, kdy žalovaný si dále zvolil následující služby: služba „[Anonymizováno] “ za poplatek [částka]. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil [částka]. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky [částka] (zůstatek jistiny úvěru), a to za dobu 90 dnů prodlení, tj. za dobu od [datum] do [datum] tj. [částka]. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou pravidelných splátek žalobce vypověděl dle článku IX. odst. 1 smlouvy tuto smlouvu, o čemž žalovaného informoval e-mailem z [datum]. Žalovaný se prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne [datum]. Celková dlužná pohledávka ve výši [částka] tedy sestává z jistiny ve výši [částka], dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za službu „[Anonymizováno] “ ve výši [částka] a smluvního úroku ve výši [částka]. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Prostřednictvím této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka] a žalovaný se zavázal danou částku vrátit žalobkyni do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,9 % z čerpané částky spolu s poplatkem za službu [Anonymizováno]. Žalovaný o úvěr požádal tím způsobem, že se zaregistroval na webových stránkách [Anonymizováno], kde se označil adresou, emailovou adresou, telefonním číslem, rodným číslem a bankovním účtem. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že byl vyplněn výpis o posouzení úvěruschopnosti, podle kterého bylo zjištěno, že výše čistého měsíčního příjmu spotřebitelé činí [částka], ověřen příjem [částka], minimální měsíční výdaje [částka], posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako úspěšné. Bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal na bankovní účet č. [č. účtu] v rámci výběrů dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [částka]. Ze smlouvy o úvěru bylo rovněž zjištěno, že žalovaný měl poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách dle článků V odst. 1 smlouvy, přičemž první splátka byla splatná [datum] a konec kreditového rámce měl nastat [datum]. Žalovaný na jistinu uhradil [částka], přičemž zaplacené částky byly zúčtovány dle ujednání ve smlouvě způsobem uvedeným v článku V odst. 1 smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobce proto vypověděl smlouvu dle článku IX odst. 1 smlouvy o úvěru. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, a to ani částečně. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], na kterou žalovaný nereagoval. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr převodem sjednaných finančních prostředků na účet žalovaného. Toto žalobkyně učinila. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, hradit v měsíčních splátkách. Současně si účastníci ujednali pro případ prodlení smluvní pokutu dle § 2048 o. z., dle kterého si mohou smluvní strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně jako úvěrující svoji povinnost ze smlouvy o úvěru řádně splnila, když poskytla žalovanému úvěr až do výše [částka]. Žalovaný pak měl povinnost tento uhradit ve lhůtě splatnosti včetně poplatku za sjednané služby. Protože žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, soud žalobě vyhověl, když žalovanému vedle dlužné jistiny uložil zaplatit i smluvní pokutu, když tuto soud shledal platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku a dále poplatek za službu „[Anonymizováno] “ ve výši [částka] a poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši [Anonymizováno]. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaný, a jelikož soud shledal výši pohledávky za oprávněnou, když nebyla žalovaným ani zpochybněna, zavázal soud žalovaného uhradit žalobkyni žalovanou částku. Žádné z ujednání ve smlouvě, které zakládají jednotlivé nároky, nebylo shledáno jako zneužívající (§ 1813 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl věřiteli rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1958, § 1968, § 1970 o. z.).
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13) a. t. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.