21 C 123/2026

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím v podobě úroků. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření rámcové smlouvy č. [hodnota] (dále jen „Smlouva o účtu“), na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Dle smlouvy o úvěru č. [IBAN] byl úvěr žalovanému vyplacen dne [datum] na běžný účet žalovaného. Žalovaný byl povinen platit roční úrok z úvěru ve výši 17,4 % ročně a související poplatky v měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 13. dni v měsíci. Žalovaný neplatil splátky úvěru počínaje [datum]. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovaným přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí úvěru (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami dne [datum] k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši [částka] a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši [částka], který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění. Žalovaný částečně po zesplatnění plnil (dne [Anonymizováno] částku ve výši [částka], dne [Anonymizováno] částku ve výši [částka], dne [Anonymizováno] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [Anonymizováno] částku ve výši [částka]) a proto žalobkyně požaduje částku [částka] a smluvní úrok [částka]. Dále se Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit mu částku [částka] (s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]). Žalobu dále odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření rámcové smlouvy (dále jen „Smlouva o účtu“), na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do výše limitu [částka]. Žalovaný byl povinný platit roční úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a související poplatky. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovaným přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne [datum] k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši [částka] a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši [částka], který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění. Po zesplatnění kontokorentu žalovaný uhradil [datum] částku [částka], kterou žalobce započetl na úhradu dlužné jistiny kontokorentu, zbývá tak uhradit smluvní úrok z kontokorentu do zaplacení ve výši [částka].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

4. Soud z předložených listin zjistil, že mezi účastníky řízení byla uzavřena rámcová smlouva č. [hodnota] (dále jen „Smlouva o účtu“), na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne [datum] došlo k uzavření dodatku č. [hodnota] jímž byl žalovanému poskytnut úvěr č. [IBAN], když tímto dodatkem bylo žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši [částka] s celkovou dobou trvání úvěru 121 měsíců, splátkou ve výši [částka] splatných vždy k 13. dni v měsíci. Úroková sazba u tohoto úvěru byla stanovena ve výši 17,4 %. Žalovaný byl povinen celkově za daný úvěr zaplatit částku [částka]. Z přehledu plateb k úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka], přičemž na celý úvěr nesplatil [částka]. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k předčasnému splacení všech dluhů, a to z důvodů porušení závazku ze strany žalovaného a zaplacení dlužné částky. Z předloženého splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný na daný úvěr zaplatil 22 splátek. Dále dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným Dodatek č. [hodnota] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr do výše [částka]. Žalovaný byl povinen platit roční úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal kontokorent splácet průběžné, každým připsáním peněz na běžný účet tak, aby kontokorent splatil do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu. Žalovaný se dále zavázal, že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít na běžném účtu, ze kterého kontokorent čerpal, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, což bylo zjištěno výpisem z účtu. Z předloženého splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný na daný úvěr zaplatil 0 splátek. Z přehledu plateb čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka], přičemž na celý úvěr v době splatnosti nesplatil ničeho a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni zesplatnění činí [částka]. Dne [datum] došlo k převedení kontokorentu a došlo k zesplatnění kontokorentu. Dopisem vyzval žalobce žalovaného k předčasnému splacení všech dluhů, a to z důvodů porušení závazku ze strany žalované a zaplacení dlužné částky. Z výpisu z běžného účtu žalovaného plyne, že provedl žalovaný několik plateb ze kterých plyne konečný zůstacek na účtu.

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, ve spojení s ustanovením § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 2668 o. z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě6. Soud věc právně posoudil následujícím způsobem. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení bankovního účtu (§ 2662 o. z.). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal pro žalovaného vést běžný účet a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit sjednané poplatky. Žalovaný se žalobcem dále sjednal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl oprávněný čerpat peněžní prostředky ve výši [částka], tato ujednání odpovídají svojí povahou smlouvě o úvěru (§ 2395, § 2399 o. z.). Smlouva byla uzavřena bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku ve smyslu § 559 a násl. o. z. Žalovaný se žalobcem dále sjednal smlouvu o kontokorentu, na jejímž základě byl oprávněn čerpat peněžní prostředky do výše kontokorentního limitu činící částku [částka], tato ujednání odpovídají svojí povahou smlouvě o úvěru (§ 2395, § 2399 o. z.). Smlouva byla uzavřena bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku ve smyslu § 559 a násl. o. z. Účet žalovaného překročil povolený limit, vykazoval nepovolený debetní zůstatek a žalovaný tento stav nenapravil. Žalobce proto od smlouvy odstoupil a dopisem vyzval žalovaného k úhradě tohoto dluhu. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace, a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou, zavázal žalovaného uhradit pohledávky žalobce.7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst.1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka], která sestává ze soudního poplatku ve výši [částka].9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.