Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyně založila žalovanému na základě smlouvy o [Anonymizováno] plus kontu běžný účet č. [č. účtu]. Na základě smlouvy bylo žalovanému otevřeno povolené přečerpání běžného účtu, na jehož základě byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do úvěrového limitu [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně pro povolené přečerpání [Anonymizováno] studentského konta. Žalovaný peněžní prostředky čerpal až do částky [částka]. Žalovaný byl na základě smlouvy povinen žalobkyni hradit řádný úvěrový úrok ve výši 10,43 % ročně. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s řádným hrazením splátek a nereagoval na opakované výzvy žalobkyně k úhradě splatných dlužných splátek, prohlásila žalobkyně celou pohledávku za žalovaným za splatnou ke dni [datum]. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak žalovaný ani poté dlužnou částku nezaplatil, a proto se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny ve výši [částka], poplatků po splatnosti ve výši [částka], běžného úroku částkou [částka] a úroku z prodlení kapitalizovaného částkou [částka], žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu hlášeného místa pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o [Anonymizováno] plus kontu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně založila žalovanému běžný účet č. [č. účtu] (prokázáno smlouvou o [Anonymizováno] plus kontu ze dne [datum]). Následně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru formou povoleného přečerpání účtu [Anonymizováno], a to na žádost žalovaného. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, rodným číslem, adresou, telefonem, e-mailem a číslem občanského průkazu, součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro povolené přečerpání [Anonymizováno] studentského konta plus. Žalovaný se s podmínkami seznámil a podpisem smlouvy s nimi vyslovil svůj souhlas. Dále bylo ve smlouvě o úvěru sjednáno, že že smluvní strany mají rovněž práva a povinnosti obsažená v obchodních podmínkách pro povolené přečerpání [Anonymizováno] konta plus, přičemž nesplnění povinnosti vyplývající z těchto podmínek má stejné důsledky jako nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému po splnění všech smluvních podmínek peněžní prostředky formou povoleného přečerpání do celkové výše úvěrového limitu [částka], s tím, že je může žalovaný čerpat, a že vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 10,43 % p. a. Účastníci si dále sjednali, že je [Anonymizováno] oprávněna zasílat Klientovi upomínky a výzvy a Klient je povinen uhradit za ně [Anonymizováno] poplatky, přičemž poplatek za první a další upomínku činí [částka] a poplatek za výzvu činí [částka] (prokázáno smlouvou o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze, žádostí o poskytnutí úvěru, předsmluvními informacemi povolenému přečerpání účtu). Dodatkem pak následně byl zvýšen úvěrový limit na částku [částka].
5. Z historie úvěru má soud za prokázané, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši [částka] (prokázáno historií úvěru).
6. Z 1. upomínky, výzvy k zaplacení dluhu (1. výzva) a poslední výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno 1. upomínkou, výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva), poslední výzvou k zaplacení dluhu).
7. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] adresovanému žalovanému soud zjistil, že mu bylo oznámeno, že žalobkyně využila svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásila ke dni [datum] všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a současně došlo k zamezení dalšího čerpání prostředků z úvěrových účtů, neboť byl žalovaný i nadále v prodlení s hrazením splátek, přičemž zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu, skládající se ze splátek v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků, (prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru).
8. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na výzvy nijak nereagoval, dlužnou částku nezaplatil. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem).
9. Ze schvalovacího protokolu, [Anonymizováno], [Anonymizováno] a z výpisu z běžného účtu před poskytnutím úvěru žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, kdy žalobkyně generovala dlouhodobé vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného a na základě transakcí na jeho běžném účtu stanovila jeho měsíční příjmy a výdaje (prokázáno schvalovacím protokolem, výpisem z [Anonymizováno], [Anonymizováno] a výpisu z běžného účtu).
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
13. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu. Na základě této Smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému mimo jiné úvěrový rámec ve výši [částka] a následně zvýšený na [částka], který žalovaný čerpal v plné výši. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 10,43 % p. a. a také případně vzniklé související poplatky. Žalovaný se zavázal zajistit na účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků a naběhlých úroků z prodlení, avšak svoji smluvní povinnost porušil, když překročil úvěrový limit. Žalobkyně proto v souladu obchodními podmínkami pro povolené přečerpání [Anonymizováno] konta plus, které jsou nedílnou součástí smlouvy ve smyslu § 1751 odst. 1 o. z., vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého úvěru. Dlužná částka nebyla uhrazena ani na výzvu žalobkyně. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby tak dlužná částka činí [částka] a dále žalobkyní požadovaný kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru ve výši 8,05 % ročně, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (pod písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši [částka] byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
20. Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, druhu úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.
21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.