Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 680 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 500 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 90 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 92,30 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 3. 8. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 5. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení celkem 17 680 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu neuhrazených poplatků za poskytnuté služby za péči v souladu se zákonem č. 65/2017 Sb. případně č. 48/1997 Sb. Žalobce vyúčtoval žalovanému poskytnuté služby takto:- hospitalizace na záchytné stanici dne [datum], poplatek 3 500 Kč vyúčtován fakturou [IBAN],- hospitalizace na záchytné stanici dne [datum], poplatek 3 500 Kč vyúčtován fakturou [IBAN],- hospitalizace na záchytné stanici dne [datum], poplatek 3 500 Kč vyúčtován fakturou [IBAN],- hospitalizace na záchytné stanici dne [datum], poplatek 3 500 Kč vyúčtován fakturou [IBAN],- hospitalizace na záchytné stanici dne [datum], poplatek 3 500 Kč vyúčtován fakturou [IBAN],- návštěva lékařské pohotovosti traumatologie dne [datum], poplatek 90 Kč vyúčtován fakturou [IBAN],- návštěva lékařské pohotovosti traumatologie dne [datum], poplatek 90 Kč vyúčtován fakturou [IBAN].
2. Žalovaný byl vyzýván k úhradě faktur naposledy předžalobní výzvou zaslanou doporučeně s dodejkou dne 7.6.2024. Žalovaný ničeho neuhradil.
3. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný a na svoji obranu ničeho neuvedl.
4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že žalovaný byl v pěti případech, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] hospitalizován na záchytné stanici provozovanou žalobcem. Pobyt a ošetření na záchytné stanici žalobce řádně v souladu s ceníkem vyúčtoval fakturami. Žalovanému bylo žalobcem ve dnech [datum] a [datum] poskytnuto ošetření na lékařské pohotovosti traumatologického oddělení žalobce, za což ho žalobce fakturami vyzval k úhradě regulačního poplatku ve výši celkem 180 Kč (2x 90 Kč). Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.
6. Dle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dle § 89e odst. 1 tohoto zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Dle § 89a odst. 3 tohoto zákona, záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Dle § 16a odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba“).
7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
8. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném náklady na vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného na záchytné stanici, neboť žalovanému byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalobce ošetření a pobytem žalovaného v protialkoholní záchytné stanici řádně vyúčtoval v souladu s ceníkem. Stejně tak vzniklo žalobci právo na úhradu tzv. regulačního poplatku za návštěvu ambulance žalobce. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobci účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě spolu s příslušenstvím blíže vymezeným ve výroku tohoto rozsudku.
9. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.