Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 438 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 095 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 288 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 630 Kč od 14. 12. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 225 Kč od 20. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 3 396 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 395 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž žalovaný neměl od 24.02.2023 do dne 27.04.2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 4 095 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 63 dní. Dále žalobce požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.
2. Dále se žalobce se domáhal zaplacení částky 6 930 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž žalovaný neměl od 28.04.2023 do dne 07.08.2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 630 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 102 dní. Dále žalobce požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.
3. Dále se žalobce se domáhal zaplacení částky 14 588 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž žalovaný neměl od 01.10.2022 do dne 31.07.2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 14 288 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 47 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 304 dní. Dále žalobce požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.
4. Dále se žalobce se domáhal zaplacení částky 4 525 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako vlastník/provozovatel osobního automobilu registrační značky [SPZ], VIN [VIN kód], přičemž žalovaný neměl od 11.06.2023 do dne 14.08.2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 4 225 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 65 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 65 dní. Dále žalobce požaduje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/199 Sb., když zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.
5. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný však do dnešního dne ničeho nezaplatil. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
6. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
7. Soud má z předložených listin za zjištěné, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení shora rozepsaných částek, které představují zákonný příspěvek nepojištěných vozidel, neboť žalovaný je evidován jako jejich vlastník/provozovatel, a v předmětných obdobích nebylo k těmto vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Denní sazba podle typu vozidla byla stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činí částku 300 Kč za každý jednotlivý případ, tj. 4x 300 Kč celkem 1 200 Kč. Žalovanému byly předmětné výzvy odeslány dne 15.6.2023, 21.9.2023, 2.10.2023 a 5.10.2023.
8. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“). Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle ustanovení § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 47 Kč (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobci také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy.
9. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobci příspěvek, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl.
10. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 396 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 218 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 438 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
12. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.