Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku [částka], úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně.
2. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru s limitem [částka] a sjednanou úrokovou sazbou 18,9 % ročně. Žalovaná vyčerpala částku [částka] a do zesplatnění [datum] jí vznikla povinnost uhradit dále úrok [částka]. Tyto částky ale žalovaná neuhradila.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná.
4. V předchozím řízení soud žalobu zamítl. Odvolací soud rozsudek v zamítavé části zrušil s tím, že se má nalézací soud znovu zabývat tím, zda byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru a zda byla posouzena schopnost dlužníka splácet úvěr.
5. Pokud jde o uzavření smlouvy, na základě pokynů odvolacího soudu po provedení důkazu smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne [datum], záznamem o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, rámcové smlouvy o finančních službách z [datum], smlouvy o bankovní identitě z [datum], smlouvy o účtu, „detailu zadané [podezřelý výraz] “, výpisu záznamů (čl. 135, 136, 138, 139-145, 318, 318) a smlouvy o kontokorentním účtu z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru do výše povoleného limitu [částka] s úrokem 18,9 % ročně. Podle této smlouvy banka umožní žalované „provést platby nebo vybírat hotovost z Vašeho účtu až do sjednané výše i v případě, že na něm nemáte vlastní peníze.“ V případě nesplácení úvěru bylo sjednáno oprávnění banky úvěr zesplatnit.
6. Z výzvy z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je v prodlení se splácením.
7. Z výzvy z [datum] bylo zjištěno, že v případě neuhrazení bude dluh zesplatněn.
8. Z výzvy z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je v prodlení se splácením.
9. Z výzvy z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je v prodlení se splácením.
10. Z výpisu z účtu za období [datum] - [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] byl kontokorentní úvěr zesplatněn s bilancí [částka].
11. Z všeobecných obchodních podmínek žádná rozhodná skutečnost pro věc zjištěna nebyla.
12. Z výpisu z účtu za období [datum] - [datum] bylo zjištěno, že původní stav účtu byl mínus [částka] v průběhu měsíce došlo k navýšení kontokorentního limitu. Z výpisu je rovněž patrné čerpání úvěru.
13. Z výpisů z kontokorentního účtu (čl. 79-110) bylo zjištěno čerpání úvěru.
14. Lze tedy učinit dílčí závěr, že žalované byl poskytnut na základě smlouvy o kontokorentním úvěru kontokorentní úvěr.
15. Dále bylo třeba zkoumat, zda byla posouzena úvěruschopnost. Smlouva byla uzavřena dne [datum].
16. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni uzavření smlouvy:(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Z dokazování bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela nejdříve kontokorentní smlouvu s limitem [částka] dne [datum] (listina čl. 283-85), dále kontokorentní smlouvu s limitem [částka] z [datum] (listina čl. 289) a jako poslední smlouvu ze dne [datum] s limitem [částka].
18. Ze zápisu o posouzení úvěruschopnosti byli zjištěno, že banka porovnala žalovanou uvedený příjem [částka] s výpisem z účtu. Dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, rejstříku CBCB a interní databáze. Klientka na žádosti uvedla výdaje ve výši [částka]. Banka stanovila životní výdaje klientky na základě dat sdělených klientkou (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informacemi banky na [částka]. Klientka na žádosti uvedla splátky ve výši [částka]. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klientka měla v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry: kontokorentní úvěr v ČS s limitem [částka] a s orientační splátkou [částka] (navýšen novým úvěrem). Orientační splátka nového úvěru činila [částka]. Nové splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Příjem klientky byl dostatečný k pokrytí splátek.
19. Z výpisu z bankovních registrů bylo zjištěno, že v době uzavření nové smlouvy měla žalovaná již vedený kontokorent.
20. Z výpisů z kontokorentních účtů za dobu od [Anonymizováno] do zesplatnění kontokorentního úvěru ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno:- čl. 249 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 254 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 256 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 267 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 269 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 271 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 273 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 275 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 277 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 279 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 281 výpis z účtu, záporný disponibilní zůstatek , Anonymizováno- čl. 283-85 kontokorentní smlouva na [částka] z , datum- čl. 289 kontokorentní smlouva na [částka] z , datum21. Již před navýšením kontokorentního limitu [datum] žalovaná vykazovala záporný disponibilní zůstatek v [Anonymizováno] (čl. 79), v [Anonymizováno] (čl. 99), v [Anonymizováno] (čl. 102), v [Anonymizováno] (čl. 104) a v [Anonymizováno] (čl. 106). Pokud výpis z účtu žalované v předmětném období vykazoval kladný disponibilní zůstatek, bylo to tak proto, že na účet žalovaná obdržela nějakou mimořádnou platbu.22. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná se již před [datum], kdy jí byl navýšen kontokorentní limit z [částka] na [částka], opakovaně dostávala do nepovoleného debetního zůstatku, kdy přesáhla povolenou (sjednanou) výši limitu kontokorentního úvěr. Z uvedeného vyplývá závěr, že žalovaná nebyla schopna hospodařit tak, aby měla dostatek prostředků na veškeré své výdaje. To je zjevné z výpisů z účtů a banka toto musela vědět (stávalo se tak opakovaně prakticky po celou dobu trvání úvěrového vztahu). Skutečnost, že splátka kontokorentního úvěru byla nízká ([částka], měla se navýšit novým úvěrem na [částka]) a ke splacení celého čerpaného kontokorentu docházelo automaticky, bylo-li dostatek prostředků na účtu (viz článek 3.1. smlouvy), nemohly založit u banky přesvědčení, že žalovaná je schopna splácet i navýšený kontokorent. Úvěruschopnost se dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posuzuje i na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a z výpisů z účtu bylo zřejmé, že výdaje žalované opakovaně přesahují její příjmy, a to i při započtení sjednaného kontokorentního limitu. Posoudila-li banka, že žalovaná je schopna splácet měsíčně minimální splátku [částka], aniž by se dostala do nepovoleného debetního zůstatku na účtu (přečerpala povolený kontokorent), pak takové posouzení její úvěruschopnosti je neúplné, a tudíž nesprávné, neboť to není jediné kritérium, které je třeba při hodnocení úvěruschopnosti zohlednit. Banka měla vzít především v potaz, že žalovaná již jeden kontokorentní úvěr má a stejně je její bilance záporná a zvýšení kontokorentního limitu žalované nepovolit. Ostatně podává se i z vyjádření žalobkyně u jednání, že zvýšení kontokorentního limitu žalobkyně činila s cílem oddálení zesplatnění úvěru.23. Již z ustálené judikatury Ústavního soudu (srov. III. ÚS 2819/24, Pl. ÚS 10/17, III. ÚS 4129/18) plyne, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“24. Žalobkyně neposoudila správně úvěruschopnsot žalované při sjednávání nového kontokorentního úvěru se zvýšeným limitem, a proto je smlouva o úvěru ze dne [datum] neplatná (rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.32020, OPR-[právnická osoba]., C679/18, ECLI:EU:C:2020:167, § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú.). S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS 33 Cdo 3675/2021). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto.25. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že po posledním splacení celého úvěru bylo účtováno na debetních úrocích celkem [částka], z čehož částka ve výši [částka] až po převodu pohledávky z běžného účtu na evidenční účet pohledávek. Dále bylo naúčtováno [částka] na náklady spojené s prodlením. Celková pohledávka za žalovanou ke dni uzavření kontokorentního účtu činila [částka]. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] mínus [částka] a [částka]. Žalované proto bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka].26. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS 33 Cdo 3675/2021, 33 Cdo 1902/2025). S ohledem na § 87 odst. 2 z.s.ú. tak je třeba vycházet v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran z toho, že žalovaná je povinna dluh splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Jelikož postupem dle § 87 odst. 2 z.s.ú. se teprve zakládá okamžik, od kterého počíná splatnost dluhu, nelze žalobkyni přiznat úrok z prodlení, neboť žalovaná ke dni rozhodnutí není s plněním v prodlení.27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V předchozím řízení se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, částky [částka], úroku 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. V rozsahu částky [částka], úroku 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně byla žaloba již dříve zamítnuta, a žalobkyně tedy nebyla úspěšná. Ve zbývajícím rozsahu bylo žalobě vyhověno co do jistiny. Lze tedy uzavřít že poměr úspěchu a neúspěchu je přibližně stejný, a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před oběma soudy.