Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta se sídlem v Brně.
Odůvodnění
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalující strana (dále také jen dodavatel energie) žalované straně elektřinu do odběrného místa žalované strany. Za období od [datum] do [datum] provedl dodavatel energie vyúčtování odebrané komodity, které skončilo nedoplatkem ve výši [částka] – faktura č. [hodnota] se splatností dne [datum]. Po splatnosti vyúčtování uhradila žalovaná strana celkem [částka], přičemž tato částka byla žalující stranou započtena na jistinu nedoplatku, výše nedoplatku po odečtení uhrazené částky tak činí [částka]. Za období od [datum] do [datum] provedl dodavatel energie vyúčtování odebrané komodity, které skončilo nedoplatkem ve výši [částka] – faktura č. [hodnota] se splatností dne [datum], přičemž na toto vyúčtování žalovaná strana ničeho neuhradila. Žalující strana dne [datum] provedla odpojení elektřiny v odběrném místě, za což si vyúčtovala poplatek ve výši [částka] – faktura č. [hodnota] se splatností dne [datum]. Dále žalující strana odeslala žalované straně 3 upomínky k uhrazení dlužných částek, přičemž za tyto upomínky si vyúčtovala celkem [částka]. Žalovaná strana ani na tato vyúčtování ničeho neuhradila.
3. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
5. Pokud jde o žalovanou částku, leží na žalované straně břemeno tvrzení ohledně zpochybnění tvrzení žalující strany, že vyúčtování obdržela, zpochybnění správnosti vyúčtování a břemeno důkazní, že platební povinnost splnila, či dluh jinak zanikl. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila ani neprokazovala.
6. Žalující strana předložila:- smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], která dokládá vzniklý vztah mezi stranami, z něhož žalující strana měla povinnost dodávat energetickou komoditu a žalovaná strana za ni zaplatit. Součástí smlouvy je i doložka o začlenění obchodních podmínek.- obchodní podmínky a ceník, které dokládají sjednané platební a sankční podmínky a jejich sazbu. Z obchodních podmínek bylo dále zjištěno, že strany sjednaly poplatek [částka] za odeslanou upomínku. Dále z nich bylo zjištěno, že zákazník se zavazuje hradit poplatky vzniklé dodavateli v souvislosti s odpojením zákazníka.- vyúčtování za období [datum] do [datum], ze kterého bylo zjištěno, že nedoplatek činí [částka] se splatností [datum]. Žalovaná část uhradila před podáním žaloby a dluží [částka].- vyúčtování ze období [datum] do [datum], ze kterého bylo zjištěno, že nedoplatek činí [částka] se splatností [datum].- vyúčtování za odpojení elektřiny ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum].- fakturu ze dne [datum], výňatek z bankovního výpisu o proplacení faktury, ceník [právnická osoba]., objednávku odpojení ze dne [datum], z nich má soud za zjištěné, že náklady žalobkyně za odpojení činily [částka].- upomínky ze dne [datum], [datum], [datum].- předžalobní upomínku s poštovním podacím archem ze dne [datum], která dokládá, že žalující strana žalovanou stranu ohledně dluhu upomenula.
7. Soud má za prokázaný následující stav věci: Mezi stranami smlouvy došlo k sjednání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s cenou sjednanou podle ceníku uvedeného ve smlouvě za dodanou komoditu a související služby (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na základě uzavření této smlouvy se pro strany staly závazné i obchodní podmínky, na které smlouva odkazuje (§ 1751 odst. 1 o.z.). Dodavatel energie plnil – dodával energii a poskytoval spojené služby. Na základě toho provedl vyúčtování za poskytnuté plnění, v němž uvedl cenu a termín splatnosti ceny, avšak žalovaná strana vyúčtovanou cenu nezaplatila. Vyúčtování a lhůta splatnosti byly stanoveny v souladu s obchodními podmínkami, které byly pro strany na základě smlouvy závazné.
8. Protože žalovaná strana za dodanou energii, na kterou se právně pohlíží jako na věc hmotnou, zuživatelnou, nezaplatila (§ 2079 odst. 1, § 497, § 500 o.z.), bylo jí uloženo dlužnou částku zaplatit. Rovněž lze sjednat další poplatky (§ 1746 odst. 2, § 1 odst. 2 o.z). Strany sjednaly poplatky za odpojení a úhradu nákladů za odpojení místa od dodávky. Tyto úkony byly provedeny a náklady vznikly, ale žalovaná je neuhradila, a proto jí bylo uložen je zaplatit. Žalující straně náleží také úrok z prodlení (§ 1958 odst. 1 o.z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. V prodlení je ode dne následujícího po splatnosti uvedeném ve vyúčtování.
9. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 a § 11 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby po [částka], tři režijní paušály dle § 13 a. t. po [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tedy ve výši [částka]. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).