Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:- jistinu úvěru: [částka],- poplatek za poskytnutí úvěru , částka- smluvní úroku v kapitalizované výši , částka- zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dále označená též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek na společnost [právnická osoba]. (dále označena též jako přechodný věřitel), přechodný věřitel následně postoupil pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky na žalující stranu. Poskytovatel úvěru uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] částku ve výši [částka], která měla být vrácena věřiteli nejpozději do [datum]. Dlužník se dále zavázal uhradit věřiteli poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úrok ve výši [částka]. Dlužník své povinnosti ze smlouvy nesplnil.
3. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a dodatku k ní ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi poskytovatelem úvěru, společností [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a žalovaným bylo smluveno poskytnutí úvěru v celkové výši [částka]. Dlužník se zavázal vedle vrácení dlužné částky uhradit poskytovateli úvěru poplatek za sjednání úvěru ve výši [částka] a úrok ve výši [částka], to vše jednorázovou splátkou ve výši [částka] do [datum].
6. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] převedla [Anonymizováno] [právnická osoba]. částku ve výši [částka] na účet č. [č. účtu].
7. Z listiny nazvané jako „Dílčí smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o listinu, která by měla zachycovat obsah smlouvy o postoupení uzavřené mezi [Anonymizováno] [právnická osoba]. a žalobkyní. Smlouva ale není podepsána, resp. na listině je uvedeno, že byla podepsána digitálně, avšak nebyl předložen žádný ověřovací certifikát.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. oznámila žalovanému, že pohledávka z neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. [hodnota] v celkové výši [Anonymizováno], [částka] byla postoupena na žalobkyni.
9. Ze seznamu smluv bylo zjištěno, že pro žalovaného je vedena smlouva č. [Anonymizováno] s dlužnou částkou [částka].
10. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl ohledně dluhu upomenut.
11. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.
12. Nejprve bylo nutné zabývat se aktivní legitimací žalobkyně, která uvedla, že pohledávku nabyla od původního věřitele na základě postoupní.
13. Do spisu byla založena „Dílčí smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne [datum], která byla uzavřena mezi společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. a žalobkyní. Tato smlouva v rozporu s tím, co je v ní uvedeno v článku 4, nebyla podepsána. Na listině je jen uvedeno, že byla podepsána digitálně, avšak nebyl předložen žádný certifikát. Rovněž není zřejmé, zda seznam smluv na čl. 29 spisu se vztahuje k této smlouvě. Smlouva je tak ohledně postoupených pohledávek neurčitá (§ 553 odst. 1 o.z., § 554 o.z.).
14. Navíc z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. oznámila žalovanému, že pohledávka z neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. [hodnota] v celkové výši [Anonymizováno], [částka] byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se však v tomto řízení domáhá nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno], na základě které požaduje uhrazení částky [částka]. Aktivní legitimace žalobkyně tak nemohla být ani založena dle § 1882 odst. 1 o.z., neboť toto oznámení se týká jiné smlouvy, než která je předmětem žaloby.
15. Soud výzvou ze dne [datum] vyzval žalobkyni k doložení skutečnosti, že na ní byla skutečně pohledávka poustoupena, žalobkyně však na výzvu nikterak nereagovala.
16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni v řízení nepodařilo prokázat, že na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 o.z.), soud žalobu zamítl.
17. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyně nereagovala ani na výzvu soudu k doložení, jak byla posouzena schopnost dlužníka splácet úvěr. Žaloba by tak nemohla být plně úspěšná i z tohoto důvodu.
18. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nebyla nikomu přiznána náhrada nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné nevznikly.