Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud jde o zaplacení částky [částka], v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.
2. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] (dále označený jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) na ni postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o [Anonymizováno] úvěru. Na základě této smlouvy čerpala žalovaná úvěr do výše [částka]. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky poskytovatele úvěru, na něž smlouva odkazovala. Žalovaná měla úvěr splatit do [datum], to ale nesplnila. Žalobce tak požaduje jistinu [částka] a úrok za období čerpání úvěru [částka].
3. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila.
4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek sjednané mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek bylo zjištěno, že předchozí věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchozí věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni a toto oznámil dlužníkovi.
7. Ze smlouvy o [Anonymizováno] úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum] a obchodních podmínek bylo zjištěno, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu úvěru ve výši [částka]. V případě prodlení s úhradou úvěru měl věřitel právo úvěr zesplatnit.
8. Z výpis u účtu bylo zjištěno, že žalované byla převedena částka , částka9. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že věřitel dluh zesplatnil a požadoval vrácení úvěru.10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že dlužník byl na dluh upomenut.11. Podací lístek ze dne [datum] dokládá, že oznámení o postoupení a předžalobní výzva byly žalované odeslány.12. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.13. Žalovaná obdržela peníze. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.).14. Žalobkyně byla vyzvána, nechť doloží, jak byla posuzována schopnost dlužníka splácet úvěr a poučena o tom, že v případě nesplnění této povinnosti se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu soudu nic nedoplnila.15. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne [Anonymizováno] [Anonymizováno] -[právnická osoba]., [Anonymizováno] plyne:Články [Anonymizováno] a [Anonymizováno] směrnice Evropského parlamentu a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [Anonymizováno] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku [Anonymizováno]. Články [Anonymizováno] a [Anonymizováno] směrnice [Anonymizováno] /[Anonymizováno] musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.16. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, třeba takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS [spisová značka]). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto.17. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS [spisová značka]). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku, kdy měla být částka vrácena, je dlužník v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Ze stejných důvodů pak lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Protože úspěch a neúspěch stran je v zásadě shodný, nemá žádná z nich právo na náhradu nákladů řízení.