Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [Anonymizováno] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] se sídlem v [adresa].
Odůvodnění
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí:jistinu [Anonymizováno]: [částka],zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplaceníkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka],částku nesplaceného úroku [částka], nesplaceného poplatku za poskytnutí [Anonymizováno] [částka], částku poplatku za vyhodnocení [Anonymizováno] [částka], částky [Anonymizováno] poplatku [částka] a částku úroku [částka], celkem [částka],smluvní pokutu ve výši [částka].
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že předchůdkyně žalující strany [Anonymizováno] [právnická osoba]. se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) uzavřela dne [datum] smlouvu o [Anonymizováno] č. [hodnota]. Touto smlouvou byl dlužníku poskytnut [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) ve výši [částka]. Dlužník se zavázal splatit jistinu [Anonymizováno] spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí [Anonymizováno], nákladů na vyhodnocení [Anonymizováno] a [Anonymizováno] poplatku ve [Anonymizováno] splátkách ve výši [částka]. Žalovaná strana uhradila celkově pouze částku [částka]. Dlužník tak své povinnosti nesplnil, ke dni splatnosti poslední předepsané splátky dne [datum] nastala splatnost celého dluhu. V důsledku prodlení dlužníka vzniklo v souladu se smlouvou [Anonymizováno] [Anonymizováno] věřiteli právo na [Anonymizováno] pokutu ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] denně z dlužné částky, a to od [datum] do [datum] ve výši [částka], přičemž žalující strana požaduje ku prospěchu žalované strany smluvní pokutu pouze za zkrácené období.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
4. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalující strana s rozhodnutím bez nařízení souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.
5. Z žádosti o [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná strana požádala žalující stranu o [Anonymizováno] ve výši [částka], přičemž ve své žádosti uvedla, že je zaměstnána na dobu určitou s příjmem ve výši [částka], její celkové měsíční výdaje činí [částka], je [Anonymizováno], bydlí u [Anonymizováno], má [Anonymizováno] vyživovací povinnost.
6. Ze smlouvy o [Anonymizováno] č. [hodnota] soud zjistil, že žalující strana poskytla žalované straně [Anonymizováno] prostředky ve výši [částka] jako [Anonymizováno] neúčelový [Anonymizováno], dlužník ve smlouvě svým podpisem potvrdil, že mu byla [Anonymizováno] částka ve výši [částka] věřitelem předána v místě jeho bydliště. Dlužník se zavázal uhradit věřiteli vedle zapůjčené jistiny dále úrok v celkové výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], inkaso za platby v hotovosti v místě bydliště dlužníka ve výši [částka]. Celková dlužná částka tedy činila [částka]. Dlužnou částku se dlužník zavázal uhradit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách po [částka], přičemž první splátka měla být uhrazena nejpozději do měsíce po podpisu smlouvy, tedy do [datum]. Pro případ prodlení dlužníka byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchozí věřitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky. Na základě toho bylo založeno oprávnění žalobkyně jako věřitele vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku vůči žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] a rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] a, jejichž závěry o účincích oznámení o postoupení lze i nadále použít – viz usnesení ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
8. Postoupení (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.) je dále prokázáno smlouvou z [datum] o postoupení mezi žalobkyní a [právnická osoba]., s přílohou seznamem postupovaných pohledávek a potvrzením o provedení transakce.
9. Z dopisu ze dne [datum], včetně podacího archu z [datum], bylo zjištěno, že dlužník byl před zahájením soudního řízení ohledně dluhu upomenut.
10. Posouzení schopnosti [Anonymizováno] splácet bylo prokázáno obsahem žádosti o [Anonymizováno], kopií pracovní smlouvy žalované a výpisem z [Anonymizováno] žalované.
11. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.
12. Mezi dlužníkem a poskytovatelem byla uzavřena smlouva o [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve formě [Anonymizováno] a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky (§ 2390 o.z.). Dlužník měl [Anonymizováno] hradit ve splátkách společně se sjednanou úplatou. Ve smlouvě o peněžité [Anonymizováno] lze sjednat i úroky (§ 2392 odst. 1 o.z.), přičemž úrok může být vyjádřen jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným způsobem (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], jehož závěry jsou použitelné i nadále). Protože ve smlouvě byl založen na základě ujednání stran (§ 1746, § 1 odst. 2 o.z.) vedle zaplacení úroku i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím [Anonymizováno], je povinen zaplatit i je.
13. Dlužník smlouvu nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením [Anonymizováno], jak bylo sjednáno, nedošlo a že [Anonymizováno] vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal.
14. Dlužník věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že jistinu vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
15. Žalující strana dále požadovala zaplacení smluvní pokuty. Podle § 2048 o.z. si smluvní strany pro případ porušení smluvní povinnosti mohou sjednat smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 3 z.s.ú., nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše [Anonymizováno] [Anonymizováno], nejvýše však [částka]. Požadovaná částka smluvní pokuty odpovídá zákonnému ustanovení, a proto bylo vyhověno i co do [Anonymizováno] pokuty.
16. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu [Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT ve výši [částka]. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT [částka]. Zástupce poskytl celkem [hodnota] úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). Další úkony soud nezhodnotil jako účelně vynaložené náklady, neboť reakce na výzvy soudu směřovaly k doplnění toho, co již mělo být obsaženo v žalobě.
18. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o [Anonymizováno] mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.
19. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku.
20. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).