Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně domáhá více, než je uvedeno ve výroku I., v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky [částka] a částku [částka] jako smluvní pokutu.
2. Mezi žalující stranou (dále označená též jako poskytovatel) a žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) měla být dne [datum] uzavřena smlouva o [Anonymizováno]. Na základě této smlouvy byla dlužníkovi poskytnuta částka ve výši [částka]. Dlužník měl poskytnuté peníze vrátit nejpozději do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí [Anonymizováno] ve výši [částka], ale tuto svoji povinnost nesplnil, když na dluh ničeho neuhradil.
3. Z uvedené smlouvy dlužník dluží:a) na poskytnutých penězích částku: , částkab) na poplatku za poskytnutí peněz částku: , částkac) na nákladech za upomínání částku: [částka] představující [Anonymizováno] upomínky po [částka] odeslaných ve dnech [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [datum], [datum], , datumd) smluvní pokutu: , částkae) zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně.
4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
5. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a jejich souhlas s takovým postupem je proto předpokládán.
6. Ze smlouvy o „[Anonymizováno] “, jejího dodatku a obchodních podmínek bylo zjištěno, že dlužník obdrží [částka] za poplatek [částka] a dluh splatí ve [Anonymizováno] pravidelných splátkách ve výši [částka] splatných [Anonymizováno]. den, [Anonymizováno]. den a [Anonymizováno]. den ode dne poskytnutí [Anonymizováno]. Součástí smlouvy je informace o RPSN a celkové platbě, ujednání o smluvní pokutě a náhradě upomínek tak, jak tvrdí žalující strana.
7. Poskytnutí peněz bylo prokázáno výpisem z běžného účtu s datem [datum].
8. Žalující strana předložila [Anonymizováno] listiny označených jako „upomínka“ a předžalobní výzvu s podacím lístkem ze dne [datum].
9. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.
10. Žalující strana prokázala uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí peněz dlužníkovi. Dlužník měl ve sjednané době peníze vrátit s úplatou za jejich poskytnutí.
11. Protože se jedná o smlouvu o [Anonymizováno] úvěru, bylo povinností poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.). Žalující strana však v průběhu řízení prohlásila, že doklady k této skutečnosti doplňovat nebude.
12. Podle § 86 z.s.ú.:
13. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o [Anonymizováno] úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše [Anonymizováno] úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne [Anonymizováno] úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele [Anonymizováno] úvěr splácet.
14. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky [Anonymizováno] úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o [Anonymizováno] úvěru vyplývá, že [Anonymizováno] úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet [Anonymizováno] úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Při výkladu výše uvedeného ustanovení vychází soud z výkladu Krajského soudu v [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] podaném v rozsudku ze dne [datum] č.j. [spisová značka], ze kterého vyplývá, že poskytovatel je při zkoumání schopnosti spotřebitele úvěr splácet postupovat s odbornou péčí (§ 75 z.s.ú., § 5 odst. 1 o.z.) a je povinen rozhodné skutečnosti zkoumat a prověřit a nespoléhat se na vyjádření spotřebitele.
16. Žalující strana neprokázala, že by poskytovatel úvěru posoudil úplně, pečlivě a spolehlivě a tedy řádně schopnost dlužníka úvěr splácet.
17. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., [Anonymizováno] plyne:
18. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady [Anonymizováno] ze dne [datum] o smlouvách o [Anonymizováno] úvěru a o zrušení směrnice Rady [Anonymizováno] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice [Anonymizováno] musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
19. Vzhledem k tomu, že poskytovatel v průběhu řízení neprokázal, že by posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, uzavřenou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS [spisová značka]). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto, proto v rozsahu upomínek, smluvní pokuty, úplaty a úroku z prodlení z ní byla žaloba zamítnuta.
20. Žalovaná strana byla vyzvána k vrácení peněz. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS [spisová značka]). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku vyzvání je v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Ze stejných důvodů pak lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná.
21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože předmětem řízení (věcí samou) bylo vedle jistiny i příslušenství, počítá se procesní úspěch z celého předmětu řízení, tedy i z příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Jelikož obě strany měly úspěch ve věci přibližně shodný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.