Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení více, než je uvedeno ve výroku I., v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že dne [datum] a dne [datum] poskytla žalované straně úvěr ve výši [částka], a to na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], č. [hodnota]. Dlužník se zavázal zaplatit věřiteli smluvní úrok ve výši [Anonymizováno] % ročně z jistiny. Úvěr byl dlužníkovi poskytnut na dobu neurčitou. Dlužník měl splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl dlužník splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Dlužník se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Věřitel využil svého práva a celý úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Jelikož žalovaná strana jako dlužník úvěr nevrátila, žalující strana se jako věřitel domáhá jejího zaplacení.
2. V řízení je nárokováno:Dlužná jistina: , částkaSmluvní úrok za období čerpání úvěru: , částkaÚrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníSmluvní pokuta ve výši [částka].
3. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalující strana vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná strana se nevyjádřila a je proto její souhlas předpokládán.
5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalující strana a žalovaná strana uzavřely smlouvu o [Anonymizováno] úvěru, kterou se žalující strana zavázala poskytnout žalované straně úvěr do výše úvěrového limitu až [částka], a žalovaná strana se zavázala zaplatit úrok ve výši [Anonymizováno] % měsíčně, přičemž každý měsíc měla žalovaná strana splácet úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu pak mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Pro případ prodlení si smluvní strany dohodly, že dlužník je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši [Anonymizováno] % denně z částky, ohledně níž bude dlužník v prodlení.
6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalující stranou byla žalované straně poskytnuta dne , datum[částka] částka, .
7. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalující stranou byla žalované straně poskytnuta dne , datum[částka] částka, .
8. Z výpisu z [Anonymizováno] účtu žalované strany u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil [částka], konečný zůstatek – [částka].
9. Z výpisu z bankovního účtu žalované strany u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil - [částka], konečný zůstatek [částka], dne [datum] byla je na účtu zaevidována příchozí úhrada ve výši [částka] jako vyplacená půjčka od [právnická osoba].
10. Z výpisu z [Anonymizováno] účtu žalované strany u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil [částka], konečný zůstatek [částka], dne [datum] byla na účtu zaevidována příchozí úhrada ve výši [částka] jako [Anonymizováno] od , právnická osoba11. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalované straně bylo zjištěno, že žalující strana oznámila žalované straně, že ke dni [datum] došlo k zesplatnění jejího úvěru.12. Z kopie občanského průkazu č. [hodnota] bylo zjištěno, že tento byl vystaven [Anonymizováno] [jméno FO] dne [datum].13. Z předžalobní výzvy advokáta žalující strany sepsané dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná strana byla o úhradu dluhu opakovaně upomenuta.14. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.15. Žalující strana se po žalované straně domáhá úhrady dluhu, který měl žalované straně vzniknout v důsledku neplnění jejích povinnosti vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a patrně ze dne [datum]. Žalující strana však prokázala pouze uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], smlouvu o úvěru ze dne [datum] ani k výzvě soudu nepředložila, prokázala však, že dne [datum] provedla na účet žalovaného další platbu ve výši [částka].16. Protože se v případě smlouvy o úvěru ze dne [datum] na částku [částka] jedná o smlouvu o [Anonymizováno] úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.). K posouzení úvěruschopnosti dlužníka měla žalující strana k dispozici výpisy z dlužníkova [Anonymizováno] účtu. Výpis za období [datum] až [datum] vykazuje záporný konečný zůstatek, výpis za období od [datum] do [datum] sice vykazuje kladný zůstatek ve výši [částka], toho však bylo dosaženo pouze v důsledku čerpání úvěru dlužníkem ve výši [částka], výpis za období od [datum] do [datum] vykazuje rovněž kladný zůstatek ve výši [částka], avšak jen díky tomu, že i v tomto období dlužník čerpal další úvěr ve výši [částka]. Navíc výpisy s kladnou bilancí obsahují příjmy, které byly zjevně nikoliv pravidelné. Žalovaný tak v krátké době po sobě čerpal úvěry s vyšší částkou. Bylo proto povinností poskytovatele úvěru s odbornou péčí posoudit a případně za tím účelem vyžádat od žalovaného další podklady pro posouzení, zda je schopen [Anonymizováno] úvěr splácet. Z předložených výpisů z účtů s ohledem na jejich bilanci a poskytnuté úvěry přitom vyplývá důvodná pochybnost o tom, že žalovaný bude schopen úvěr splácet.17. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., [Anonymizováno] plyne:Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady [Anonymizováno] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [Anonymizováno] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice [Anonymizováno] musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.18. Vzhledem k tomu, že poskytovatel dostatečně pečlivě neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], přičemž uvedené závěry jsou platné i za současné právní úpravy), je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS [spisová značka]). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto.19. Co se týče částky ve výši [částka], výpisem z účtu žalující strana prokázala, že tuto částku dne [datum] skutečně převedla žalované straně na její [Anonymizováno] účet č. [č. účtu]. Žalovaná strana netvrdila, ani neprokázala, že by žalující straně tuto částku vrátila. Žalující strana žalovanou stranu k vrácení částky vyzvala. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o.z.). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2999 odst. 2 o.z.). Protože žalovaná strana předmětnou částku žalující straně nevrátila, bylo žalobě rovněž co do vydání bezdůvodného obohacení vyhověno.20. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS [spisová značka]). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku vyzvání je v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení z částky jistiny.21. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.22. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože předmětem řízení (věcí samou) bylo vedle jistiny i příslušenství, počítá se procesní úspěch z celého předmětu řízení, tedy i z příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Jelikož obě strany měly úspěch ve věci přibližně shodný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.