Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno].
Odůvodnění
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka].
2. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky [Anonymizováno] ze dne [datum] dodávala žalující strana (dále také jen dodavatel energie) žalované straně energetickou komoditu pro účely podnikatelské činnosti do odběrného místa žalované strany.
3. Za období od [datum] do [datum] provedl dodavatel energie vyúčtování odebrané komodity v částce [částka] se splatností uvedenou ve vyúčtování. Žalovaná strana vyúčtování neuhradila.
4. Za období od [datum] do [datum] provedl dodavatel energie vyúčtování odebrané komodity v částce [částka] se splatností uvedenou ve vyúčtování. Žalovaná strana vyúčtování částečně hradila. Dne [datum] zaplatila část dluhu ve výši [částka], dne [datum] část dluhu ve výši [částka], dne [datum] část dluhu ve výši [částka] a dne [datum] část dluhu ve výši [částka]. Zbývá zaplatit částku [částka].
5. Žalované straně byly zaslány upomínky dne [datum] s [datum]. Poplatek za upomínku činí [částka] a žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky poplatků za upomínky za [částka] upomínky.
6. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
7. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
8. Pokud jde o žalovanou částku, leží na žalované straně břemeno tvrzení ohledně zpochybnění tvrzení žalující strany, že vyúčtování obdržela, zpochybnění správnosti vyúčtování a břemeno důkazní, že platební povinnost splnila, či dluh jinak zanikl. Žalovaná strana nic takového v řízení netvrdila ani neprokazovala.
9. Žalující strana předložila:- smlouvu o sdružených službách dodávky [Anonymizováno] ze dne [datum], která dokládá vzniklý vztah mezi stranami, z něhož žalující strana měla povinnost dodávat energetickou komoditu a žalovaná strana za ni zaplatit- [Anonymizováno] podmínky, které dokládají sjednané platební a sankční podmínky – poplatek [částka] za zaslání upomínky- ceník [Anonymizováno] pro , Anonymizováno- vyúčtování č. [hodnota], které dokládá, že dodavatel energie provedl vyúčtování dodávek a zjistil nedoplatek [částka] splatný dne , datum- vyúčtování č. [hodnota], které dokládá, že dodavatel energie provedl vyúčtování dodávek a zjistil nedoplatek [částka] splatný dne [Anonymizováno]. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný částečně hradil a zbývá k zaplacení částka [částka].- předžalobní upomínku s podacím lístkem ze dne [datum], která dokládá, že žalující strana žalovanou stranu ohledně dluhu upomenula.- upomínku ze dne [datum] a upomínku ze dne , datum10. Soud má za prokázaný následující stav věci: Mezi stranami smlouvy došlo k sjednání smlouvy o sdružených službách dodávky [Anonymizováno] s cenou sjednanou podle ceníku uvedeného ve smlouvě za dodanou komoditu a související služby (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Na základě uzavření této smlouvy se pro strany staly závazné i obchodní podmínky, na které odkazuje (§ 1751 odst. 1 o.z.). Dodavatel energie plnil – dodával energii a poskytoval spojené služby. Na základě toho provedl vyúčtování za poskytnuté plnění, v němž uvedl cenu a termín splatnosti ceny, avšak žalovaná strana vyúčtovanou cenu nezaplatila. Vyúčtování a lhůta splatnosti byly stanoveny v souladu s obchodními podmínkami, které byly pro strany na základě smlouvy závazné. Žalující strana uplatnila i nárok na zaplacení poplatků za odeslané upomínky. Tyto rovněž vyplývají ze smlouvy a obchodních podmínek a žalovaný se je zavázal uhradit. Protože žalovaná strana za dodanou energii, na kterou se právně pohlíží jako na věc hmotnou, zuživatelnou, nezaplatila (§ 2079 odst. 1, § 497, § 500 o.z.), bylo jí uloženo dlužnou částku zaplatit. Žalobě bylo vyhověno také ohledně nároku na zaplacení poplatků za upomínku (§ 1746 odst. 2 o.z.). Žalující straně náleží také úrok z prodlení (§ 1958 odst. 1 o.z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky.11. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.12. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT). Z tarifní hodnoty určené dle § 8 odst. 1 AT byla vypočtena podle § 14b AT sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby za úkony poskytnuté do podání návrhu ve výši [částka]. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT [částka]. Zástupce poskytl celkem [hodnota] úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepsání žaloby). Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o sdružených službách dodávky energií mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).