Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně domáhá více, než je uvedeno ve výrok I., v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokátky], [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno].
Odůvodnění
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále částku [částka] jako smluvní pokutu.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o úvěru dne [datum], kterou přenechala žalované straně dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], a to s možností postupného a opakovaného čerpání. Dlužník se zavázal zaplatit věřiteli smluvní úrok ve výši [Anonymizováno] z jistiny, přičemž úvěrový rámec byl splatný do [datum]. Dlužník se dále zavázal uhradit žalující straně poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši [Anonymizováno] z vyplacené částky a poplatek za službu [Anonymizováno] ve výši [částka] a poplatek za službu [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka]. Dlužník se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Věřitel využil svého práva a celý úvěr ke dni [datum] zesplatnil, zároveň požaduje na základě smluvního ujednání rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši [Anonymizováno] ze zůstatku jistiny, a to za období od [datum] do [datum]. Žalovaná strana uhradila dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Jelikož žalovaná strana jako dlužník úvěr v celé výši nevrátila, žalující strana se jako věřitel domáhá jejího zaplacení.
3. V řízení je nárokováno:Dlužná jistina: , částkaPoplatek za vyplacení [Anonymizováno] úvěru: , částkaSmluvní úrok za období čerpání úvěru: , částkaPoplatek za službu [Anonymizováno] [Anonymizováno], AnonymizovánoPoplatek za službu [Anonymizováno], částkaÚrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníSmluvní pokuta ve výši [částka].
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“
5. Protože věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalující strana s rozhodnutím bez nařízení souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.
6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] podmínek bylo zjištěno, že žalující strana a žalovaná strana uzavřely dne [datum] [Anonymizováno] způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalující strana zavázala poskytnout žalované straně úvěr do [Anonymizováno] výše [částka], a žalovaná strana se zavázala zaplatit úrok ve výši [Anonymizováno] z nesplacené jistiny snížené o nesplacenou část již vypočtených [Anonymizováno] splátek jistiny z předchozích dní až do úplného splacení úvěru, a to v [Anonymizováno] splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne [datum], celý úvěr pak dne [datum]. Žalovaná strana se na základě smlouvy zavázala dále zaplatit poplatek za vyplacení [Anonymizováno] úvěru ve výši [Anonymizováno] z vyplacené částky a poplatek za službu [Anonymizováno] ve výši [částka] a poplatek za službu [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka]. Pro případ prodlení žalující strany s úhradou denní splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši [Anonymizováno] z celkové dlužné částky.
7. Z dokumentu na [Anonymizováno] byly zjištěny [Anonymizováno] principy posuzování úvěruschopnosti společnosti žalobkyně.
8. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila na účet č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Celkem šlo o částku [částka].
9. Z přehledu bankovních a karetních transakcí zaplacených spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil celkem částku [částka].
10. Z dokumentu [Anonymizováno] [Anonymizováno] příjmy vypracovaného žalobkyní byly zjištěny příjmové transakce na účtu [IBAN], přičemž žalobkyní bylo uvedeno, že tyto příjmy byly doloženy žalovaným prostřednictvím bankovního výpisu.
11. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že se jedná o formulář, ve kterém je uvedeno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla činit [částka], výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného na půjčky měla činit [částka], výše pravidelných [Anonymizováno] výdajů žalovaného na bydlení měla činit [částka], přičemž žalovaný uvedl, že celkový počet členů domácnosti [Anonymizováno], přičemž osoby s příjmem [Anonymizováno], další nezbytné výdaje žalovaného měly činit [částka] a zbytné výdaje [částka], disponibilní příjem žalovaného byl vypočten na [částka].
12. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [IBAN] bylo zjištěno, že počáteční bilance účtu od [datum] do [datum] činila [částka], konečná bilance [částka], přičemž z tohoto výpisu z účtu bylo zjištěno, že veškeré příjmy tvoří půjčky a vratka od [Anonymizováno] společnosti, na účtu nelze identifikovat žádný ověřitelný stabilní příjem (např. na základě pracovní smlouvy).
13. Z výzvy ze dne [datum] zaslané žalobkyní na [Anonymizováno] adresu [e-mail] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že vypověděla smlouvu o půjčce, přičemž celková dlužná částka činila [částka].
14. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby, pokud nebude výzvě vyhověno.
15. Další předložené listiny soud nehodnotil, neboť nemají pro věc žádný význam.
16. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.
17. Žalovaný obdržel peníze. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.).
18. Žalující strana předložila listinu „výpis o posouzení úvěruschopnosti“, „identifikované příjmy“ a výpisy z účtů. Soud tyto listiny zhodnotil a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Z identifikovaných příjmů, což jsou prakticky strojově zpracované výpisů z účtů, avšak obsahující jen příjmové položky, nelze věrohodně ověřit schopnost dlužníka splácet úvěr právě proto, že nepředstavují úplný obraz situace na dlužníkově účtu. Ta je patrná až z předložených výpisů z účtu. Z nich je patrné, že příjmy tvoří půjčky a vratka od [Anonymizováno] společnosti, na účtu nelze identifikovat žádný ověřitelný stabilní příjem. V měsíci [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy byl úvěr sjednán, žalovaný dle výpisu z účtu neměl žádný stabilní příjem. Veškeré příjmy na účtu jsou z jiných úvěrů. To mělo u poskytovatele vzbudit obezřetnost a požadovat po žalovaném poskytnutí dalších dokladů a vysvětlení. Rovněž ohledně výdajů na bydlení se poskytovatel spokojil jen s vyjádřením žalovaného, aniž by jej více prověřoval. Co se týče výše příjmu žalovaného, rovněž zde lze mít výhrady k tomu, jak žalobkyně zkoumala tuto položku a nijak neprověřila, jaký je původ tvrzeného příjmu. Na základě výše popsaného stavu tak soud ve věci dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala majetkové a výdělkové poměry obezřetně a zcela rezignovala na prověření výdajů žalovaného. Za této situace nelze mít splnění povinnosti posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet za řádně splněnou. Listiny, ze kterých poskytovatel vycházel, neumožňují učinit závěr o tom, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.
19. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., [Anonymizováno] plyne:
20. Články [Anonymizováno] a [Anonymizováno] směrnice Evropského parlamentu a Rady [Anonymizováno] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [Anonymizováno] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku [Anonymizováno] této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku [Anonymizováno]. Články [Anonymizováno] a [Anonymizováno] směrnice [Anonymizováno] musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
21. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS [spisová značka]). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto.
22. Žalobkyně poskytla žalovanému celkem [částka] (viz přehled bankovních a karetních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalovaný zaplatil žalobkyni částku [částka] (viz přehled bankovních a karetních transakcí zaplacených spotřebitelem). Žalobkyni tak byl přiznán rozdíl ve výši [částka].
23. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS [spisová značka]). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku, kdy měla být částka vrácena, je dlužník v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Ze stejných důvodů pak lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná.
24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci jen částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná [Anonymizováno] byla neúspěšná, a má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena [Anonymizováno]. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny z hodnoty jistiny a poplatků. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle 7 AT na částku [částka]. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 13 odst. 4 AT [částka]. Zástupce poskytl celkem [hodnota] úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). Pokud jde o doplnění, nehodnotí je soud jako účelný náklad, neboť doplňované skutečnosti měla žalobkyně uvést v samotné žalobě. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).