24 C 149/2025

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 27. 2. 2025 žalobkyně nárokovala vůči žalované zaplacení 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 6. 1. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] jednala se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru, žalované dne [datum] poskytla částku ve výši 20 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet. Smlouvu o úvěru není žalobkyně schopna doložit, jelikož však žalovaná ničeho nevrátila, došlo na její straně k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 26. 12. 2024, k plnění stanovila lhůtu do 5. 1. 2025, ode dne následujícího je žalovaná v prodlení a žalobkyně spolu s dlužnou částkou nárokuje i úrok[Anonymizováno] z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně uvedla, že pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, , a touto společností byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně, která svoji neúčast při jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 9. 2. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatňuje k zaplacení pohledávku vůči žalované, kterou měla od původní věřitelky, resp. od společnosti [právnická osoba]., nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.

5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. N. soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek N. soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek N. soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). T. N. soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů N. soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek N. soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.

9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.

10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy, kým, jakým způsobem a zda vůbec byla žalovaná o postoupení pohledávky původní věřitelkou společností [právnická osoba] vyrozuměna, neuvedla. Součástí příloh žaloby pak byla listina datovaná 26. 12. 2024 označená „Věc: Oznámení postoupení pohledávky“, adresovaná žalované a podepsaná za společnost [právnická osoba], tedy postupitele, oznamující žalované, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] byla postoupena žalobkyni. Připojen byl podací lístek z téhož dne odesílatele [Jméno advokáta], advokáta. Podací lístek svědčí pouze o tom, že listina byla žalované prostřednictvím [právnická osoba]. odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná listina se také dostala do sféry dispozice žalované. Oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek N. soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z k žalobě připojených listin nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo žalované doručeno, tedy že jej převzala či že se jinak dostalo do sféry její dispozice. Nebylo tak prokázáno, že postupitel oznámil žalované (dlužnici) postoupení pohledávky žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.

11. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a společností [právnická osoba]., jakožto postupníkem, a smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba]., jakožto postupitelem, a žalobkyní, jakožto postupníkem. Druhou z uvedených smluv její účastnice v čl. II bod 3. mj. ujednaly, že v případě, že postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky, tj. za pohledávky uvedené v seznamu pohledávek, v termínu dle čl. III smlouvy, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné), nedohodnou-li se smluvní strany v konkrétním případě písemnou formou jinak. V čl. III bod 3 smlouvy je ujednáno, že závazek postupníka uhradit úplatu za postoupení pohledávek se považuje za splněný v okamžiku připsání celé příslušné částky na bankovní účet postupitele do 7 pracovních dnů ode dne postoupení (od uzavření smlouvy).

12. Podle § 548 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odst. 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2).

13. Postoupení pohledávky lze ve smlouvě vázat na splnění podmínky podle citovaného § 548 o. z., a to nejen odkládací, nýbrž též podmínky rozvazovací. Rozvazovací podmínka na sebe váže účinnost právního jednání tak, že s jejím splněním je spojen zánik účinnosti. To znamená, že právní jednání bylo účinné, ale nastoupením rozvazovací podmínky jeho účinnost zaniká.

14. V dané věci podle ujednání v čl. II bod 3 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky žalobkyni postoupeny s rozvazovací podmínkou, na jejímž splnění závisí, zda právní následky již nastalé pominou. Touto rozvazovací podmínkou byla skutečnost, že postupník (žalobkyně) nezaplatí úplatu za postupované pohledávky ve lhůtě do 7 dnů od uzavření smlouvy. O tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec žalobkyně zaplatila úplatu za postupované pohledávky, žalobkyně ničeho neuvedla, o tom, že úplata zaplacena byla, nesvědčila ani žádná z žalobkyní předložených listin. Bez toho, aby bylo prokázáno, že žalobkyně úplatu za postoupené pohledávky zaplatila, a nebyla tudíž naplněna sjednaná rozvazovací podmínka, nelze uzavřít, zda smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] pozbyla či nikoli své účinnosti. Není tak prokázáno, že došlo k platnému a účinnému postoupení pohledávky žalobkyni, a tím ani její věcná legitimace k vymáhání pohledávky vůči žalované v soudním řízení. Soud tudíž žalobu zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.

15. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě uvést, kdy a jakým způsobem se oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] dostalo do sféry dispozice žalované, případně o tom, kdy a jakým způsobem byla zaplacena úplata za postupované pohledávky, a svá tvrzení také prokázat. Žalobkyně se svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšné žalované, která by měla právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly.