Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]., IČ [IČO], došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí je předpis splátek, který tvoří přílohu č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které se zavázal splatil splatit dle předpisu splátek s úrokem ve výši [částka], a úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka] a úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], a úhradu za umožnění splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zaváhal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], poslední splátku byl povinen uhradit do [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradit řádně a včas, čímž porušil závazky ze smlouvy, poslední splátka byla uhrazena dne [datum] ve výši [částka]. Pohledávka ze smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba]. postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.
3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednání konanému dne [datum] se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání bylo konáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba]. potvrzuje, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dne [datum] převedena celková kupní cena na účet postupitele.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávky dle přílohy č. [hodnota] smlouvy jsou postoupeny žalobkyni. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pod č. [hodnota] je evidována pohledávka žalovaného ve výši [částka]. Ze smlouvy č. [hodnota].
7. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a spol. [právnická osoba]., bylo zjištěno že žalovanému byly poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal spolu s úrokem [částka], úhradou za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení případu [částka] a za inkaso plateb v hotovosti [částka] vrátit ve 14 měsíčních splátkách po [částka].
8. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný uhradil v hotovosti dne [datum], [datum]. [datum] a [datum] vždy platbu [částka].
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho pohledávka byla postoupena žalobkyni.
10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] zasílal právní zástupce žalovanému zásilku.
11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] ve lhůtě do [datum].
12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
13. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
15. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Předmětem podnikání žalobkyně je [Anonymizováno] ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
19. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, na což soud žalobkyni při jednání dne [datum] upozornil. Právní zástupce žalobkyně uvedl, že žalobkyně žádné další doklady nemá, neboť probíhala osobní jednání a byly předkládány osobní doklady na místě, navrhování dalších důkazů by bylo bezúčelné.
20. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli [Anonymizováno] o [Anonymizováno], kterou dle jejího obsahu lze posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
21. V případě neplatnosti [Anonymizováno] pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
22. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě vyplatila žalovanému částku [částka] a žalovaný uhradil celkem částku [částka]. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávky. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka], a ve zbývající části musel žalobu zamítnout, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když podle poměru úspěchu ve věci byl v řízení úspěšnější žalovaný, měl by tedy právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení nečinný, žádné náklady řízení mu nevznikly, soud rozhodl o nákladech řízení tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků.