Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným její právní předchůdkyně společnosti [právnická osoba] uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejíž součástí jsou smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, a to vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného, který byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, ty byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny doklady, mezi něž patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední [Anonymizováno] měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 15 438 představujícím součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], úrokové sazby ve výši 15 % ročně a částky za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a za službu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] splácení ve výši [částka], splácet v [Anonymizováno] týdenních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena [datum], právní předchůdkyně tedy ke dni [datum] vyčíslení, kdy dlužná jistina činila částku [částka] a dlužný poplatek [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslání předžalobní upomínky.
3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání tedy proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uváděl, že [Anonymizováno], má [Anonymizováno], je [Anonymizováno], má [Anonymizováno] vyživovaných osob, [Anonymizováno], jako účel [Anonymizováno] uvedl [Anonymizováno], uvedl, že je [Anonymizováno] na plný úvazek jako [Anonymizováno], [adresa], má čistý příjem [částka], další čisté příjmy domácnosti jsou [částka], má [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], odhadované měsíční výdaje žadatele [částka], žadatel předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti částku ve výši [částka], které se žalovaný zavázal spolu s poplatkem [částka] splácet v [Anonymizováno] týdenních splátkách po [částka], žalovaný ve smlouvě stvrdil, že částku převzal v hotovosti.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a připojeného seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne [datum] podepsané zástupcem [právnická osoba] bylo zjištěno, že uhrazením úplaty dle smlouvy došlo k postoupení pohledávek postupníkovi.
8. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho pohledávku postoupila žalobkyni.
9. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný na splátky úvěru uhradil dne [datum] částku [částka].
10. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zasílala žalovanému dne [datum] zásilku.
11. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal dne [datum] žalovanému zásilku.
12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě celkové částky [částka] do [datum] ze smlouvy o [Anonymizováno] č. [hodnota], jinak bude pohledávku vymáhat soudní cestou.
13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
14. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
16. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je [Anonymizováno] spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
20. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně tvrdila, že posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet na základě jím sdělených údajů a předložených dokumentů, které jsou vypsány v zákaznické kartě. Z této zákaznické karty bylo zjištěno, že skutečně osobní údaje žalovaného zjišťovány byly, že žalovaný předložil osobě jednající za právní předchůdkyni dokumenty prokazující jeho tvrzení, a to pracovní smlouvu a výplatní pásky. Je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala alespoň příjem žalovaného, ovšem není zřejmé, jakým způsobem ověřila výdaje žalovaného, když u výdajů je vyplněna pouze kolonka odhadovaných výdajů, další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka] měsíčně právní předchůdkyně nijak neověřovala, právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici informace o tom, že žalovaný bydlí v [Anonymizováno], [Anonymizováno], ačkoliv žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně zjišťuje informace o klientech rovněž z předložené [Anonymizováno]. Další výdaje žalovaného nebyly prověřovány ani zjišťovány, pouze uvedena odhadovaná částka výdajů. Žalovaný uváděl v zákaznické kartě, že účelem úvěru je [Anonymizováno], u [Anonymizováno] ovšem není uvedeno ničeho, pokud však žalovaný uváděl, že si bere [Anonymizováno] [Anonymizováno] na [Anonymizováno], měl nějaký [Anonymizováno], a tedy i splátky, ty však v zákaznické kartě uvedeny nejsou, ani jejich výše. Zákaznická karta a úvěrová smlouva jsou vyplněny a podepsány v jeden den, zároveň v den podpisu byl vyplacen úvěr žalovanému, na základě shora uvedeného má soud za to, že prověřování žalovaného proběhlo pouze formálně, jako mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením smlouvy.
21. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
22. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
23. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávky a dále to, že její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila částku [částka] a že žalovaný uhradil celkem částku [částka], žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka] představující rozdíl mezi vyplacenou a uhrazenou částkou. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, z větší části nárokované částky po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí byla žaloba zamítnuta, nárok na poměrnou část nákladů řízení by tedy měl žalovaný. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, náklady mu nevznikly, soud tedy rozhodl o nákladech řízení tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.