Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částku [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši [částka] sestávající ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k [Anonymizováno]. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, v rámci posouzení úvěruschpnosti se nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru [Anonymizováno] je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu. Stejně tak jsou ověřovány výdaje, pro ověření používá žalobkyně státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dalším zdrojem je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Co do výše příjmů vycházela žalobkyně ze žalovaných tvrzených údajů, a tyto řádně ověřila na základě podkladů, které žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil splátky od [datum] do [datum], ode dne [datum] neeviduje žádné úhrady od žalovaného do zesplatnění. Na základě bodu 5 smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši [částka] za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlení s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši [částka], nesplaceným smluvním úrokem ve výši [částka], který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne [datum] do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne [datum], smluvní pokutou ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje od [datum] smluvní úrok 12,75 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.
3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil, k jednáním konaným ve dnech [datum] a [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k byl řádně předvolán, jednání tedy byla konána dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v [Anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka].
6. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne [datum] a žalovaný hradil splátky od [datum] do [datum], celkem uhradil částku ve výši [částka].
7. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že u žalovaného jsou evidovány jedna žádost o splátkový kontrakt, tři odmítnuté žádost, jedna odvolaná, čtyři existující a [Anonymizováno] ukončených splátkových kontraktů. U splátkových kontraktů žalovaný splácí měsíční splátky [částka] ([částka], [částka], [částka], [částka]), u nesplátkových kontraktů jde o kontokorent s úvěrovým rámcem [částka], u kreditních kare má žalovaný zaplatit zbývající částku [částka].
8. Z úvěrových podmínek byly zjištěny podmínky čerpání a splácení úvěru a důsledky prodlení (bod 6).
9. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný si sjednali změnu datum splatnosti měsíčních splátek z původního [Anonymizováno]. dne v měsíci na [Anonymizováno]. den v měsíci.
10. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě částky [částka] do [datum].
11. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny informace o úvěru a podmínkách úvěrové smlouvy.
12. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS zprávy bylo zjištěno, že na mobilní telefon žalovaného byla dne [datum] zpráva s potvrzovacím kódem, kterým byla dne [datum] smlouva č. [hodnota] podepsána.
13. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila potvrzení, že ověřila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného. Informace o klientovi z žádosti evidovala žalobkyně následující: žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši [částka] čistého, jeho zaměstnavatel je [jméno FO], je [Anonymizováno], bydlí v [Anonymizováno], má [Anonymizováno] [Anonymizováno], celkové výdaje včetně splátek úvěrů jsou [částka], příjmy ostatních členů domácnosti [částka]. Dokladem pro ověření příjmu byl bankovní výpis, ověřený příjem je [částka]. Ověření v insolvenčním rejstříku bez záznamu, ověření v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] registru [Anonymizováno] [Anonymizováno] – ano, ověření v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – na základě údajů z [Anonymizováno] a bankovních výpisů nebylo u klienta identifikováno riziko exekuce. Dále žalobkyně měla informace z úvěrových registrů, že žalovaný má [Anonymizováno] osobní úvěry, [Anonymizováno] kreditní karty a [Anonymizováno], měsíční splátky [částka]. Dále žalobkyně potvrdila, že při zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu [částka] vypočetl poskytovatel čistý disponibilní příjem klienta [částka].
14. Z potvrzení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila potvrzení, že vyplatila žalovanému na účet č. [č. účtu] částku [částka].
15. Z výpisů (č. l. 18 – 30) z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] bylo zjištěno, že v [Anonymizováno] byl na účtu počáteční zůstatek [částka], konečný zůstatek [částka], od zaměstnavatele bylo na účet uhrazeno [částka], [částka] a [částka], u odchozí platby [částka] je poznámka platba nájmu za měsíc [Anonymizováno], u platby [částka], [částka], [Anonymizováno] [Anonymizováno] jsou poznámky [Anonymizováno] činil počáteční zůstatek na účtu [částka], konečný zůstatek [částka], platby od zaměstnavatele byly [částka], [částka], [částka], dále je zde příchozí platba od spol. [právnická osoba] ve výši [částka] s poznámkou poskytnutí úvěru, odchozí platba [Anonymizováno] s poznámkou splátka kreditní karty, odchozí platby [částka], [částka] a [částka] s poznámkami spl. úv. V [Anonymizováno] činil počáteční zůstatek na účtu - [částka], konečný zůstatek [částka]. Příjem od zaměstnavatele činil [částka], odchozí platba [částka] s poznámkou platba nájmu za měsíc [Anonymizováno], odchozí úhrady [částka] (splátka kreditní karty), [částka], [částka] a [částka] s poznámkami spl. úv. Na poslední straně každého z uvedených výpisů z účtu jsou informace o úvěrech, které ke dni [datum] byly celkem [hodnota] s nesplacenými jistinami [částka], [částka], [částka], [částka]. Ze všech výpisů z účtu jej patrné, že žalovaný nevytváří žádnou rezervu, v podstatě všechny prostředky, které na účet přijdou, a na účet přicházely i jiné platby, které však nebyly nijak specifikovány na to, aby je bylo možné označit za pravidelný příjem, oproti tomu výdaje ve formě různých plateb kartou specifikované byly, a výše těchto výdajů se v podstatě kryla s výší příchozích plateb na účet.
16. Ze zprávy [právnická osoba] (č. l. 36) bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. [č. účtu] byla dne [datum] připsána platba od žalobkyně ve výši [částka].
17. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
19. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
23. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně před poskytnutím úvěru měla z výpisů z účtu žalovaného za poslední [Anonymizováno] měsíce relativně dobrý přehled o tom, jaké má žalovaný příjmy a výdaje. Žalovaný sice tvrdil žalobkyni, že dosahuje příjmu [částka], z výpisu z účtu žalovaného žalobkyně ověřila příjem žalovaného [částka], tento rozpor mezi tvrzeným a ověřeným příjem však žalobkyně dále nijak neprověřovala. Z výpisu z účtu vyplývá i výše nájmu [částka], který však žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti nezjišťovala ani nijak neověřovala, žalovaný uváděl celkové výdaje včetně splátek úvěrů [částka], žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti zjistila, že žalovaný platí splátky úvěrů v celkové výši přesahující [částka], z výpisu z účtu za měsíc [Anonymizováno] vyplývá, že žalovanému byl vyplacen úvěr od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. Výše nájmu žalovaného a celková výše splátek zjištěná žalobkyní činí téměř [částka], takže při tvrzených výdajích včetně splátek úvěrů ve výši [částka] měsíčně činí náklady žalovaného na [Anonymizováno] atp. asi [částka], což se s ohledem na množství plateb kartou vyplývajících z výpisů z účtu jeví značně nepravděpodobné a výše výdajů tedy nesouhlasí. Tyto výdaje žalobkyně nijak neprověřovala, tvrdila, že výdaje porovnala s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu, výše výdajů by snad mohla odpovídat normativním nákladům na bydlení a životnímu minimu (což však nelze nijak ověřit, neboť žalobkyně předložila pouze potvrzení, které vystavila sama sobě, že ověření provedla a že dospěla k závěru, že bude klient schopen splácet měsíční splátku [částka]), ovšem porovnáním s výpisem z účtu by žalobkyně musela nutně dospět k závěru, že výdaje žalovaného jsou vyšší. Nad to žalovaný uváděl již v žádosti o úvěr, že má [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zda se žalobkyně zabývala normativními náklady na vyživovanou osobu, nelze z předloženého potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nijak vyčíst. Výpisy z účtu žalovaného vykazují příjem od zaměstnavatele i jiných subjektů, které však nelze označit jako pravidelné, vykazují však i značné výdaje, o čemž svědčí počáteční a konečné zůstatky na účtu, v jednom měsíci byl žalovaný dokonce v minusu, žalobkyně se však výdaji žalovaného nijak nezabývala, neprověřovala je. Žalobkyně se rovněž nezajímala o značné úvěrové zatížení žalovaného, splátky úvěrů přesahující [částka] při ověřeném příjmu [částka] a další vyplacený úvěr od [právnická osoba] dva měsíce před žádostí o další úvěr u žalobkyně žalobkyni nepřiměly k hlubšímu prověření příjmů a výdajů žalovaného, jeho osobních, rodinných a majetkových poměrů. Posouzení úvěruschonosti žalovaného se na základě shora uvedeného jeví jako pouhý formální mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.
24. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
25. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
26. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku [částka] a žalovaný uhradil celkem částku [částka], žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka] představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a součtem plateb od žalovaného. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého v případě částečného úspěchu v řízení soud náklady řízení poměrně rozdělí podle úspěchu ve věci, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V dané věci se žalobkyně domáhala zaplacení částky v celkové výši [částka] včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí, žalobě bylo vyhověno co do částky [částka], ve větší části byl tedy úspěšnější žalovaný. Žalovanému s ohledem na jeho procesní nečinnost žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.