Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno].) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o [Anonymizováno] úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka], tento úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum], žalovaný však prostředky do data splatnosti nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí [částka]. Půjčky jsou poskytovány taky, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílů výdajů a příjmů. Dál byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [č. účtu], původní věřitel identifikoval platbu variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, celková výše nároků žalobkyně je [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.
3. Žalovaní nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán. Soud tedy dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) konal jednání v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že výše spotřebitelského [Anonymizováno] úvěru činí [částka], výplata na bankovní účet vedený na účet zákazníka, celková částka k úhradě měla činit [částka], denní úrok ve výši 0,4026%.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dodatku č. [hodnota] včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ve výši [částka] byla postoupena žalobkyni.
6. Ze Standardních podmínek Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v [Anonymizováno] [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. bylo zjištěno, že úvěrová smlouva se uzavírá po odeslání žádosti o úvěr prostřednictvím webových stránek poskytovatele, podmínkou je účet vedený na jméno žadatele.
7. Z informace z žádosti o půjčku bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že požaduje úvěr ve výši [částka], má příjem ze zaměstnání a má účet č. [č. účtu].
8. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvou pro úvěrový limit [částka], s částkou prvního čerpání [částka], [Anonymizováno], které se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách v minimální částce, která tvoří [Anonymizováno] [Anonymizováno] z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo [částka], podle toho, která z těchto částek je vyšší. Součástí ujednání byl i poplatek z prodlení ve výši [částka] jako náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením s jakoukoliv minimální měsíční splátkou.
9. Z výpisu čerpání bylo zjištěno, že [částka] bylo čerpáno dne [datum], žádné úhrady na úvěr neproběhly, pouze byly připisovány úroky, až do výše [částka] celkové dlužné částky.
10. Z dokladu o čerpání bylo zjištěno, že částka [částka] byla vyplacena na účet č. [č. účtu] na jméno [Jméno žalovaného] dne [datum].
11. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému poštovní zásilku.
12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení jeho pohledávky ve výši [částka] žalobkyni.
13. Z platební informace bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že [datum] bylo čerpáno [částka], k [datum] byly připsány úroky za období čerpání ve výši [částka], aktuální povinná splátka k datu splatnosti [datum] činí [částka].
14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
15. Podle § 1879 může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
17. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v [Anonymizováno] promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
21. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Z informací o klientovi vyplývá, že žalovaný v žádosti o úvěr uváděl, že má příjem ze zaměstnání. Právní předchůdkyně žalobkyně zjevně ke schválení úvěru a uzavření úvěrové smlouvy postačilo toto tvrzení, nijak nezjišťovala výši příjmů žalovaného, ani nezjišťovala výši výdajů žalovaného, a ačkoliv žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, žalobkyně nedoložila, jak právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet minimální splátku dle smlouvy.
22. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně prokázala, že jí byla postoupena pohledávka žalovaného. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález , Anonymizováno23. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).24. Žalobkyně prokázala, že žalovanému její právní předchůdkyně vyplatila částku [částka], žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka]. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně, a to z 59,7 %, ve 40,3 % nároku byla neúspěšná, náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši 19,4 %, tedy v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů právního zastoupení dle § 6 odst. 1 a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, účinného do [datum] (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka), včetně tří paušálních náhradu výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.