Výrok
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota] distančním způsobem na adrese [Anonymizováno], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [částka] s možností postupného čerpání, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách dle smlouvy a všeobecných obchodních podmínek. První splátka byla splatná dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalované, a to tak, že nejprve zjistila informace o žalované: celkový počet členů domácnosti žijící ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další, tyto informace sdělila žalovaná žalobkyni a žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v n registrech: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, registr „sankční seznamy“, interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti provedla žalobkyně na základě interní metodiky schválené [Anonymizováno], nejprve nahlédla do databází [Anonymizováno], insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, se závěrem, že dlužník byl schopen své závazky splácet, nebyl v insolvenci ani v evidenci exekucí. Dále žalobkyně vycházela z informací získaných prostřednictvím licence [Anonymizováno], kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka) informace o platebním účtu a transakcích na tomto účtu, dále žalobkyně vycházela z výplatních pásek prokazujících pravidelný příjem. Žalobkyně tvrdila, že ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila [částka]. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. Úvěr [Anonymizováno] na bankovní účet č. [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu dne [datum] v částce [částka]. Žalovaná zvolila při sjednání smlouvy následující volitelné služby „[Anonymizováno] “ za poplatek ve výši [částka], „[Anonymizováno] “ za poplatek ve výši Kč a informační SMS za poplatek ve výši [částka]. Protože žalovaná nesplácena řádně a včas, žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala e-mailem ze dne [datum], žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne [datum]. Žalobkyně nárokuje po žalované částku [částka] sestávající z jistiny [částka], poplatku za vyplacení tranší úvěru [částka], smluvního úroku [částka], poplatku za službu „[Anonymizováno] “ ve výši [částka], a poplatku za službu „[Anonymizováno] “ [částka]. Žalobkyně dále nárokuje smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky.
3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila, k jednání konanému dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, jednání tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) proběhlo v nepřítomnosti žalované.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal dne [datum] žalované zásilku.
6. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet na jméno žalované s číslem [č. účtu].
7. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ byly zjištěny údaje o poskytovateli úvěru, o spotřebitelském úvěru a procesu jeho poskytování.
8. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ byla zjištěna metoda posuzování úvěruschopnosti klientů žalobkyně.
9. Ze smlouvy o [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše [částka] s možností postupného i opakovaného čerpání a žalovaná se zavázala úvěr splácet v denních splátkách dle smlouvy a všeobecných obchodních podmínek.
10. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že příjem byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, dále je zde vypsán soupis příjmových transakcí, které se pohybují v částkách od [částka] až do necelých [částka], dále je zde poznámka, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je [částka].
11. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ byly zjištěny údaje žalované, jméno, příjmení, adresa, datum narození, dokument je předepsán v angličtině.
12. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že byly předepsány denní splátky ve výši [částka] od [datum]. Z dokumentu není zřejmé, jakým způsobem se týká žalované či úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou.
13. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované eviduje údaje, že celkový počet členů domácnosti jsou [Anonymizováno], s příjmem [Anonymizováno], výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky [částka], výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení [částka], další nezbytné výdaje [částka], ostatní zbytné výdaje [částka], výše ověřeného čistého měsíčního příjmu [částka], výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem [částka], rezerva pro výdaje [částka], vypočítané minimální výdaje [částka], disponibilní příjem [částka], počet doporučených prodloužení [Anonymizováno], posouzení úvěruschopnosti: [Anonymizováno].
14. Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru byly zjištěny údaje o žalobkyni, náklady spotřebitelského úvěru a další informace o odstoupení od smlouvy, rozhodném právu a možnosti obrátit se na finančního arbitra.
15. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně vydala potvrzení, že dne [datum] vyplatila částku [částka] na účet č. [č. účtu].
16. Z všeobecných obchodních podmínek byly zjištěny definice pojmů dle úvěrové smlouvy, podmínky uzavírání úvěrových smluv, čerpání úvěru a splácení, když denní splátka je součtem denní splátky jistiny, denní splátky úroku a denní splátky všech poplatků.
17. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované, že je v prodlení v délce [Anonymizováno] dní se splácením závazků, proto je nucena vypovědět smlouvu o půjčce s okamžitou platností a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši [částka].
18. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě částky [částka] do tří dnů, jinak podá žalobu.
19. Ze souhlasu se zpracování osobních údajů byly zjištěny informace o tom, jakým způsobem žalobkyně shromažďuje a zpracovává osobní údaje klientů.
20. Ze zprávy [Anonymizováno] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je účtem žalované a že na tento účet byla od žalobkyně dne [datum] připsána platba [částka].
21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
23. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
27. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalované. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. [spisová značka]), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání. Z předložených důkazů vyplývá, že žalobkyně měla od žalované informace, že dosahuje příjmu [částka], sama žalobkyně tvrdila, že ověřený příjem žalované je nižší, okolo [částka], rozpor mezi tvrzeným a zjištěným příjmem žalobkyně nijak neověřovala, dále žalobkyně měla informaci o tom, že žalovaná má náklady na bydlení [částka], jejichž výši rovněž neověřovala, ovšem náklady na bydlení přesahují výši ověřeného příjmu žalované, tuto skutečnosti žalobkyně rovněž nijak neprověřila. Dále žalobkyně tvrdila, že nahlížela do registrů [Anonymizováno], a dalších rejstříků a registrů, tuto skutečnosti nijak nedoložila ani netvrdila s jakým výsledkem proběhlo prověření žalované v uvedených registrech, žalobkyně pracovala s tvrzením, že žalovaná nemá žádné zbytné ani nezbytné ostatní výdaje, což je krajně nepravděpodobné. Žalobkyně tvrdila, že nahlédla na účet žalované a zjistila z příchozích plateb výši příjmů žalované, z tohoto výpisu příchozích plateb však nelze zjistit, jakého účelu se platby týkají, zda to nejsou např. další čerpané úvěry atp. Žalobkyně neprověřovala, kde je žalovaná zaměstnána a jakého dosahuje příjmu, nezjišťovala nic z výdajové stránky žalované, i když, jak tvrdila, měla náhled na účet žalované, výdaje žalované by bylo možné alespoň z části zjistit rovněž z náhledu na tento účet, žalobkyni zjevně zajímaly pouze příjmy žalované, jejichž zjištěná výše ovšem neodpovídá výši, kterou uváděla žalovaná. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že předestřené prověřování úvěruschopnosti žalované se jeví jako pouhý formální mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.
28. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
29. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
30. Žalobkyně prokázala, že žalované vyplatila částku [částka], žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit částku [částka]. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byla z větší části úspěšnější žalovaná (žaloba byla ve větší části žalovaného nároku včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí zamítnuta), a náleželo by jí tedy právo na poměrnou část nákladů řízení. V daném případě soud zohlednil skutečnost, že žalovaná byla v řízení zcela nečinná a žádné náklady jí tedy v souvislosti s řízením nevznikly. Soud tedy rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádné z účastnic řízení.