Výrok
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi ní a původním věřitelem společností [právnická osoba], která uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dne [datum], na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná úvěr čerpala, avšak poskytnuté prostředky do data splatnosti nevrátila. Předmětem žaloby je pohledávka sestávající z jistiny [částka] a nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím svých webových stránek [Anonymizováno], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, a zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy. Po odeslání smluvní dokumentace byly dne [datum] zaslány peněžní prostředky na účet č. [č. účtu], který žalovaná uvedla, pod VS [var. symbol]. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází [Anonymizováno], na základě uvedených skutečností nedošlo k pochybám ohledně platební schopnosti a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy dne [datum].
3. Žalovaná nic netvrdila, k žalobě se nevyjádřila. K jednání konanému dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, jednání tedy bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) konáno v nepřítomnosti žalované.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]. a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy č. [hodnota] postoupila žalobkyni.
7. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky [částka], do tří dnů, jinak podá žalobu.
8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny podmínky poskytnutého úvěru ve výši [částka].
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala spolu s poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka] vrátit do [datum] ve třech splátkách ve výši [částka], se splatností první splátky [datum].
10. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]., zaslala částku [částka] na účet č. [č. účtu] dne [datum] pod VS [var. symbol].
11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalované dne [datum] zásilku.
12. Ze zprávy [právnická osoba]. (č[Anonymizováno] zjištěno, že účet č. [č. účtu] je účtem žalované a dne [datum] byla na tento účet připsána částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba]., pod VS [var. symbol].
13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
14. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
16. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
20. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalované. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. [spisová značka]), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.
21. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
22. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
23. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávky, a že její právní předchůdkyně žalované vyplatila částku [částka], žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit částku [částka]. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch pouze částečný, soud náklady řízení poměrně rozdělí nebo rozhodne, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do částky [částka], celkem nárokovala včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni rozhodnutí částku přesahující [částka], tedy více jak dvojnásobek. Úspěšnější v řízení tedy byla žalovaná, neboť žaloba byla z větší části zamítnuta, žalované s ohledem na její procesní nečinnost žádné náklady řízení nevznikly, soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků řízení.