Výrok
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o [Anonymizováno] [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] distančním způsobem na [Anonymizováno], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky v denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná [datum]. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetových stránek žalobkyně vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, když žalobkyně zjistila informace od žalované o počtu členů domácnosti majících příjem, pravidelných měsíčních výdajích, čistých měsíčních příjmech, ověřených čistých měsíčních příjmech a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v registrech (evidence exekucí, insolvenční rejstřík, neplatné doklady, hledané osoby, politicky aktivní osoby, katastrální rejstřík, „sankční seznamy“ a byly prověřeny interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti provedla žalobkyně podle metodiky schválené ČNB, když nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (NRKI, BRKI, insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí) a dospěla k závěru, že žalovaná je schopna závazky splácet. Žalovaná správnost údajů potvrdila ve smlouvě a byla identifikována prostřednictvím služby [Anonymizováno], tím, že společnosti [Anonymizováno] zpřístupnila svůj bankovní účet. Smlouva byla žalované zaslána prostřednictvím klientského profilu, do kterého se přihlásila pomocí [Anonymizováno] ověření. Po podepsání smlouvy byla žalované smlouva a formulář [Anonymizováno] automaticky zaslána na jí uvedenou e-mailovou adresu. Úvěr žalovaná čerpala vyplacením na bankovní účet č. [č. účtu] bezhotovostním převodem dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [částka]. Žalovaná si zvolila službu „Presto“ za poplatek [částka], na jistinu splatila celkem [částka], a to dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto vypověděla smlouvu e-mailem ze dne [datum]. žalovaná se prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru [datum]. Celkový dluh žalované [částka] sestává z jistiny [částka], poplatku za vyplacení tranší úvěru [částka], smluvního úroku [částka], poplatku za službu „Presto“ [částka], a dále smluvní pokutu ve výši [částka], která je vypočtena jako 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru v období od [datum] do [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky dne [datum].
3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. K jednání konanému dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, jednání bylo konáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílala žalované dne [datum] zásilku.
6. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že prostřednictvím náhledu na bankovní účet č. [Anonymizováno] ověřila žalobkyně dne [datum] totožnost žalované.
7. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] byly zjištěny informace o žalobkyni a poskytovaných úvěrových službách.
8. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] byla zjištěna metoda posuzování úvěruschopnosti klientů žalobkyně.
9. Ze smlouvy o [Anonymizováno] [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše [částka] s možností opakovaného čerpání po dobu platnosti kreditního rámce, které se žalovaná zavázala splácet v denních splátkách dle [Anonymizováno] spolu s úrokem a poplatky.
10. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] bylo zjištěno, že obsahuje výpis příjmových transakcí z účtu [Anonymizováno] od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] a na konci dokumentu je uvedeno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je [částka].
11. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, jakým způsobem a za jakým účelem žalobkyně shromažďuje a zpracovává osobní údaje klientů.
12. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] výpis byly zjištěny osobní údaje žalované.
13. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] byly zjištěny denní splátky, není ovšem zřejmé, k jakému klientovi či úvěru se tento předpis vztahuje.
14. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] u [Anonymizováno] [právnická osoba]., bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované eviduje informace, že je jedinou osobou ve společně hospodařící domácnosti s příjmem, nemá výdaje na půjčky, má výdaje na bydlení [částka], další nezbytné výdaje má [částka], ostatní zbytné výdaje [částka], výše ověřeného čistého měsíčního příjmu [částka], výše příjmu uvedeného spotřebitelem [částka], rezerva pro výdaje [částka], vypočítané minimální výdaje [částka], disponibilní příjem [částka]. Posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.
15. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] byly zjištěny údaje o žalobkyni.
16. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] bylo zjištěno, že obsahuje seznam transakcí, jimiž bylo žalované vyplaceno na účet [Anonymizováno], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka].
17. Z všeobecných obchodních podmínek byly zjištěny základy pojmy, způsob uzavření úvěrové smlouvy, čerpání a splácení úvěru, sankce při porušení smlouvy a další podmínky poskytování služeb žalobkyně.
18. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vypovídá smlouvu o půjčce z důvodu neplacení závazků po splatnosti a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky [částka].
19. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky [Anonymizováno] ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], a to do tří dnů, jinak podá žalobu.
20. Ze zprávy [právnická osoba]. (č. l. 20) bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je účtem žalované a na tento účet pod VS [var. symbol] eviduje banka platby od žalobkyně v období od [datum] do [datum] ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], a [částka].
21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
23. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
27. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalované. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. [spisová značka]), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá pouze to, že žalobkyně po nahlédnutí na účet žalované vypočítala z přehledu všech příjmových plateb ověřený měsíční příjem žalované, ovšem není zřejmé, z jakých plateb žalobkyně při výpočtu a ověření vycházela, když předložila toliko seznam příjmových plateb, z nich není patrný účel. Příjem žalované žalobkyně nijak neprověřovala, zda je žalovaná zaměstnána, nebo zda má jiný zdroj příjmů. Žalobkyně pracovala s informací, že žalovaná má náklady na bydlení [částka], tyto rovněž nijak neprověřila. V zákaznické kartě žalobkyně zaznamenala u žalované, že má nezbytné výdaje přes [částka], náklady na bydlení [částka], přesto minimální výdaje žalované by měly být [částka], pokud žalobkyně tvrdila, že žalovanou prověřovala v různých registrech, k tomu nedoložila ničeho. Výdajová stránka žalované rovněž nebyla nijak prověřována, pokud žalobkyně měla náhled na účet žalované a na základě tohoto náhledu tvrdila, že sestavila seznam příjmových plateb, nic jí nebránilo v tom, aby nesestavila rovněž seznam výdajových plateb, což žalobkyně zjevně neučinila. Na základě shora uvedeného má soud za to, že prověření úvěruschopnosti žalované proběhlo pouze formálně, jako nutný mezikrok mezi žádostí o úvěr a jejím schválením.
28. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
29. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
30. Žalobkyně prokázala, že žalované vyplatila částku [částka] a tvrdila, že žalovaná uhradila pouze částku [částka], žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit částku [částka] představující součet žalobkyní poskytnutých částek, od nichž byla odečtena platba žalované ve výši [částka]. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byla úspěšnější žalovaná, neboť žaloba byla z více jak 50 % nárokované částky zamítnuta. Žalovaná však byla v řízení zcela nečinná a žádné náklady řízení jí nevznikly, soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.