Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka] a částky představující náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu z nehrazeného úvěru a nákladů spojených s vymáháním pohledávky.
2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému zaslány finanční prostředky ve výši [částka] na účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal uhradit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši [částka], jistina a poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách dle smlouvy s datem poslední splátky dne [datum]. Žalovaný však smluvní závazky neuhradil řádně a včas, ke dni podání návrhu uhradil [částka]. Před uzavřením smlouvy byla ověřena totožnost klienta pomocí skenu dokladu totožnosti s fotografií, korunové bezhotovostní platby z účtu, na nějž je zápůjčka následně vyplacena a smlouva byla podepsána elektronicky pomocí PINu, zaslaného na žalovaným uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů od žalovaného případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil dle smlouvy o zápůjčce, nárokuje žalobkyně rovněž úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení.
3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil.[právnická osoba] jednání, které bylo konáno dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání bylo dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) konáno v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně se omluvila.5. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinnými důkazy, z nichž soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši [částka] na účet žalovaného, a žalovaný se zavázal uhradit zápůjčku a poplatek za zápůjčku ve výši [částka] ve třech splátkách po [částka], resp. [částka] splatných [Anonymizováno]., [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. den ode dne poskytnutí zápůjčky. V případě prodlení se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu [Anonymizováno],[Anonymizováno] % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši [Anonymizováno] % ročně z dlužné částky, a účelně vynaložených nákladů, které s prodlením vznikly. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] na jméno [Jméno zainteresované osoby 0/0] byla zaslána dne , datum[částka] částka, pod [Anonymizováno] [tel. číslo]. Z upomínek a opakovaných výzev k úhradě – pokus o smír ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku jeho prodlení se stal jeho dluh splatným dle čl.[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] smlouvy o zápůjčce a vyzvala jej k úhradě celkové částky [částka]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Ze zprávy [jméno FO] a. s. (č. l. [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je veden na jméno žalovaného a v období od [datum] do [datum] je zde evidována platba ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] od společnosti , právnická osoba6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.8. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměre, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.12. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. [spisová značka]), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou dle jejího obsahu lze posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).14. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).15. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku [částka], žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka]. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobě bylo vyhověno pouze částečně a žalobkyni bylo přiznáno právo na úhradu méně než 50 % nárokované částky (přiznáno [částka], žalovaná částka včetně úroku z prodlení ke dni rozhodnutí činí [částka]), právo na náhradu nákladů řízení by tak měl mít žalovaný, a to v poměrné výši, ovšem žalovanému s ohledem na jeho úplnou nečinnost v řízení žádné náklady nevznikly.